Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 10/2010 - 21

- 23

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: J. S., proti žalovanému: Úřad práce Ostrava, se sídlem 30. dubna 3130/2c, Ostrava, o podání žalobce ze dne 17. 6. 2009, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 8. 2009, č. j. - 8, o námitce podjatosti vznesené vůči soudkyni Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslavě Drahošové,

t a k t o :

Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslava Drahošová n e n í vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce podal dne 24. 8. 2009 kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 8. 2009, č. j. , kterým byl odmítnut jeho návrh ze dne 17. 6. 2009. V doplnění této kasační stížnosti dne 18. 1. 2010 žalobce mimo jiné uvedl, že soudkyně JUDr. Bohuslava Drahošová je podjatá, neboť rozhodovala ve věci jeho plného invalidního důchodu nespravedlivě. Žalobce dále požadoval, aby o této skutečnosti byl vyrozuměn předseda Krajského soudu v Ostravě JUDr. Jiří Doležílek.

Ve věci námitky podjatosti vznesené žalobcem se vyjádřily soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Drahošová a JUDr. Ježoviczová. Tyto soudkyně obdobně sdělily, že k účastníkovi řízení ani k projednávané věci nemají žádný osobní vztah a nejsou jim známy ani okolnosti, které by je z dalšího řízení v této věci vylučovaly.

Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Za poměr soudce k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům, kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů, mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.

Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro vyloučení soudkyně JUDr. Bohuslavy Drahošové z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. nejsou dány. Žalobce neuvádí žádný konkrétní důvod ani skutečnost, ze které by bylo možné podjatost uvedené soudkyně dovodit. Žalobce namítá jako důvod k vyloučení soudkyně JUDr. Bohuslavy Drahošové, že nespravedlivě rozhodovala v jeho důchodové věci, aniž ji blíže specifikuje.

Z ustanovení sice plyne, že jedním z důvodů pro vyloučení soudců je skutečnost, že se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení, musí jít však o totožnou věc. Taková situace však v posuzované věci nenastala. Lze přitom odkázat i na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, publikováno pod č. NSS, v němž bylo jasně vyloženo, že „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků.

Skutečným důvodem návrhu žalobce na vyloučení soudkyně JUDr. Bohuslavy Drahošové je tak její předchozí procesní postup. Ten, jak shora uvedeno, ale nemůže být legitimním důvodem, který by mohl znamenat vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení žalobce o nespravedlnosti vedení řízení, které zpochybňovat jistě lze. K tomu však slouží opravné prostředky a nikoli námitka podjatosti. Existence odlišných názorů žalobce na věc pak s podjatostí soudce nemá nic společného.

Lze tedy uzavřít, že námitky žalobce neobsahují žádné skutečnosti, které by bylo možno podřadit pod důvody podjatosti a ani z vyjádření soudkyně JUDr. Bohuslavy Drahošové neplyne nic, z čeho by bylo možno pochybovat o její nepodjatosti; tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze soudního spisu.

Nejvyšší správní soud proto podle rozhodl tak, že soudkyně JUDr. Bohuslava Drahošová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , jakož i z provádění úkonů a rozhodování dle v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 8. 2009, č. j. - 8.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. března 2010

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu