Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 1/2010 - 148

- 150

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Zdeňka Kühna, a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: G. A. zastoupeného JUDr. Františkem Divišem, advokátem se sídlem Okružní 15, Litoměřice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 7. 2007, č. j. OAM-1-504/VL-20-12-2007, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soud v Ostravě ze dne 4. 9. 2009, č. j. – 116,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě. Tímto usnesením byl stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2009, č. j. – 98, ustanoven zástupcem advokát. Současně byl stěžovatel vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení prostřednictvím ustanoveného zástupce konkretizoval důvody své kasační stížnosti.

Krajský soud v napadeném usnesení stěžovatele rovněž poučil, že proti výroku o ustanovení zástupce z řad advokátů je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, a to ve lhůtě dvou týdnů od doručení uvedeného usnesení. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 17. 9. 2009. Dne 29. 9. 2009 podal proti tomuto usnesení stěžovatel kasační stížnost psanou v arménském jazyce. Krajský soud zajistil prostřednictvím ustanoveného tlumočníka překlad kasační stížnosti do jazyka českého.

Stěžovatel v kasační stížnosti v první řadě polemizuje se závěry krajského soudu obsaženými v rozsudku ze dne 29. 6. 2009, č. j. – 98, že měl v rámci správního řízení možnost uvést všechny podstatné skutečnosti a důvody své žádosti o mezinárodní ochranu, a že byla jeho vyjádření přeložena do českého jazyka kvalifikovaným tlumočníkem. Stěžovatel zdůrazňuje, že požadoval, aby byla do spisu založena veškerá jeho vyjádření v arménštině, a v souvislosti s tím se domnívá, že v průběhu správního řízení i v řízení před krajským soudem uvedl všechny rozhodné skutečnosti a důvody v rozsahu postačujícím i pro řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel tedy nesouhlasí s tím, že byl napadeným usnesením krajského soudu vyzván k doplnění kasační stížnosti o konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje její důvodnost.

Stěžovatel dále namítá, že byl pronásledován mafií, přičemž státní orgány jeho vlasti nebyly schopny mu zajistit bezpečnost. V důsledku toho se domnívá, že u něho byly naplněny důvody pro udělení azylu podle zákona č. č. , o azylu a o změně , o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů (dále též "zákon o azylu"), nebo alespoň ve smyslu zákona o azylu. Závěrem pak bez podrobnějšího upřesnění uvádí, že některé blíže nespecifikované důkazy nemohl ve správním řízení předložit, a to patrně z důvodu jejich citlivosti pro bezpečnost České republiky.

Nejvyšší správní soud se zabýval přípustností kasační stížnosti, přičemž dospěl k závěru, že tato není přípustná.

Z obsahu kasační stížnosti je zřejmé, že nesměřuje proti výroku I. napadeného usnesení, jímž byl stěžovateli soudem ustanoven advokát pro zastupování v řízení o kasační stížnosti proti meritornímu rozhodnutí krajského soudu, nýbrž proti výroku II. citovaného usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván, aby prostřednictvím ustanoveného zástupce odstranil nedostatek kasační stížnosti spočívající v absenci konkrétních kasačních důvodů. Uvedený závěr lze učinit bez ohledu na to, že většina stěžovatelem uplatněných námitek se ve skutečnosti vztahuje k meritornímu rozhodnutí krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného.

Podle je kasační stížnost zásadně přípustná, s výjimkou případů taxativně vypočtených v Podle je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení.

Podle , (dále jen „ “) musí kasační stížnost mimo jiné obsahovat též označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, a uvedení toho, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá. Podle nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc. Nejsou-li vady podání ve stanovené lhůtě odstraněny, soud takové podání usnesením odmítne, pokud v řízení není možno pro tento nedostatek pokračovat ( ).

Napadené usnesení je v rozsahu výroku II., kterým byl stěžovatel v souladu s vyzván k dodatečnému doplnění konkrétních kasačních důvodů coby jedné z nezbytných náležitostí kasační stížnosti, rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení řízení ve smyslu shora citovaného Kasační stížnost proti výroku II. napadeného usnesení tedy není přípustná.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nepřípustnou podle odmítl.

O kasační stížnosti samostatně podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2009, č. j. – 98, bude rozhodnuto následně po doručení tohoto usnesení.

O nákladech řízení rozhodl soud podle , , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. ledna 2010

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu