Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)9 Afs 55/2009 - 46.pdf
PDF · 0 B
No categories available
9 Afs 55/2009 - 46
9 Afs 55/2009 - 48
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce: M.B.C. INVEST, a.s., se sídlem Vraclavská 200/II., Vysoké Mýto, zastoupeného JUDr. Leošem Strouhalem, advokátem se sídlem Vraclavská 200/II, Vysoké Mýto, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Hradci Králové, se sídlem Horova 17, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2008, č. j. 2201/08-1200-602944, o odkladném účinku, ve věci kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2009, č. j. 30 Ca 50/2008 - 22,
t a k t o :
Kasační stížnosti s e odkladný účinek n e p ř i z n á v á.
O d ů v o d n ě n í :
Podanou kasační stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové (dále jen „správní orgán“) ze dne 11. 3. 2008, č. j. 2201/08-1200-602944, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti platebnímu výměru Finančního úřadu ve Vysokém Mýtě ze dne 24. 7. 2006, č. j. 39360/06/274970/3499, na daňové penále ve výši 837 411 Kč za prodlení s platbou daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 1999, předepsané podle zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Kasační stížnost podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ustanovení § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud se při posuzování žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by dokládaly možnost vzniku nenahraditelné újmy. Tento neurčitý právní pojem byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, např. v usnesení ze dne 5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, publikovaném na www.nssoud.cz, a to tak, že nenahraditelná újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit. Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku nese břemeno tvrzení právě stěžovatel a nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud posuzuje jím uvedené skutečnosti dle ustanovení § 73 s. ř. s. s. ř. s. , není však povinen ani oprávněn tyto skutečnosti sám dovozovat.
V této věci stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku, který je součástí jeho podání, vyjádřil své přesvědčení, že realizace a následky napadeného rozhodnutí pro něj znamenají nenahraditelnou újmu spočívající v zásahu do majetkových práv. Stěžovatel dále uvedl, že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Za nenahraditelnou újmu stěžovatel považuje hrozící výkon rozhodnutí o vyměření penále ve výši cca 850 000 Kč. Do rozhodnutí soudu by mohlo dojít k realizaci výkonu tohoto rozhodnutí, což by podle názoru stěžovatele vedlo k jeho faktické likvidaci.
Shora uvedené tvrzení však samo o sobě není způsobilé hrozbu nenahraditelné újmy prokázat. Stěžovatel se totiž omezil právě jen na zmíněné tvrzení, aniž by uvedl jakékoli další skutečnosti prokazující, že výkon rozhodnutí správního orgánu by skutečně k jeho faktické likvidaci mohl vést. Kasačnímu soudu proto nezbývá, než konstatovat, že svou obavu z hrozící nenahraditelné újmy stěžovatel ničím nedoložil a své tvrzení ani nepodepřel žádnými přesvědčivými argumenty. Právě vzhledem k tomu, že kasační stížnost není odkladným účinkem vybavena ex lege, a Nejvyšší správní soud jej může přiznat pouze na návrh, a ve výjimečných případech, je nutno, aby žádost o přiznání odkladného účinku byla řádně odůvodněna. Má-li být tato žádost úspěšná, musí stěžovatel vždy zcela individualizovaně svými dostatečně věrohodnými a přesvědčivými tvrzeními obsahově naplnit právní pojem nenahraditelné újmy. Přitom důvody možného vzniku takové újmy jsou vždy závislé na skutkových okolnostech posuzovaného případu, a v těchto intencích je také soud povinen je posoudit. Z tohoto hlediska vzato je zřejmé, že pokud stěžovatel v projednávané věci odůvodňuje svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti pouhým tvrzením hrozby realizace výkonu rozhodnutí, které by pro něj mělo znamenat faktickou likvidaci, pak v návrhu absentuje bližší vysvětlení (doložené případně i podklady osvědčujícími jeho ekonomickou situaci), z čeho jeho obava pramení, aby vůbec bylo možno ji jakkoli vyhodnotit a zabývat se otázkou, zda je opodstatněná.
Kasační soud není povinen ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat, a to ani z celkového obsahu kasační stížnosti, není-li hrozba nenahraditelné újmy jednoznačně konkretizována, neboť by tím již předjímal své rozhodnutí týkající se merita věci.
Na základě výše uvedených úvah tak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatel ve svém návrhu neosvědčil ve smyslu § 73 s. ř. s. s. ř. s. , ve spojení s § 107 s. ř. s. s. ř. s. , skutečnosti, které by potvrzovaly možnost vzniku výjimečného a závažného stavu, který by již nebylo možno v dalším běhu času nijak odčinit. Proto jeho návrhu na přiznání odkladného účinku nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 23. dubna 2009
JUDr. Radan Malík
předseda senátu