Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 84/2009 - 43

č. j. - 46

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatele: P.Č., v řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům Krajského soudu v Českých Budějovicích,

takto:

Soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Marie Krybusová, Mgr. Helena Nutilová, JUDr. Věra Balejová a JUDr. Milan Tripes n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel učinil u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále „krajský soud“) dne 6. 10. 2009 podání, v němž namítá nesprávný postup doručujícího orgánu – České pošty, a. s. v konkrétních případech jemu doručovaných písemností. Navrhovatel požadoval, aby krajský soud vydal rozsudek, v němž by jednak zakázal doručujícímu orgánu, jmenovitě Pošta 1 a 3 České Budějovice a Pošta Volary, aby pokračoval v porušování jeho práva mít soudní a správní zásilky připraveny k vyzvednutí po dobu 15 dnů službou odnášky nebo poste restante, pakliže takový postup dodání předpokládají a vyžadují předpisy, dále požadoval zrušení rozhodnutí doručovacích orgánů v podání uvedených; rovněž požadoval, aby krajský soud přikázal provozovnám podniku Česká pošta, a. s., aby navrhovateli do konečného rozhodnutí soudu ponechávaly v dodacím místě Pošta 1 a 3 opisy rozhodnutí o vrácení písemností.

Krajský soud věc navrhovatele vyřídil dne 9. 10. 2009 neformálním přípisem, v němž konstatoval, že věc nespadá do správního soudnictví, přitom upozornil navrhovatele, že i jeho další podání v této věci, pokud nebudou obsahovat nové skutečnosti a nebudou spadat do kompetence krajského soudu ve věcech správního soudnictví, budou bez dalšího zakládána do spisu, aniž by byl navrhovatel vyrozumíván o způsobu vyřízení.

Dne 22. 10. 2009 učinil prostřednictvím krajského soudu navrhovatel podání adresované Nejvyššímu správnímu soudu, v němž se domáhá procesního úkonu, jímž bude vyzván k určitému odstranění vad návrhu nebo bude návrh způsobem stanoveným v odmítnut pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Vyrozumění krajského soudu ze dne 9. 10. 2009 je svými účinky odepřením všech subjektivních veřejných práv navrhovatele; navrhovatel přitom konstatuje, že legitimaci k návrhu, který činí, mu dává současný procesní stav, kdy je vystaven výhrůžce, že soud věc zákonně neprojedná.

Nejvyšší správní soud posoudil návrh navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu jako důvodný, uvedl přitom, že soud ve věci učiněného návrhu, jímž se navrhovatel domáhá, aby konkrétní subjekt ustal v určitém chování, v důsledku kterého jsou porušována práva navrhovatele, nebo naopak požaduje, aby mu určitá práva byla přiznána, resp., aby bylo vydáno nebo zrušeno správní rozhodnutí, je vždy povinen rozhodnout, a to postupem předvídaným zákonem, tzn. usnesením nebo rozsudkem. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 13. 11. 2009, č. j. Aprk 11/2009 – 19, konstatoval, že krajský soud tedy pochybil, nepostupoval-li v řízení v souladu s ust. § 37 odst. 5 a věc vyřídil neformálním přípisem, čímž odňal navrhovateli možnost přístupu k soudu, jakož i příp. možnost následné soudní obrany.

Krajský soud v intencích výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu usnesením ze dne 4. 12. 2009, č. j. - 26 vyzval navrhovatele k doplnění návrhu a odstranění vad podání, výzva byla navrhovateli doručena dne 9. 12. 2009. Dne 17. 12. 2009 zaslal navrhovatel krajskému soudu několik podání, a to doplnění žaloby, dále požádal o osvobození od soudních poplatků a uplatnil námitku podjatosti ve vztahu k soudcům Krajského soudu v Českých Budějovicích. Tuto námitku odůvodnil tím, že všichni soudci zapsaní v rozvrhu práce sdílí poměr ke sporné věci, aplikují nevhodně a nezákonně doručovací normu v , posílají písemnosti svým obsahem do vlastních rukou obálkou typu III jen dle značky, avšak s příkazem doručujícímu orgánu neukládat, nevyvěšují na soudní desce oznámení, výzvy, sdělení ani samotné písemnosti, neformálně ovlivnili svým chováním odpůrce - doručující poštu, aby nesděloval navrhovateli označení vrácené písemnosti, aby vhazovala písemnosti do neoznačené domovní schránky na neudané doručovací adrese, předseda senátu dává průchod pokračování v nezákonných pokynech a úkonech svému asistentu,… Z těchto skutečností navrhovatel dovozuje podjatost soudců krajského soudu, neboť má za to, že zde existuje poměr k věci, je zde ohroženo jeho právo na řádné doručování v předmětném řízení a ohroženo procesní právo na přístup k samotnému soudu.

K námitce podjatosti se vyjádřili soudci správního senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích, shodně konstatovali, že nemají poměr k věci ani k účastníkovi řízení, na výsledku řízení nemají zájem a nepodíleli se na projednávání věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.

Následně věc byla v souladu s , (dále jen „ “), postoupena dne 30. 12. 2009 Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.

Podle soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle § 8 odst. 3 téhož zákona soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce, Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.

Podle účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení jmenovaných soudců.

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát ( y ČR). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu sp. zn. ).

Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů nebyl zjištěn. Jmenovaní soudci se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného správního orgánu ani v předchozím soudním řízení.

Z návrhu na vyloučení soudců krajského soudu, podaného navrhovatelem, výslovně vyplývá, že námitku podjatosti odůvodňuje tím, že procesní úkony soudu (doručování písemností) nejsou činěny v souladu se zákonem.

Z vyjádření jmenovaných soudců k podané námitce podjatosti ani z obsahu spisu soudu nevyplývá, že by tito jakkoli získali poměr k věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům, který by je vylučoval z dalšího rozhodování. Jinými slovy, nelze dovodit, že by samotné doručování písemností, jakkoli je navrhovatel považuje za nezákonné, založilo jejich negativní vztah k navrhovateli, který by ovlivnil další rozhodování těchto soudců.

Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům mohou vzniknout kromě vztahů příbuzenských a obdobných typicky tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, resp. jejich zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V nyní posuzované věci není zřejmé a z obsahu spisu nikterak nevyplývá, že by jmenovaní soudci získali, resp. mohli získat negativní vztah k navarhovateli, který by je vylučoval z dalšího rozhodování.

Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudci JUDr. Marie Krybusová, Mgr. Helena Nutilová, JUDr. Věra Balejová a JUDr. Milan Tripes nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. ledna 2010

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu