Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 64/2009 - 89

- 90

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: JUDr. Z. A., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení Praha, pracoviště Praha, regionální referát rozhodovací činnosti, se sídlem Sokolovská 855/225, Praha 9, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2009, č. j. – 65, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům Městského soudu v Praze,

t a k t o :

Námitka podjatosti s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 1. 10. 2007, č. j. 1034/0002-2334/2007/BH/191. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobce proti výzvě Okresní správy sociální zabezpečení Praha – západ ze dne 27. 8. 2007, č. j. 22009/220/9010/2007/420/07/DŠ, k zaplacení nedoplatku na pojistném v náhradní lhůtě.

Podáním ze dne 6. 4. 2009 (doplněném k výzvě Městského soudu v Praze podáním ze dne 25. 5. 2009) žalobce vznesl „námitku podjatosti soudu“. K svému podání přiložil kopii trestního oznámení a uvedl, že požádal nejvyšší státní zástupkyni o prošetření podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry mimo jiné proti „podezřelým soudcům“ Městského soudu v Praze. Poukázal na to, že judikatura sice vychází z toho že lze namítat podjatost jen jednotlivých soudců, ale d právo na nezávislý a nestranný soud neomezuje jen ve vztahu k jednotlivým soudcům. Podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry odvíjí žalobce od toho, že Městský soud v Praze neplnil svou dohlédací povinnost na výkon činnosti správce konkursní podstaty, čímž měla být zmařena výplata odměny žalobci ve výši 8 314 720 Kč. Žalobce dále uvedl, že do doby vyšetření případu „není na jisto postavo, jak a kdo se o [jemu] náležící peníze podělil“. Nestrannost a nezávislost Městského soudu v Praze jako celku je tak ve všech řízeních, jichž je žalobce účasten, objektivně zpochybněna.

K námitce podjatosti se vyjádřili soudci Městského soudu v Praze JUDr. Miroslava Hrehorová, Mgr. Jiří Tichý a Mgr. Dana Černovská. Shodně konstatovali, že nemají poměr k věci ani k účastníkům řízení a že na výsledku řízení nemají zájem.

Námitka podjatosti je podána opožděně.

Podle , (dále jen „ “) účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

Žalobce byl řádně poučen přípisem Městského soudu ze dne 14. 3. 2008, č. j. – 38, o svém právu namítat podjatost soudců i soudních osob, jakož i o lhůtě, kdy tak lze učinit. Důvody podjatosti spatřuje žalobce v tom, že na „podezřelé soudce“ Městského soudu v Praze podal trestní oznámení. Vzhledem k tomu, že trestní oznámení, jehož kopii k vznesené námitce podjatosti připojil, je opatřeno prezentačním razítkem Nejvyššího státního zastupitelství s datem 9. 3. 2009 a poznámkou o tom, že písemnost byla podána osobně, lze učinit závěr, že právě nejpozději v tento den se žalobce dozvěděl o důvodech, v nichž spatřuje podjatost soudců Městského soudu v Praze. Námitku podjatosti (datovanou 6. 4. 2009) však žalobce osobně podal u Městského soudu v Praze až 14. 4. 2009, tedy více než měsíc poté, kdy se o skutečnosti, v níž spatřuje podjatost soudců, dozvěděl.

Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo než vznesenou námitku podjatosti odmítnout podle

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. září 2009

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu