Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 30/2009 - 79

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: Ing. J. F., zastoupeného Mgr. Janem Kutějem, advokátem, se sídlem Preslova 1269/17, Praha 5, proti žalovanému: Městský úřad Svitavy, se sídlem T. G. Masaryka 5/35, Svitavy, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2008, č. j. 34474 - 08/OPP - 111 - 2008/hrd, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 20. 5. 2009, č. j. - 61,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobci byla příkazem správního orgánu I. stupně č. j. 34474 - 08/OPP - 111 - 2008/hrd ze dne 18. 6. 2008 uložena pokuta ve výši 2000 Kč pro spáchání přestupku podle a , o přestupcích, z důvodu, že úmyslně způsobil škodu na cizím majetku krádeží. Současně byl žalobce poučen o tom, že proti tomuto příkazu lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat podle citovaného zákona odpor k žalovanému. Žalobce této procesní možnosti nevyužil a příkaz se tak uplynutím uvedené lhůty stal pravomocným.

Následně podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, v níž se domáhal zrušení shora označeného příkazu. Žalobce rovněž podal návrh na přiznání odkladného účinku žaloby. Krajský soud usnesením ze dne 6. 2. 2009, č. j. - 30, žalobě odkladný účinek nepřiznal a současně poučil žalobce o tom, že proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost v souladu s přípustná.

Proti tomuto usnesení krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, v níž uváděl, že mu podle vydaného exekučního příkazu hrozí prodej jeho rodinného domu, a přiznání odkladného účinku žalobě tak „vyplývá z logiky věci“. Navrhoval, aby kasační stížnosti bylo vyhověno z důvodu „elementární spravedlnosti a přílišné tvrdosti zákona“. Krajský soud stěžovatele usnesením č. j. - 34 vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne ode dne jeho doručení uhradil soudní poplatek za kasační stížnost. Rovněž stěžovatele opakovaně poučil, že rozhodnutí o odkladném účinku žaloby je rozhodnutím, které je podle své povahy dočasné a kasační stížnost proti takovému rozhodnutí je podle nepřípustná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2004, č. j. - 172, publikované pod č. NSS). Stěžovatel následně podal návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků. Ten krajský soud zamítl usnesením č. j. - 45 ze dne 13. 3. 2009, v němž opakovaně stěžovatele vyzval k uhrazení soudního poplatku za kasační stížnost, a to ve lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení. Rovněž jej řádně poučil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Stěžovatel však soudní poplatek neuhradil ani v této dodatečné lhůtě, a soud tedy řízení usnesením ze dne 20. 5. 2009, č. j. - 61, podle a , o soudních poplatcích, zastavil.

Proti usnesení krajského soudu o zastavení řízení o kasační stížnosti ze dne 20. 5. 2009 podal stěžovatel kasační stížnost, o níž Nejvyšší správní soud rozhoduje tímto rozsudkem. Stěžovatel v této své kasační stížnosti uvedl, že mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces tím, že krajský soud dospěl k závěru, že jeho žalobu nebude projednávat z důvodu její opožděnosti. Stěžovatel však má za to, že žaloba nemohla být podána opožděně vzhledem k tomu, že před správním orgánem vůbec neproběhlo odvolací řízení. Správní orgán stěžovateli toto odvolací řízení odepřel a napadené správní rozhodnutí tak nemůže být pravomocné. Dále stěžovatel tvrdil, že mu bylo právo na spravedlivý proces odepřeno rovněž samotným zastavením řízení o kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud nejprve přistoupil k posouzení přípustnosti kasační stížnosti. Dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou, která je řádně zastoupena ve smyslu Ustanovení uvádí, že kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se stěžovatel domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Ustanovení dále stanoví, že kasační stížnost lze podat pouze ze zákonem stanovených důvodů, které jsou taxativně vymezeny v odstavci 1 písm. a) až e) tohoto ustanovení. V tomto konkrétním případě kasační stížnost stěžovatele směřuje proti rozhodnutí krajského soudu o zastavení řízení o kasační stížnosti z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Podmínka přípustnosti kasační stížnosti podle je tedy naplněna.

Pokud stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že krajský soud odmítá projednat jeho žalobu, neboť je přesvědčen o její opožděnosti, pak je třeba uvést, že taková námitka nemá žádnou souvislost s napadeným usnesením krajského soudu o zastavení řízení o kasační stížnosti pro nezaplacení soudního poplatku, kterou stěžovatel napadl rozhodnutí tohoto soudu, kterým jeho žalobě nebyl přiznán odkladný účinek. Otázka včasnosti podání žaloby nebyla v napadeném usnesení nijak řešena (a ani nemohla být - otázky včasnosti či opožděnosti podání soud řeší v rozhodnutí o žalobě; takové rozhodnutí, jak ze shora podaného přehledu procesních úkonů krajského soudu plyne, dosud vyneseno nebylo). Stěžovatelem řádně uplatněný důvod kasační stížnosti směřující k zárukám spravedlivého procesu lze podřadit pod

Kasační stížnost není důvodná.

Stěžovatel namítá, že tím, že krajský soud řízení o kasační stížnosti zastavil, „odepřel mu právo na spravedlivý proces, což je v rozporu s u, a jedná se tak o hrubé porušení základní právní normy chránící práva a svobody občanů“. Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil, že stěžovatel byl k zaplacení soudního poplatku řádně, dokonce opakovaně vyzván, přičemž v první výzvě mu ke splnění této povinnosti byla stanovena lhůta v délce jednoho týdne od doručení výzvy, v případě druhé výzvy se jednalo dokonce o lhůtu dvoutýdenní. Svou poplatkovou povinnost však nesplnil ani v této dodatečné lhůtě. Skutečnost, že soud řízení zastavil proto, že navrhovatel nezaplatil soudní poplatek, nemůže být chápána jako porušení základních práv a svobod navrhovatele, v důsledku jehož nečinnosti k zastavení řízení došlo (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 11. 1998, sp. zn. , č. 68/1998 Sb. ÚS). Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud shledal námitku nedůvodnou.

Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nedůvodnou, a proto ji zamítl v souladu s in fine

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ve spojení s Stěžovatel neměl ve věci úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka - žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nějaké náklady vznikly. Nejvyšší správní soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se mu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. října 2009

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu