Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 4/2010 - 124

- 125

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: Ch. A., zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Václavské nám. 21, Praha 1, proti žalovanému: Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2009, č. j. CPR-14449/ČJ-2008-9CPR-V243, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2009, č. j. - 54, o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

t a k t o :

Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2009, č. j. - 54, s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl Městský soud v Praze žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2009, č. j. CPR-14449/ČJ-2008-9CPR-V243. Uvedeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha, Inspektorátu cizinecké policie Praha, ze dne 22. 9. 2008, č. j. CPPH-7907/ČJ-2008-60-KP, jímž bylo rozhodnuto o žalobcově vyhoštění podle v návaznosti na a a 3 , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „ “), s dobou, po kterou mu nelze umožnit vstup na území stanovenou na 5 let. Doba vycestování byla podle stanovena 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Podle se na žalobce nevztahoval důvod znemožňující vycestování.

Rozsudek Městského soudu v Praze napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností. Současně navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek. Stěžovatel v prvé řadě poukázal na to, že žaloba proti rozhodnutí o správním vyhoštění má dle odkladný účinek na vykonatelnost, přičemž již z tohoto lze podle jeho názoru dovodit záměr zákonodárce poskytnout každému cizinci možnost účinně, tj. za přítomnosti na území ČR, proti tomuto rozhodnutí brojit. Výkonem rozhodnutí o správním vyhoštění by bylo zcela zásadně zasaženo do soukromého a rodinného života stěžovatele. Stěžovatel stejně jako jeho manželka by se ocitli v naprosto bezvýchodné a katastrofální situaci, kdy by museli podstoupit buď dlouholeté odloučení (nenahraditelné psychické a citové ztráty), nebo se rozhodnout opustit území České republiky společně a vyčkávat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v zemi původu stěžovatele, což je zejména pro stěžovatelovu manželku představa nereálná s ohledem na její pracovní, sociální a rodinné zázemí v ČR. Vycestováním by tak stěžovateli vznikla nenahraditelná újma v podobě odloučení od manželky, se kterou hodlají založit rodinu, nebo nuceného společného vycestování. V posléze uvedeném případě by pak pobyt mimo území ČR mohl trvat – s ohledem na dobu vedení správního řízení, řízení před Městským soudem v Praze a Nejvyšším správním soudem – více než jeden rok, ne-li několik let. Taková doba by však nutně znamenala nejen faktické problémy s pobytem stěžovatelovy manželky v Alžíru, ale zejména ztrátu zaměstnání, kariérního postupu, jakož i psychickou frustraci spojenou s pobytem v zemi kulturně, sociálně, jazykově a ekonomicky krajně odlišné od prostředí v ČR.

Stěžovatel je přesvědčen, že přiznání odkladného účinku by se nedotklo nepřiměřeným způsobem práv nabytých třetími osobami, neboť z povahy věci vyplývá, že rozhodnutím o správním vyhoštění nikdo jakékoliv právo nenabyl, a přiznání odkladného účinku by nebylo ani v rozporu s veřejným zájmem.

Podle nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 4 se užije přiměřeně. Podle soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Podle má žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu.

Podle důvodové zprávy k se žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění přiznává odkladný účinek, protože se jedná o závažný zásah do práv cizince a vyloučení odkladného účinku by mohlo mít za důsledek vedení „nespravedlivého procesu“.

Po zvážení věci a s ohledem na skutečnost, že v případě rozhodnutí o správním vyhoštění má žaloba odkladný účinek ze zákona, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že výkon rozhodnutí by v daném případě mohl pro stěžovatele představovat nenahraditelnou újmu v podobě zpřetrhání soukromých a rodinných vazeb, které na území ČR navázal. Přiznání odkladného účinku se přitom nedotkne nabytých práv třetích osob a není ani v rozporu s veřejným zájmem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. března 2010

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu