Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Afs 8/2009 - 33

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci žalobce J. T., zastoupeného JUDr. Jaromírem Hanušem, advokátem se sídlem v Ostravě, Kosmova 20, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Ostravě, Na Jízdárně 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2008, č. j. – 17,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2008, č. j. – 17 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Výše citovaným rozsudkem zamítl Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2008, č. j. 3254/08-1505-805811, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti platebnímu výměru na daňové penále vydaného Finančním úřadem Ostrava II (dále jen „správce daně“) dne 17. 1. 2008, č. j. 8043/08/389913/3126.

Rozsudek krajského soudu žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl včas podanou kasační stížností. V této uplatňuje kasační důvody ve smyslu ustanovení a d) ( dále jen „ “).

Stěžovatel shodně jako v odvolání a žalobě namítá, že rozhodnutí správce daně i žalovaného jsou rozhodnutí nicotná, protože ani jeden orgán nemá kompetenci vydávat rozhodnutí ve věci daňového penále. Stěžovatel odkazuje na rozhodnutí sp. zn. - 96 ze dne 22. 7. 2005.

Dále stěžovatel uvádí, že z ustanovení , o správě daní a poplatků (dále jen „ “) vyplývá, že daní se rozumějí daně, poplatky, odvody, zálohy na tyto příjmy a odvody za porušení rozpočtové kázně. Penále tedy není daní, ostatně to vyplývá i z ustanovení zákona, kde je penále definováno jako příslušenství daně. Správa daní je pak definována v ustanovení zákona jako právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností. V ustanovení zákona je uvedeno, že podle tohoto zákona postupují, mimo jiné, i územní finanční orgány. Územní finanční orgány upravuje , ze kterého vyplývá, že finanční orgány vykonávají správu daní podle zvláštního právního předpisu – daňového řádu. Po novelizaci byla z odstavce 1 písm. a) zákona vypuštěna správa příslušenství. Výslovnou kompetenci ke správě příslušenství daní tento zákon dále neobsahuje.

Stěžovatel je s ohledem na výše uvedené toho názoru, že jde o rozhodnutí nicotná pro nedostatek kompetence tato rozhodnutí vydat.

Podle stěžovatele je rozsudek taktéž nepřezkoumatelný z důvodů nedostatku důvodů, protože soud jen konstatoval, že srovnáním textu ustanovení před a po novele nedošlo po obsahové stránce ke změně pravomocí územních finančních orgánů. Stěžovatel s tímto závěrem nesouhlasí, i když shodný názor obsahuje důvodová zpráva k Stěžovatel dále odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. a odvolává se na y a d.

Stěžovatel navrhuje napadený rozsudek krajského soudu zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení.

Důvodnost kasační stížnosti Nejvyšší správní soud posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů ( , 3 ) a došel k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje důvod obsažený v ustanovení , (dále jen „ “).

Prvotní je v dané věci námitka nepřezkoumatelnosti, neboť v případě její důvodnosti by nebylo třeba vážit další kasační námitky. Stěžovatel považuje rozhodnutí soudu za nepřezkoumatelné, neboť krajský soud své rozhodnutí odůvodnil pouze konstatováním, že srovnáním textu ustanovení před a po novele č. nedošlo po obsahové stránce ke změně pravomocí územních finančních orgánů.

Dle ustanovení soud přezkoumá v mezích žalobních bodů napadené výroky rozhodnutí.

Z hlavy páté d vyplývá obecný požadavek, podle něhož jsou soudy povinny svá rozhodnutí řádně zdůvodnit. Absence řádného odůvodnění napadeného rozhodnutí tak vede k nepřezkoumatelnosti; takové rozhodnutí nedává dostatečné záruky pro to, že nebylo vydáno v důsledku libovůle a způsobem porušujícím ústavně zaručené právo na spravedlivý proces ( ).

Dle Nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 7. 2003, sp. zn. „postup správního soudu, který nepřezkoumá rozhodnutí správního orgánu v celém rozsahu uplatněných žalobních námitek, odporuje zásadám spravedlivého procesu.“ Obdobně judikoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. , když dovodil, že ze zásad spravedlivého procesu mimo jiné vyplývá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí odůvodnit, reagovat na uplatněné námitky a vysvětlit jejich případné odmítnutí.

Z textu žaloby Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel namítal nicotnost jak platebního výměru správce daně na penále tak následného rozhodnutí žalovaného o podaném odvolání. Stěžovatel odkazoval na rozsudek sp. zn. - 96 ze dne 22. 7. 2005 a dále své závěry opřel o ustanovení , daňového řádu. Citovaná ustanovení vyložil, přičemž své závěry taktéž opřel o komentář k . Stěžovatel zejména tvrdil, že příslušenství není daní a kompetence správce daně ke správě příslušenství založená ustanovením zákona o územních finančních orgánech byla novelou tohoto odňata. Stěžovatel srovnal texty výše citovaného ustanovení před a po novele a dospěl k závěru, že ačkoliv důvodová zpráva novely ke změně dikce uvádí toliko, že je „zjednodušením textu zákona“, správce daně není kompetentní ke správě příslušenství daně. Dále odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. , podle kterého poznámka pod čarou není součástí právního předpisu. Stěžovatel taktéž namítal porušení ustanovení y a ustanovení d.

Krajský soud k výše uvedené žalobní argumentaci mimo citace ustanovení ve znění před a po novele č. účinné od 1. 1. 2006 pouze uvedl, „že dle jeho názoru je zřejmé, že po obsahové stránce nedošlo ke změně rozsahu pravomocí územních finančních orgánů v oblasti správy daní, ale pouze ke zjednodušení textu tohoto ustanovení, což mimo jiné vyplývá z důvodové zprávy…. Územní finanční orgány tedy mají i nadále pravomoc vykonávat správu daní, včetně příslušenství ( tj. včetně penále).“

Argumentace stěžovatele je dle názoru soudu založená pouze na formalistickém jazykovém výkladu a je nedůvodná.

Z výše uvedeného odůvodnění rozsudku je patrné, že krajský soud svůj závěr o nezměněné kompetenci správců daně nijak blíže neodůvodnil, když na podporu svého názoru uvedl z důvodové zprávy, že jde o „zjednodušení textu zákona“, a to i přesto, že právě s tímto názorem vyjádřil stěžovatel v žalobě zásadní nesouhlas. K výkladu pojmu správa daně dle daňového řádu ani k odkazovaným rozhodnutím, jež byla obsahem žaloby, se krajský soud nijak nevyjádřil.

Nedostatek odůvodnění tak v daném případě způsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu ve smyslu ustanovení a proto Nejvyšší správní soud postupem dle napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

V novém rozhodnutí je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ( ).

V novém rozhodnutí rozhodne krajský soud i o náhradě nákladů tohoto řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( , ).

V Brně dne 28. května 2009

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu