Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 49/2009 - 58

- 60

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Zdeňka Kühna, Mgr. Daniely Zemanové a Mgr. Ing. Bc. Radovana Havelce v právní věci žalobce: Y. V., zastoupeného JUDr. Drahomírou Janebovou Kubisovou, advokátkou se sídlem Blahoslavova 186/II, Mladá Boleslav, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 12. 2008, č. j. OAM-566/LE-BE02-BE03-2008, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2009, č. j. - 39,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Shora uvedeným rozhodnutím žalovaný zamítl žalobcovu žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

[2] Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou Krajský soud v Praze zamítl v záhlaví označeným rozsudkem.

[3] Žalobce (dále též stěžovatel) napadl rozsudek kasační stížností. Uvedl, že v jeho případě byly splněny podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. Pobýval sice na území České republiky nelegálně a žádost o poskytnutí mezinárodní ochrany podal až po svém zadržení policií, učinil tak však v okamžiku, kdy se o existenci takové možnosti dozvěděl. Do České republiky přicestoval z důvodu obav o svůj život. V zemi původu je pronásledován mafií, která využívá velmi špatného sociálního postavení mladých, nezaměstnaných a finančně nezajištěných lidí, a nabízí jim finanční půjčky s vysokými, téměř neumořitelnými úroky. Při nezaplacení půjčky hrozí dlužníkům nebezpečí v podobě výhrůžek, které jsou často i realizovány. Pomoc ze strany státních orgánů není těmto dlužníkům poskytována. Rozhodující orgány nezhodnotily důkazy a skutečnosti objektivně a v důsledku toho došly k nesprávným závěrům. Soud se pak v odůvodnění rozsudku dostatečně nevypořádal s uvedenými důvody a věnoval jim jen minimální prostor.

[4] Ani jeden z rozhodujících orgánů též dostatečně nezkoumal skutečnou situaci žalobce, pokud jde o naplnění podmínek udělení humanitárního azylu. Přitom jím uvedené důvody jsou zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 14 zákona o azylu. I v těchto případech je nutno uvážení provést tak, aby bylo v souladu s obecně uznávanými postupy a hodnotami.

[5] Navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[6] Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele.

[7] K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS (všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

[8] V daném případě žalovaný stanovil skutkový stav tak, že důvodem podání žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany byly jeho potíže se soukromými osobami na Ukrajině kvůli jejich finančním požadavkům a snaha o legalizaci pobytu v České republice, a uzavřel tedy, že žalobce neuvedl žádné okolnosti, které by svědčily jak jeho pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu, tak hrozícímu nebezpečí vážné újmy ve smyslu § 14a zákona o azylu v zemi původu.

[9] Skutkově obdobnými případy, v nichž azylové důvody spočívaly v „pronásledování“ ze strany soukromých osob, se Nejvyšší správní soud již zabýval, namátkou lze uvést například rozsudek ze dne 10. 3. 2004, č. j. - 48, rozsudek ze dne 2. 3. 2005, č. j. - 58, rozsudek ze dne 18. 1. 2006, č. j. - 50, rozsudek ze dne 31. 1. 2007, č. j. - 85, či rozsudek ze dne 27. 8. 2003, č. j. - 5.

[10] V této souvislosti byla předmětem množství rozhodnutí zdejšího soudu (lze uvést například rozsudek ze dne 10. 3. 2004, č. j. - 48, rozsudek ze dne 18. 12. 2003, č. j. - 36, rozsudek ze dne 27. 8. 2003, č. j. - 60, či rozsudek ze dne 27. 8. 2003, č. j. - 51) též otázka možnosti občanů domáhat se ochrany svých práv u státních orgánů země původu a schopnosti těchto orgánů jim takovou ochranu poskytnout.

[11] Otázkou intenzity potíží se soukromými osobami ve vztahu k přičitatelnosti jednání těchto soukromých osob státním orgánům se pak kasační soud již dostatečně zabýval např. v rozsudku ze dne 5. 10. 2006, č. j. - 52, publ. pod č. 1066/2007 Sb. NSS, rozsudku ze dne 2. 3. 2005, č. j. - 58, či v rozsudku ze dne 22. 12. 2005, č. j. - 41.

[12] Námitku poukazující na splnění podmínek humanitárního azylu žalobce v řízení před krajským soudem neuplatnil, ač tak učinit mohl, jako taková je proto nepřípustná podle Nad rámec lze k této problematice uvést, že Nejvyšší správní soud se k otázce povinnosti správního orgánu posuzovat podmínky pro udělení humanitárního azylu za situace, kdy je žádost o udělení mezinárodní ochrany (azylu) zamítána jako zjevně nedůvodná podle zákona o azylu, již dříve vyjádřil např. ve svém rozsudku 15. 10. 2003, č. j. - 90.

[13] Lze dodat, že kasační soud neshledal ani žádné pochybení krajského soudu tak výrazné intenzity, o němž by bylo možno se důvodně domnívat, že zapříčinilo odlišnost rozhodnutí ve věci samé, a které by způsobilo přijatelnost kasační stížnosti.

[14] Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Za těchto okolností soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu nepřijatelnou a z tohoto důvodu ji odmítl.

[15] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 2009

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu