Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 144/2009 - 47

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: A. P., zastoupeného Mgr. Ondřejem Faistem, advokátem, se sídlem U Radbuzy 4, Plzeň, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 2. 2009, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 7. 2009, č. j. - 14,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 7. 2009, č. j. - 14, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 7. 2009, č. j. - 14, o odmítnutí jeho žaloby, jímž se domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 19. 2. 2009, č. X, jíž byla zamítnuta jeho žádost o částečný invalidní důchod.

Krajský soud žalobu odmítl jako opožděnou. Krajský soud konstatoval, že ze správního spisu předloženého žalovanou zjistil, že stěžovatel zásilku obsahující napadené správní rozhodnutí převzal dne 11. 3. 2009. Soud pak vyšel z věty první , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “), a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě se uplatní obecná lhůta k podání žaloby v délce dvou měsíců. Tato lhůta, jejíž počátek byl určen dnem 11. 3. 2009, počala běžet dne 12. 3. 2009 a skončila dne 11. 5. 2009. Pokud pak stěžovatel doručil osobně žalobu soudu dne 12. 5. 2009, učinil tak až po marném uplynutí lhůty k podání žaloby, která skončila dne 11. 5. 2009. Na základě uvedené argumentace tedy krajský soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně a odmítl ji.

V kasační stížnosti stěžovatel namítl, že závěr soudu o tom, že žaloba byla podána opožděně, je nesprávný. Stěžovatel podal žalobu do e-podatelny krajského soudu dne 11. 5. 2009 ve 20:22 hodin, což doložil výpisem z e-mailové korespondence s krajským soudem. Stěžovatel poukázal na to, že dle lze podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona. Bylo-li učiněno v jiné formě, musí být potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Stěžovatel tedy podal žalobu v poslední den lhůty k podání žaloby krajskému soudu prostřednictvím e-podatelny a originál podání doručil dne 12. 5. 2009, proto byla lhůta k podání žaloby nepochybně dodržena. Stěžovatel uvedl, že uplatňuje kasační důvod dle a navrhl napadené usnesení zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení.

Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovateli bylo doručeno napadené správní rozhodnutí dne 11. 3. 2009. Dále z úředního záznamu z 5. 8. 2009, který je součástí soudního spisu, Nejvyšší správní soud zjistil, že krajskému soudu byla žaloba stěžovatele doručena dne 11. 5. 2009 v elektronické podobě a dne 12. 5. 2009 pak písemnou formou. Administrativním pochybením došlo k tomu, že o podání stěžovatele v elektronické podobě nebyl příslušný soudce včas informován. Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že písemné podání z 12. 5. 2009 neobsahuje žádnou zmínku o tom, že se jedná o potvrzení elektronického podání písemným podáním.

Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo ( ). V kasační stížnosti, kterou podal včas ( ) uplatňuje námitku nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí svého návrhu, tedy námitku z důvodu dle

Nejvyšší správní soud pro tento důvod shledává kasační stížnost přípustnou. Nejvyšší správní soud za této situace napadený rozsudek krajského soudu v mezích řádně uplatněného kasačního důvodu podle a 3 přezkoumal, přitom dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Krajský soud vycházel ze skutkového závěru, že žaloba byla podána 12. 5. 2009, přičemž nezjistil, že písemnému podání žaloby předcházelo podání v elektronické podobě, které bylo učiněno již 11. 5. 2009. Dlužno podotknout, že administrativnímu pochybení soudu napomohla i skutečnost, že právní zástupce stěžovatele ve svém písemném podání žaloby neuvedl skutečnost, že žaloba byla původně podána v elektronické formě.

Nejvyšší správní soud v souladu s druhá věta dospěl k závěru, že je včas podána žaloba i v případě, že je v zákonné lhůtě podána elektronickou formou prostřednictvím e-mailu (bez elektronického podpisu), pokud je do tří dnů potvrzena písemným podáním shodného obsahu. Z tohoto důvodu tedy dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas.

Pokud tedy krajský soud v této věci konstatoval, že stěžovatelem podaná žaloba byla podána opožděně, a proto ji podle odmítl, je jeho rozhodnutí v rozporu se zákonem. Nejvyšší správní soud proto podle rozhodnutí krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. února 2010

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu