Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Afs 4/2009 - 78

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudů JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: greiner packaging slušovice s. r. o., se sídlem Greinerova 54, Slušovice, zastoupeného JUDr. Ivo Bubrjakem, advokátem se sídlem Soudní 1293/14, Kroměříž, proti žalovanému: Finanční úřad ve Zlíně, tř. T. Bati 21, Zlín, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2004, čj. 68937/04/303961/7072, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 9. 2008, čj. – 16,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím Finančního úřadu ve Zlíně ze dne 23. 3. 2004, čj. 68937/04/303961/7072 byla vydána výzva k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem – žalobcem.

Rozhodnutím Finančního ředitelství v Brně ze dne 10. 9. 2004, čj. 3644/04/FŘ/150 bylo zamítnuto odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí finančního úřadu.

Žalobou ze dne 14. 1. 2008, doručenou Krajskému soudu v Brně dne 16. 1. 2008 se žalobce (mimo jiné) domáhal přezkoumání a zrušení uvedeného rozhodnutí Finančního úřadu ve Zlíně. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2008, čj. – 95 byla tato žaloba vyloučena k samostatnému řízení.

Usnesením téhož krajského soudu ze dne 12. 9. 2008, čj. – 16 bylo vysloveno, že se žaloba odmítá, neboť tento soud dospěl k závěru, že v téže věci již rozhodl rozsudkem ze dne 12. 9. 2006, čj. – 37, a je zde tedy dána překážka věci rozhodnuté.

Proti tomuto usnesení podal žalobce včas kasační stížnost. V ní především namítá, že se nejedná o tutéž věc jako v řízení vedeném pod sp. zn. – 37, neboť v původní věci účastníkem řízení vedle žalobce a žalovaného byla „nepřímo“ i MOVA a. s. Ta však již „v novém řízení“ neexistuje, neboť zanikla bez právního nástupce a zanikl i akcesorický závazek stěžovatele. Tím, že krajský soud odmítl žalobu, nezabýval se námitkou stěžovatele o zániku ručitelského závazku. V dalších částech kasační stížnosti stěžovatel opakuje (zřejmě z původního řízení) námitky týkající se nezákonnosti napadeného správního rozhodnutí, zejména s poukazem na porušení řady ustanovení , o správě daní a poplatků.

Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti se především ztotožnil s napadeným usnesením krajského soudu a dále se zabýval jednotlivými stížními body. Navrhl, aby kasační stížnost jako nedůvodná byla zamítnuta.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Brně, přičemž vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.

Překážka věci rozhodnuté je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pro který je nutno žalobu dle odmítnout. Tato překážka je dána tehdy, pokud v téže věci bylo již pravomocně rozhodnuto. O tutéž věc se jedná v případě shodného předmětu řízení a shodného okruhu účastníků řízení. Tak je tomu i v daném případě, kdy překážku tvoří rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 9. 2006, čj. – 37, v právní věci žalobce greiner packaging slušovice s. r. o., proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, o zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 10. 9. 2004, čj. 3644/04/150. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto o věci samé – žaloba byla zamítnuta.

Samotná skutečnost, že v nyní projednávané věci v návrhu rozsudečného výroku bylo v žalobě požadováno zrušení rozhodnutí Finančního úřadu ve Zlíně (tedy správního orgánu prvého stupně), nemůže nic změnit na tom, že byla dána tato překážka. Jak vyplývá především z a žaloba v případě, že zvláštní zákon připouští opravný prostředek, musí směřovat proti rozhodnutí správního orgánu druhého stupně, přičemž účastníkem řízení – žalovaným je tento správní orgán. Krajský soud měl žalobce o této vadě žaloby poučit a vyzvat jej k jejímu odstranění ( ). Tato výzva a následná odpovídající změna žaloby by však nemohla vést k jinému rozhodnutí, než k odmítnutí žaloby. Proto i se zřetelem na princip hospodárnosti řízení Nejvyšší správní soud pro tento nedostatek napadené usnesení nezrušil.

Pro úplnost – s přihlédnutím ke kasačním námitkám – je třeba dále uvést: I se zřetelem na to, že soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ), nemohou být dodatečně vzniklé skutečnosti, kterých se stěžovatel dovolává, zejména zánik daňového dlužníka, pro přezkum podstatné. Proto ani takovéto skutečnosti nemohou nic měnit na existenci překážky věci rozhodnuté.

Nebyla-li tedy shledána podmínka pro rozhodnutí o věci samé, Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku se nezabýval dalšími námitkami stěžovatele.

Nejvyšší správní soud ze všech těchto důvodu neshledal kasační stížnost důvodnou, a proto ji zamítl ( ). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle za použití Žalobce, který nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů, žalovanému, kterému by právo na tuto náhradu příslušelo, tak jak vyplývá ze spisu, žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. prosince 2009

JUDr. Petr Příhoda

předseda senátu