Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 21/2009 - 95

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové, soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyně: M. N., zastoupena Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Václavské nám. 21, 113 60, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, poštovní přihrádka 21/AOM, 170 34, Praha 7, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 8. 2008, č. j. – 44,

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 8. 2008, č. j. – 44 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka se kasační stížností domáhá, aby bylo zrušeno rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě (dále jen krajský soud), kterým byla odmítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2007, č. j. OAM-1-268/VL-10-12-2007, kterým byla žádost stěžovatelky o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná dle ustanovení , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

Stěžovatelka nesouhlasí s názorem krajského soudu, že žalobu nebylo možné pro její závažné nedostatky projednat a že stěžovatelka v zákonné lhůtě pro podání žaloby toto pochybení nenapravila.

Z předloženého spisového materiálu Nejvyšší správní soud zjistil, že dne 5. 4. 2007 byla Krajskému soudu v Ostravě doručena žaloba stěžovatelky, ve které mimo jiné žádala o ustanovení právního zástupce, s tím, že nemá žádné prostředky, aby si jej mohla obstarat sama.

Usnesením ze dne 19. 10. 2007 byla stěžovatelka vyzvána k doplnění své žaloby ze dne 4. 4. 2007.

Usnesením ze dne 24. 4. 2008 krajský soud rozhodl o neustanovení advokáta stěžovatelce, když na výzvu soudu nedoložila ve lhůtě své osobní, výdělkové a majetkové poměry, ač výzvu soudu převzala dne 14. 4. 2008.

Dne 4. 3. 2008 bylo stěžovatelkou doručeno doplnění žaloby ze dne 4. 4. 2007.

Usnesením č. j. - 44 byla žaloba stěžovatelky odmítnuta, když krajský soud shledal, že žalobu, kterou stěžovatelka podala k soudu, nebylo možno pro její závažné nedostatky projednat a stěžovatelka v zákonné lhůtě pro podání žaloby toto pochybení nenapravila. Nedostatky nebyly dle názoru krajského soudu odstraněny ani druhým podáním stěžovatelky nazvaným „doplnění žaloby“.

Z obsahu podané žaloby proti rozhodnutí žalovaného vyplývá, že žaloba náležitosti, k jejichž doplnění byla stěžovatelka vyzvána a které jsou vymezeny v ustanovení a v ustanovení , obsahovala. Byla-li žaloba odůvodněna tím, že došlo k nesprávné aplikaci ustanovení zákona o azylu, když zde nebyly naplněny zákonné důvody pro neudělení azylu a označení žádosti jako zjevně nedůvodné, resp. minimálně pro vztažení překážky vycestování ve smyslu ustanovení zákona o azylu. Pokud jde o skutkové věci stěžovatelka ve své žalobě odkázala na svoji žádost o udělení azylu, protokol o pohovoru a ostatní spisový materiál, a dále doplnila, že odjela do ČR, aby unikla z dosahu svého bývalého manžela, který byl alkoholik, bil ji a ztrpčoval život. Stěžovatelka dále zmínila i další důvody, proč chce zůstat v České republice. Na konci své žaloby stěžovatelka uvedla, že se bojí vrátit na Ukrajinu, kde je nyní do krajnosti vyhrocená situace, která se může proměnit v ozbrojený konflikt, z čehož má stěžovatelka strach. Dle stěžovatelky žalovaný porušil v řízení o žádosti o udělení azylu ustanovení a 4, , , a , o správním řízení a ustanovení zákona o azylu.

Při shrnutí výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v podaném opravném prostředku proti rozhodnutí žalovaného vymezila stěžovatelka meze a rozsah přezkumné činnosti soudu způsobem dostačujícím, když napadla rozhodnutí žalovaného z důvodu, že jej považovala za nezákonné z důvodu nesprávného právního posouzení a z důvodu vady řízení, spočívající v tom, že skutková podstata, ze které správní orgán vycházel, nevychází ze spolehlivě a úplně zjištěného stavu věci. Bylo-li z obsahu podané žaloby, jakož i z obsahu správního spisu, který měl soud k dispozici, nepochybné, že žaloba byla podána včas, byly zřejmé důvody, z nichž je žaloba podána, jakož i to, čeho se stěžovatelka domáhá, není nikterak odůvodněn takový formalistický přístup soudu, kdy je stěžovatelka vyzývána, nadto aniž by bylo bráno v potaz, že žádala o ustanovení advokáta, ke sdělení údajů, o nichž není pochyb. Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že byl opravný prostředek stěžovatelky projednatelný a soud mohl napadené rozhodnutí žalovaného přezkoumat.

Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým byl dle ustanovení odmítnut návrh stěžovatelky, je nezákonné.

Proto také kasačnímu soudu nezbylo, nežli z důvodu ustanovení rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě zrušit a vrátit mu k dalšímu řízení (ustanovení ).

V novém rozhodnutí rozhodne krajský soud i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (ustanovení ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( , ).

V Brně dne 22. května 2009

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu