Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 30/2009 - 82

- 84

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: V. B., zastoupeného Mgr. Tomášem Šetinou, advokátem se sídlem v Brně, Zeleného 803/13, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 2. 2008, č. j. OAM-129/VL-07-19-2008, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2008, č. j. - 37,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna advokáta Mgr. Tomáše Šetiny s e u r č u j e částkou 4800 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) brojí včas podanou a doplněnou kasační stížností proti shora označenému rozsudku krajského soudu. Tímto rozsudkem soud zamítl jeho žalobu proti citovanému rozhodnutí žalovaného, jímž bylo vysloveno, že se stěžovatelova žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná podle ustanovení , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

[2] V kasační stížnosti stěžovatel označil kasační důvody zakotvené v ustanovení , b) a d) , (dále též „ “).

[3] Nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky stěžovatel spatřuje v tom, že soud nepodřadil faktickou skutkovou podstatu pod ustanovení odůvodňující udělení azylu a v rozporu se skutečností považoval za naplněný důvod pro zamítnutí žádosti dle . V současné době je prý v české společnosti stěžovatel natolik integrován, že jeho žádost o azyl nelze chápat pouze jako snahu vyhnout se vyhoštění.

[4] Vady řízení dle shledává stěžovatel v tom, že soud zohlednil pouze podání žádosti až poté, co mu bylo uděleno správní vyhoštění. Dle jeho názoru nestanoví povinnost požádat o mezinárodní ochranu okamžitě po vstupu na území státu. Soud navíc nevzal v potaz skutečnost, že stěžovatel byl držitelem pracovního víza, proto neměl důvod podat tuto žádost dříve.

[5] Nepřezkoumatelnost pak stěžovatel spatřuje v tom, že krajský soud nevzal v potaz skutečnost, která odůvodňuje udělení azylu (osobní a ekonomická situace).

[6] Dle zjištění správního orgánu a krajského soudu stěžovatel přicestoval do České republiky v roce 2006 s pracovním vízem platným do 9. 5. 2007. V dubnu 2007 mu byl odcizen cestovní pas a ukrajinská ambasáda mu ho odmítla do jednoho měsíce (tj. do 9. 5. 2007) vyřídit, proto mu doporučila, aby si pas vyřídil osobně na Ukrajině. Stěžovatel tak neučinil a nadále se zdržoval na území ČR; dne 26. 1. 2008 byl kontrolován policií a za ilegální pobyt mu bylo uloženo správní vyhoštění na dobu 3 let s povinností vycestovat do 10. 2. 2008. Dne 9. 2. 2008 podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, kde uvedl, že o azyl přišel požádat, protože ho „chytila policie“, byl vyhoštěn a chce zde zůstat legálně z důvodu lepších pracovních příležitostí. Dříve o mezinárodní ochranu nepožádal, protože měl vízum, nepotřeboval ochranu a na Ukrajině se nikoho nebojí.

[6] Nejvyšší správní soud shledal včas podanou kasační stížnost přípustnou dle ustanovení a

[7] Za této situace se dále zabýval její přijatelností podle ustanovení K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu zdejší soud odkazuje zejména na svoje precedenční usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. – 39 (publikováno ve Sb. NSS pod č. 933/2006; všechna zde zmiňovaná rozhodnutí jsou také dostupná na www.nssoud.cz), kde jsou uvedeny typové případy přijatelnosti stížnosti. V nyní projednávané věci soud zjistil, že na námitky obsažené v kasační stížnosti dává dostatečnou odpověď dosavadní judikatura správních soudů a tedy nenastala žádná ze situací, jež by mohla založit její přijatelnost.

[8] Jedinými relevantními námitkami v kasační stížnosti jsou totiž doba podání žádosti a popření její účelovosti. Problematikou včasnosti podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany se zdejší soud zabýval např. v rozsudku ze dne 2. 7. 2007, č. j. - 80. Namítanými vadami řízení dle se zdejší soud zabýval v rozsudku ze dne 7. 12. 2005, č. j. - 68 a v rozsudku ze dne 12. 1. 2005, č. j. - 36, dle něhož „[b]yla-li žádost o azyl podána až poté, co bylo rozhodnuto o správním vyhoštění žadatele, a tato žádost byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle [v současnosti ] , nemohou před soudem obstát námitky nesprávného posouzení skutkového stavu věci vztahující se k důvodům udělení azylu.“ Účelovost podání žádosti s cílem vyhnout se správnímu vyhoštění byla Nejvyšším správním soudem řešena např. v rozsudku ze dne 15. 8. 2008, č. j. - 48, v rozsudku ze dne 30. 12. 2008, č. j. - 80 a v rozsudku ze dne 31. 3. 2009, č. j. - 39.

[9] Jelikož stěžovatel nijak nekonkretizuje osobní a ekonomické důvody podání žádosti o mezinárodní ochranu a jejich dopad na (ne)přezkoumatelnost rozhodnutí, takto postavená námitka rovněž nemůže vést k závěru o přijatelnosti kasační stížnosti.

[10] Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tedy poskytuje dostatečnou odpověď na všechny námitky předestřené v kasační stížnosti. Protože ani Nejvyšší správní soud sám neshledal žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, je nucen konstatovat, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, shledal ji proto ve smyslu ustanovení nepřijatelnou a z tohoto důvodu ji odmítl.

[11] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení , , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut.

[12] Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát ( , ). Soud proto určil odměnu advokátovi za dva úkony právní služby – převzetí zastoupení a písemné podání soudu týkající se věci samé ze dne 26. 3. 2009 (doplnění kasační stížnosti) – částkou 2 x 2100 Kč a 2 x 300 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s , , , d), , advokátního tarifu; celkem tedy 4800 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. srpna 2009

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu