Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Na 3/2010 - 15

t a k t o :

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se domáhá návrhem - doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 4. 1. 2010 - vydání rozsudku, kterým by odpůrci byla uložena povinnost zaplatit navrhovateli částku 250 000 Kč s příslušenstvím do 15 dnů od právní moci rozsudku a v téže lhůtě i náhradu nákladů řízení. Navrhovatel v nepříliš srozumitelném odůvodnění svého návrhu především poukazuje na cíleně diskriminační politickou perzekuci své osoby, protože oprávněně požadoval potrestání příslušných veřejných činitelů a svých dlužníků, kteří si za jeho peníze pořizují majetek, na skutečnost, že musel podat žalobu na neplatnost kupní smlouvy mezi Městem Třinec a dlužníkem E., a na potíže spojené s marným vyžadováním kopií potřebného spisového materiálu od státu resp. na pomluvy, které mu danou kauzou vznikají v očích veřejnosti. Z těchto tvrzených skutečností pak dovozuje újmu, která mu vznikla a která je odškodnitelná požadovanou finanční částkou.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda je dána pravomoc soudů ve správním soudnictví o takto podaném návrhu jednat a rozhodnout.

Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2003, správní soudy, mezi něž patří i Nejvyšší správní soud ( ), poskytují ochranu jen veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob (nikoliv tedy soukromým subjektivním právům) způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují i v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Proto také podle ustanovení soudy ve správním soudnictví rozhodují jen o a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"), b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách. Podle ustanovení ve správním soudnictví dále soudy rozhodují a) ve věcech volebních a ve věcech místního referenda, b) ve věcech politických stran a politických hnutí a c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.

Nejvyšší správní soud - s ohledem na tuto pravomoc správních soudů - dospěl k závěru, že soudy ve správním soudnictví nemohou předmětnou věc projednávat a ani věcně rozhodovat o podaném návrhu.

Z podaného návrhu, resp. z jeho petitu, jímž je soud vázán, vyplývá, že navrhovatel požaduje po odpůrci České republice - Ministerstvu spravedlnosti, aby mu zaplatil peněžitou částku 250 000 Kč s příslušenstvím, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Z takto formulovaného petitu podaného návrhu a z výše uvedených ustanovení zákona o vyplývá, že předmětná věc není věcí, v níž by mohly meritorně rozhodovat správní soudy. Návrhem požadované stanovení povinnosti odpůrci soudním rozhodnutím, aby zaplatil navrhovateli částku 250 000 Kč s příslušenstvím (aniž by o této částce bylo vydáno správní rozhodnutí, které by bylo přezkoumáno krajským soudem a účastník řízení se domáhal zrušení tohoto soudního rozhodnutí) je nepochybně věcí soukromoprávního charakteru. Z hlediska posouzení otázky, zda je v této věci dána pravomoc správních soudů nebo občanskoprávních soudů, není podstatné, že z odůvodnění podaného návrhu zřetelně nevyplývá právní titul tohoto návrhu (právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích v rámci prostředků ochrany osobnosti, nesplnění povinnosti ze závazku, náhrada škody, apod.). Podstatné v této věci z uvedeného hlediska je, že požadované stanovení povinnosti odpůrci rozhodnutím soudu, aby zaplatil navrhovateli peněžitou částku 250 000 Kč s příslušenstvím nepatří do správního soudnictví. Je tomu tak proto, že v návrhu tvrzené právo, jehož ochrany se navrhovatel podaným návrhem domáhá, není právem veřejnoprávního charakteru, jež by se dalo podřadit pod ustanovení a Uvedený spor je tak sporem vyplývajícím z občanskoprávních vztahů, jehož projednání a rozhodnutí o něm náleží podle ustanovení do pravomoci soudů v občanském soudním řízení, které projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, jež vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Podle ustanovení soud návrh odmítne, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení.

Jelikož se navrhovatel domáhá podaným návrhem rozhodnutí o věci, o níž má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, Nejvyšší správní soud - k němuž byl uvedený návrh podán - rozhodl tak, že se takový návrh odmítá ( ).

Navrhovatel se současně poučuje ve smyslu ustanovení o tom, že do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení může v této věci podat žalobu v občanskoprávním řízení k věcně příslušnému soudu, kterým je okresní soud (v obvodu hlavního města Prahy působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy a v obvodu města Brna vykonává působnost okresního soudu Městský soud v Brně). Ve věcech ochrany osobnosti podle , resp. práva na náhradu nemajetkové újmy v penězích v rámci prostředků ochrany osobnosti, je pak věcně příslušným soudem k projednání žaloby krajský soud ( ), jehož působnost v obvodu hlavního města Prahy vykonává Městský soud v Praze. Došla-li soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení do jednoho měsíce od právní moci usnesení žaloba (návrh na zahájení řízení) v této věci, platí, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (návrh na zahájení řízení). Návrh musí kromě obecných náležitostí ( ) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným ( ), se nazývá žalobou ( ). Žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické formě ( ).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. ledna 2010

JUDr. Jaroslav Hubáček

předseda senátu