Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 15/2009 - 258

č. j. - 261

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: B. V., zastoupen Mgr. Janem Kutějem, advokátem, se sídlem Preslova 1269/17, Praha 5, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, v řízení o námitce podjatosti soudců uplatněné žalobcem,

t a k t o :

Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Karla Cháberová, JUDr. Dana Černá a JUDr. Naděžda Treschlová n e j s o u vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze vede pod sp. zn. řízení o žalobě B. V. proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru územního a stavebního řízení ze dne 25. 4. 2003, č. j. ÚSŘ/18402/03/Jan, jímž bylo zamítnuto odvolání B. a J. V. a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, stavebního úřadu ze dne 16. 1. 2003, č. j. Výst. 956/2000, kterým byla manželům J. a M. M. dodatečně povolena stavba kolny a krbu a užívání těchto staveb na pozemku st. p. č. X v k. ú. Č..

V rámci řízení o uvedené žalobě vznesl žalobce podáním ze dne 26. 2. 2009, které bylo doručeno Městskému soudu v Praze dne 2. 3. 2009, námitku podjatosti soudkyň senátu 6 Ca Městského soudu v Praze. Tuto námitku odůvodnil žalobce tím, že byl peskován z důvodu neznalosti spisu. Byl to však naopak tento senát, který se neseznámil se spisem, a navíc bylo nepravdivě tvrzeno, že o podjatosti pracovníka odboru územního a stavebního řízení nebylo jednáno z důvodu omylu v čísle jednacím.

Dotčené soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Karla Cháberová, JUDr. Dana Černá a JUDr. Naděžda Treschlová ve svém vyjádření k námitce podjatosti shodně uvedly, že se v projednávané věci necítí být podjaté a že k účastníkům řízení, jejich zástupcům a k věci samé nemají žádný vztah.

Věc byla v souladu s ustanovením předložena dne 18. 3. 2009 k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, kterému následujícího dne došlo ještě doplnění, resp. upřesnění důvodu podjatosti od žalobce. Žalobce uvedl, že ve věci je dána podjatost senátu 6 Ca Městského soudu v Praze, případně tohoto soudu jako celku a stejně tak i Krajského soudu v Praze. V tomto případě pak požaduje přikázat věc k projednání Krajskému soudu v Brně. Městský soud v Praze způsobil prodlení ve věci svou vlastní vinou, neboť žalobci upřel právo účasti u jednání a materiální stav účelově překrucoval. V roce 2006 pak městský soud přebíral podvodné jednání geodeta H. vytvořeného v koordinaci s komunální sférou. Městský soud také přehlédl, že žalovaný krajský úřad nebyl pro vznesenou podjatost ani oprávněn ve věci rozhodovat. Ostatně žalovaný kryl i podvody komunální sféry a nečinnost Městského úřadu v Čáslavi. Městský soud v důsledku svých pochybení proto učinil celou věc i nepřehlednou.

Jelikož Nejvyšší správní soud dovodil, že námitka podjatosti uvedených soudkyň Městského soudu v Praze nebyla náležitě odůvodněna a neobsahuje konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována, vyzval ještě téhož dne zástupce žalobce, aby do 14 dnů od doručení výzvy doplnil námitku podjatosti o uvedení jmen konkrétních soudců Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze, jichž se námitka týká, o uvedení konkrétních skutečností, které zakládají důvod pochybností o nepodjatosti soudkyň a jež se týkají některé ze skutkových podstat vyloučení soudce, o označení důkazů, kterými mohou být prokázány skutečnosti zakládající důvod vyloučení soudců a o údaje stran toho, kdy se účastník dozvěděl o důvodu vyloučení. Zástupce žalobce sice převzal výzvu dne 30. 3. 2009, na kterou však vůbec nereagoval.

Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. Proto důvodem vyloučení soudce je soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci; tak je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být osobou zúčastněnou na řízení). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským či naopak zjevně nepřátelským. Zákon dále vylučuje soudce, který věc již projednával anebo o ní rozhodoval v jiném stupni, v předchozím soudním řízení nebo v řízení u správního orgánu (podíl na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení znamená, že musí jít o totožnou věc; podílem na předcházejícím soudním řízení pak bude například situace, kdy soudce působil ve věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu, popřípadě naopak kdy by jako člen senátu Nejvyššího správního soudu věc vrátil krajskému soudu, kde by zasedal jako člen senátu, nebo jako specializovaný samosoudce a měl by ji znovu projednávat). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Okolnosti spočívající v postupu soudce či jeho rozhodování v konkrétní věci, zásadně nejsou samy o sobě - aniž by ukazovaly na důvod jiný (např. na poměr k věci či účastníkům) - důvody relevantními pro vyloučení soudce. V postupu soudce při projednávání konkrétní věci, a to i nesprávném, se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti proto nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani ke konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.

Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce namítá zcela jistě podjatost soudkyň Městského soudu v Praze JUDr. Karly Cháberové, JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové (námitka podjatosti Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze jako celku nebyla přes výzvu doplněna o uvedení jmen konkrétních soudců těchto soudů, jichž se námitka týká, a stejně tak nebyly doplněny a uvedeny konkrétní skutečnosti, které zakládají důvod pochybností o nepodjatosti soudkyň a jež se týkají některé ze skutkových podstat vyloučení soudce, ani nebyly označeny důkazy, jimiž mohly být prokázány skutečnosti zakládající důvod vyloučení soudců). Žalobce na podporu svých závěrů o podjatosti uvedených soudkyň Městského soudu v Praze pak tvrdí skutkově okolnosti, jež by se daly maximálně podřadit pod ustanovení poslední věty , tedy jako okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (peskování žalobce z důvodu neznalosti spisu, senát se neseznámil se spisem, Městský soud v Praze způsobil prodlení ve věci svou vlastní vinou, neboť žalobci upřel právo účasti u jednání a materiální stav účelově překrucoval, v roce 2006 pak městský soud přebíral podvodné jednání geodeta H. vytvořeného v koordinaci s komunální sférou, Městský soud také přehlédl, že žalovaný krajský úřad nebyl pro vznesenou podjatost ani oprávněn ve věci rozhodovat, Městský soud v důsledku svých pochybení proto učinil celou věci nepřehlednou apod.).

Podle ustanovení , poslední věty důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Nejvyšší správní soud proto musí konstatovat, že výše uvedené okolnosti, v nichž spatřuje žalobce důvod pro námitku podjatosti soudkyň Městského soudu v Praze JUDr. Karly Cháberové, JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové podle platné právní úpravy nejsou důvodem k vyloučení těchto soudkyň, a to ani v případě, že by jejich postup a rozhodování nebyly správné. Žalobcem tvrzené skutečnosti by mohly být uplatněny v opravném prostředku proti rozhodnutí Městského soudu v Praze v této věci, kterým je za podmínek uvedených v ustanovení a násl. kasační stížnost, o níž rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Žádnými dalšími konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti námitka žalobce odůvodněna nebyla, stejně tak z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti nezjistil. Žalobcem uváděné důvody proto nelze bez dalšího považovat za okolnost, která by bránila dotčeným soudkyním Městského soudu v Praze v nepodjatém rozhodování o žalobě proti napadenému rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje.

Vzhledem ke shora uvedenému a s přihlédnutím k tomu, že se samy soudkyně JUDr. Karla Cháberová, JUDr. Dana Černá a JUDr. Naděžda Treschlová necítí být v této věci

podjatými, neshledal Nejvyšší správní soud důvodným návrh žalobce na vyloučení těchto soudkyň Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. dubna 2009

JUDr. Jaroslav Hubáček

předseda senátu