Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ads 32/2009 - 46

– 48

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: K. Č., zastoupený JUDr. Borisem Vacou, advokátem, se sídlem Dlouhá 16, Praha 1, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2008, č. j. – 23,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žalovaná j e p o v i n n a nahradit žalobci náklady řízení o kasační stížnosti ve výši 1904 Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto usnesení, a to k rukám zástupce žalobce – advokáta JUDr. Borise Vaci.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 3. 4. 2008, č. X; současné rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodnutím žalované byla zamítnuta žalobcova žádost o plný invalidní důchod, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 10 % a nedosáhla tak nejméně 66 %, které v ustanovení stanoví jako předpoklad plné invalidity.

Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost (sepsanou dne 23. 12. 2008), v níž poukázal na to, že v řízení před městským soudem bylo při dokazování posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze zjištěno, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla stěžovatelova schopnost soustavné výdělečné činnosti o 40 %, tedy že žalobce je částečně invalidní. Žalovaná tak nesprávně zjistila skutkový stav, a proto měl městský soud její rozhodnutí zrušit a vést ji k tomu, aby rozhodla o přiznání částečného invalidního důchodu stěžovateli.

Dříve než mohl zdejší soud o kasační stížnosti rozhodnout, stěžovatel ji podáním ze dne 27. 7. 2009, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne následujícího, vzal zpět. Ve svém podání uvádí, že „bere … svůj návrh ze dne 23. 12. 2008 v plném rozsahu zpět“. Přitom poukázal na to, že žalovaná svým rozhodnutím ze dne 23. 4. 2009, č. j. X, přiznala stěžovateli částečný invalidní důchod, a to od 30. 1. 2008. Současně žádal, aby soud uložil žalované povinnost uhradit žalobci náklady řízení ve výši 9282 Kč (6 úkonů právní služby á 1000 Kč, režijní paušál za 6 úkonů právní služby á 300 Kč, a 19 % daně z přidané hodnoty).

Podle , (dále jen „ “), soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Poněvadž projev vůle stěžovatele, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud usnesením v souladu s , za použití řízení zastavil.

Podle (použitého pro řízení o kasační stížnosti na základě ) nemá v zásadě žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba (kasační stížnost) odmítnuta. Vzal-li však žalobce podaný návrh (kasační stížnost) zpět pro pozdější chování žalovaného nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení žalobce, má žalobce proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení.

V projednávané věci vzal stěžovatel svou kasační stížnost zpět pro pozdější chování žalované, která vydala ve věci nové rozhodnutí, jímž jeho požadavku vyhověla. Podle náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, soudní poplatky, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady spojené s dokazováním, odměna zástupce, jeho hotové výdaje a tlumočné. Podle odst. 2 je-li zástupcem účastníka advokát, který je plátcem daně, patří k nákladům řízení rovněž částka, která odpovídá příslušné sazbě daně, vypočtená z odměny za zastupování a z náhrad určených podle věty druhé; to samé platí i v případě, kdy advokát je společníkem právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon advokacie a plátcem daně je tato právnická osoba. Podle věty druhé za zastupování advokátem náleží odměna; pro určení její výše, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, se užije obdobně zvláštní právní předpis, jímž jsou stanoveny odměny a náhrady advokátům za poskytování právních služeb.

V řízení o kasační stížnosti zjistil Nejvyšší správní soud dva úkony právní služby zástupce stěžovatele – jednak podání kasační stížnosti a jednak její vzetí zpět, tj. v obou případech písemné podání soudu ve věci samé podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (dále jen „ “). Za tyto úkony náleží zástupci stěžovatele odměna ve výši 2 x 500 Kč podle ve spojení s advokátního tarifu a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle advokátního tarifu. Advokát je společníkem obchodní společnosti založené za účelem výkonu advokacie, která je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto podle se jeho odměna zvyšuje o částku odpovídající této dani – o 19 % z částky 1600 Kč, tj. 304 Kč. Zástupci stěžovatele bude žalovanou uhrazeno na nákladech řízení spočívajících v odměně advokáta částka ve výši 1904 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Stěžovatel rovněž požadoval náhradu nákladů řízení o žalobě. Tomuto návrhu však Nejvyšší správní soud nemohl vyhovět. Řízení o žalobě bylo pravomocně ukončeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2008, č. j. – 23. V tomto rozsudku bylo o nákladech řízení o žalobě rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 11. 12. 2008. Za situace, kdy o nákladech řízení o žalobě bylo pravomocně rozhodnuto a řízení o kasační stížnosti, která tento rozsudek napadala, je zastavováno, nemá Nejvyšší správní soud žádný prostor rozhodnout též o nákladech řízení o žalobě.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. srpna 2009

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu