Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 123/2008 - 79

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: J. H., zastoupeného advokátkou JUDr. Janou Svatoňovou se sídlem Na Strži 1702/65, Praha 4, proti žalované: Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Drahobejlova 1404/4, Praha 9, o žalobě proti rozhodnutí rozhodčího orgánu Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky ze dne 2. 5. 2007 čj. 051004736/06-VN-20, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2008 č. j. - 35,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalobci s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná (dále též „stěžovatelka“) podala včas kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 31. 1. 2008 č. j. - 35, jímž bylo zrušeno rozhodnutí žalované specifikované v záhlaví tohoto rozsudku a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. Bylo rovněž rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

Z odůvodnění kasační stížností napadeného rozsudku vyplývá, že žalobce se žalobou domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí rozhodčího orgánu Vojenské zdravotní pojišťovny, kterým byla zamítnuta jeho žádost o odstranění tvrdosti zákona a prominutí penále ve výši 36 541 Kč, vyměřeného výkazem nedoplatků ze dne 9. 1. 2005.

Žalobce v žalobě namítl, že žalovaná nezohlednila jeho tíživou sociální situaci, že nemá téměř žádný majetek a platí výživné na nezletilou dceru a proto je ve finanční tísni. V tomto postavení se ocitl bez své viny a vymáháním dluhu by mohla být ohrožena výživa dlužníka a osob na jeho výživu odkázaných. Žalobce proto navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě poukázala na , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), s tím, že podle odstavce 5 tohoto ustanovení se na řízení o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále nevtahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí o odstranění tvrdosti je rozhodnutím konečným a má povahu úkonu založeného na právní úvaze správního orgánu. Tento úkon nezakládá, nemění ani neruší práva, ani závazně neurčuje práva a povinnosti, protože se jím nerozhoduje o právu ve smyslu nároku založeného zákonem. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu odmítl jako nepřípustnou podle , (dále jen „ “).

Podle názoru městského soudu podstatou sporu je posouzení, zda žalovaná při rozhodování podle o žádosti žalobce na odstranění tvrdosti zákona – prominutí penále – zvažovala žalobcem tvrzené důvody pro prominutí, či nikoli. Soud zjistil, že o žádosti žalobce rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím, jímž žádost zamítla, aniž by uvedla důvody, proč v případě žalobce nevyužila své pravomoci zmírňovat tvrdost zákona a vyměřené penále nesnížila.

Městský soud při posouzení věci vyšel z a odst. 5 Uvedl, že ačkoli z dikce těchto ustanovení vyplývá, že na prominutí penále není právní nárok a na řízení o jeho prominutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení, není zakotveno, že vydané rozhodnutí není třeba odůvodňovat. Soud též přihlédl k judikatuře Nejvyššího správního soudu, podle níž je rozhodnutí o žádosti o prominutí daně přezkoumatelné ve správním soudnictví, a to co do dodržení předepsaného procesního postupu a dodržení mezí správního uvážení, resp. jeho zneužití. Městský soud uvedl, že i toto, rovněž nenárokové rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti zákona musí obsahovat odůvodnění, z něhož bude správní úvaha patrná, a to přesto, že to zákon nestanoví, nebo taková úvaha musí vyplývat ze správního spisu tak, aby bylo možno přezkoumat, zda správní orgán při rozhodování o žádosti správní uvážení nezneužil. V projednávané věci nejsou důvody nevyhovění žádosti žalobce v žalobou napadeném rozhodnutí uvedeny a ani z obsahu spisového materiálu není úvaha žalované o důvodech jejího zamítnutí zřejmá. Podle názoru městského soudu, byť žalovaná nebyla při svém rozhodování vázána konkrétní procesní normou a procesní úpravu v tomto rozsahu postrádá, nezbavuje tato skutečnost žalovanou povinnosti rozhodovat v souladu s obecnými principy správního řízení. Podle názoru soudu je povinností žalované vydat po provedeném řízení rozhodnutí s odůvodněním, ve kterém bude uvedeno, z jakého zjištěného skutkového stavu žalovaná vycházela, jak tento skutkový stav zjistila, které skutečnosti má za osvědčené a které nikoli, jaká právní názor zaujala, na základě jakých právních předpisů tak učinila a zejména z jakých důvodů nepřisvědčila žalobcem tvrzeným důvodům pro odstranění tvrdosti zákona a prominutí penále. Městský soud proto napadené rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že napadeným rozhodnutím žalovaná, resp. její rozhodčí orgán, jako orgán příslušný k řízení o žádostech o odstranění tvrdosti zákona ve smyslu rozhodla o žádosti o odstranění tvrdosti zákona a prominutí penále ve výši 36 541 Kč, vyměřené výkazem nedoplatků, tak, že žádost zamítla. V následující větě je uvedeno, že rozhodčí orgán neshledal důvod pro využití své pravomoci zmírňovat tvrdost zákona v tomto případě a vyměřené penále nesnížil. Rozhodnutí končí poučením o nepřípustnosti opravných prostředků.

Stěžovatelka podala kasační stížnost z důvodů uvedených v Souhlasí s tím, že rozhodnutí sice odůvodnění neobsahuje, z obsahu spisového materiálu však jednoznačně vyplývá důvod, pro který stěžovatelka nemohla, bez ohledu na správní uvážení, rozhodnout jinak než žádost žalobce zamítnout podle Z tohoto ustanovení vyplývá, že zdravotní pojišťovna nemůže rozhodnout o odstranění tvrdosti zákona a prominout penále v případě, kdy plátce nezaplatil pojistné na zdravotní pojištění splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí penále, jak tomu bylo v projednávané věci. Jediným rozhodnutím, které mohla stěžovatelka vydat, bylo rozhodnutí, jímž se zamítá žádost o odstranění tvrdosti zákona a prominutí penále. Tento důvod pro zamítnutí žádosti je dán zákonem a nezávisí na správním uvážení příslušného orgánu. Existence tohoto důvodu vyplývá ze spisu. Vzhledem k tomu stěžovatelka již nezkoumala sociální situaci žalobce, protože ani tento, ani jakýkoli jiný důvod nemohl mít na její rozhodnutí vliv. Teprve v případě, že plátce zaplatí pojistné na zdravotní pojištění, se rozhodčí orgán žádostí o odstranění tvrdosti zákona nejen musí zabývat, ale může jí zcela nebo zčásti vyhovět.

Stěžovatelka se domnívá, že její rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, oproti tomu rozhodnutí městského soudu není v souladu se zákonem, protože ani v novém rozhodnutí by nezbylo než rozhodnout stejně. Chybná je rovněž úvaha městského soudu, že rozhodčí orgán nebyl při svém rozhodování vázán konkrétní procesní normou, což jej však nezbavilo povinnosti rozhodovat v souladu s obecnými principy správního řízení. Rozhodčí orgán byl naopak vázán konkrétní právní normou, a to , což je norma procesní povahy. Podle tohoto ustanovení nemůže příslušný orgán rozhodnutím odstranit tvrdost zákona, pokud přede dnem vydání rozhodnutí nedojde k zaplacení pojistného. V tomto případě tedy na úvaze rozhodčího orgánu nezáleží a zákon ani prostor pro správní úvahu příslušnému orgánu neposkytuje.

Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení.

Žalobce se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

Nejvyšší správní soud, vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti, když nenalezl důvody, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( část věty za středníkem ), posoudil kasační stížnost takto:

Relevantní právní úprava je obsažena v Podle odstavce 1 tohoto ustanovení zdravotní pojišťovna může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při předepsání penále, jehož výše nepřesahuje 20 000 Kč ke dni doručení žádosti o odstranění tvrdosti. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při uložení pokuty, vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 20 000 Kč.

Podle odstavce 3 téhož ustanovení o odstranění tvrdostí podle odstavce 1 nebo 2 nelze rozhodnout, jestliže

a) plátce pojistného nezaplatil pojistné na zdravotní pojištění splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále,

b) na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh,

c) plátce pojistného vstoupil do likvidace.

Podle odstavce 5 tohoto ustanovení na řízení o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí o odstranění tvrdostí je rozhodnutím konečným.

Ustanovení bylo do vloženo , který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2002.

Podle , , tam, kde se podle dosavadních právních předpisů postupuje ve správním řízení tak, že správní orgány vydávají rozhodnutí, aniž tyto předpisy řízení v celém rozsahu upravují, postupují v otázkách, jejichž řešení je nezbytné, podle tohoto zákona včetně části druhé.

Z vyplývá, že zdravotní pojišťovna nebo její rozhodčí orgán postupují při podání žádosti o odstranění tvrdostí zákona tak, že nejprve zkoumají, zda není dán některý z důvodů uvedených v odstavci 3. Pokud některý z těchto důvodů dán je, pak žádost zamítnou, protože pro odstranění tvrdosti zákona nejsou splněny základní zákonné podmínky.

Pokud zdravotní pojišťovna nebo její rozhodčí orgán dospějí k závěru, že v konkrétním případě není dán žádný z důvodů uvedených v § 53a odst. 3, pak přistoupí ke správnímu uvážení, zda v konkrétním případě je dán důvod pro odstranění tvrdostí zákona a rozhodnou o úplném či částečném odstranění tvrdosti, nebo tuto žádost zamítnou.

Nejvyšší správní soud nesouhlasí s názorem stěžovatelky, že tato její rozhodnutí nemusí být odůvodněna. Na rozhodování podle dopadá shora zmíněné ustanovení . Je třeba z něj dovodit, že náležitostí rozhodnutí, jímž se zamítá žádost o odstranění, je jeho odůvodnění, které musí obsahovat přiměřeně náležitosti stanovené v .

Rozhodne-li zdravotní pojišťovna nebo její rozhodčí orgán o žádosti o odstranění tvrdostí zákona, pak je třeba, aby v odůvodnění tohoto rozhodnutí byly uvedeny úvahy, jimiž se tento orgán řídil. Absenci příslušného odůvodnění nelze nahradit vysvětlením věci ve vyjádření k žalobě. Rozhodnutí je nutno odůvodnit proto, aby žadatel seznal důvody, pro které bylo rozhodnuto a aby se případně mohl proti tomuto rozhodnutí a důvodům v něm uvedených bránit žalobou ve správním soudnictví. Postrádá-li toto rozhodnutí odůvodnění, je dán důvod pro zrušení takového rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů [ ].

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná a proto ji podle ji zamítl.

O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle Stěžovatelka nebyla ve věci úspěšná a žalobci v tomto řízení náklady nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u přípustné opravné prostředky ( ).

V Brně dne 12. srpna 2009

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu