Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 12/2009 - 54

- 56

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: Základní organizace evid. č. 20-0135-3805 Odborového svazu státních orgánů a organizací, se sídlem Bouzov 8, PSČ 783 25, adresa pro doručování Velké Heraltice, PSČ 747 75, proti žalované: České advokátní komoře, se sídlem Národní 16, 110 00 Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 1. 2008, čj. 89/08, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 7. 2008, č. j. - 13, o námitce podjatosti vznesené ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. vůči soudcům JUDr. Bohuslavu Hnízdilovi, JUDr. Miladě Tomkové a JUDr. Jiřímu Pallovi,

t a k t o :

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Jiří Palla n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování právní věci vedené pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 22. 2. 2008 postoupil Krajský soud v Brně Městskému soudu v Praze jakou soudu místně příslušnému žalobu žalobkyně proti rozhodnutí žalované České advokátní komory ze dne 14. 1. 2008, jímž byl žalobkyni podle , o advokacii, určen advokát k poskytnutí blíže specifikované právní služby.

Žalobkyně napadla usnesení ze dne 22. 2. 2008 kasační stížností, kterou spojila se žádostmi o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Krajský soud tyto žádosti zamítl usnesením ze dne 20. 6. 2008, č. j. - 26. Kasační stížnost, kterou žalobkyně podala proti tomuto usnesení, odmítl Nejvyšší správní soud pro opožděnost usnesením ze dne 27. 11. 2008, č. j. - 39. Nejvyšší správní soud přitom rozhodoval v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jiřího Pally.

Již uvedeným usnesením ze dne 20. 6. 2008 krajský soud zároveň vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti. Žalobkyně výzvě nevyhověla, a krajský soud tak zastavil řízení o kasační stížnosti usnesením ze dne 30. 7. 2008, č. j. - 13. Žalobkyně napadla toto usnesení kasační stížností a opět požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Krajský soud zamítl tyto žádosti usnesením ze dne 29. 8. 2008, č. j. - 17. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud zamítl svým rozsudkem ze dne 27. 11. 2008, č. j. - 29. I tentokrát rozhodoval Nejvyšší správní soud ve složení výše uvedeném.

Dne 4. 2. 2009 konečně předložil krajský soud Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost směřující údajně proti jeho usnesení o postoupení věci ze dne 22. 2. 2008, č. j. - 14 (tak to krajský soud uvádí v předkládací zprávě, ve skutečnosti však, ačkoli i proti tomuto usnesení byla podána kasační stížnost, je třeba nejprve rozhodnout o kasační stížnosti směřující proti usnesení ze dne 30. 7. 2008, č. j. - 13, kterým bylo zastaveno řízení o zmíněné prvé kasační stížnosti); kasační stížnost byla zapsána pod sp. zn. . Nejvyšší správní soud poté informoval účastníky o tom, že ve věci bude rozhodovat senát složený ze soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jiřího Pally. Žalobkyně na to reagovala podáním ze dne 14. 2. 2009, v němž mj. namítla podjatost všech tří uvedených soudců. Žalobkyně se domnívá, že tito soudci k ní mají negativní osobní poměr, který jim znemožňuje rozhodnout nestranně a objektivně. To se projevuje zejména v mechanické aplikaci nepřípadné judikatury (nepoužitelných analogií) na rozhodování o právech žalobkyně a v nedostatku přesvědčivého odůvodnění rozhodnutí, která vydává senát v tomto složení.

Soudci JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Jiří Palla ve svém vyjádření ze dne 17. 2. 2009 uvedli, že nemají žádný poměr k věci projednávané u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. , k žalobkyni ani k žalovanému; rovněž se nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.

Věc byla poté postoupena jinému senátu Nejvyššího správního soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti ( in fine). Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jiřího Pally z projednávání a rozhodování dané věci, a to z následujících důvodů:

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán, a žalobkyně to ani nenamítá. Soudci, proti nimž byla vznesena námitka podjatosti, se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení: „předchozí soudní řízení“ je přitom třeba chápat nikoli časově (tedy jako jakékoliv řízení před správním soudem, jehož byla žalobkyně účastníkem a v němž se soudce podílel na rozhodování), nýbrž instančně (srov. č. NSS). Vyloučen by tak byl soudce, který by o téže věci (tedy o tom, zda řízení o kasační stížnosti mělo být zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku) rozhodoval nejprve v řízení u soudu I. stupně (tedy krajského soudu) a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního soudu. O tento případ se tu však nejedná.

K vyloučení soudce nemůže vést ani jeho postup v řízení o projednávané věci, ani jeho rozhodování v jiných – souvisejících či nesouvisejících – věcech ( in fine). Žalobkyně přitom argumentuje právě tím, jak soudci JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Jiří Palla rozhodují v jejích jiných věcech. Ačkoli žalobkyně tyto věci nespecifikuje, jde zjevně o věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. a . Obě tato řízení o kasačních stížnostech, stejně jako řízení v nyní projednávané věci, se odvíjejí od usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2008, jímž byla Městskému soudu v Praze postoupena žaloba napadající rozhodnutí České advokátní komory o přidělení advokáta. Obě tato řízení skončila pro žalobkyni nepříznivě, protože její kasační stížnosti byly zamítnuty; odtud zřejmě pramení výtky žalobkyně vůči mechanickému rozhodování a nepřesvědčivé argumentaci Nejvyššího správního soudu. Dřívější rozhodování soudce (soudců), které se autoritativně vyslovilo k právům a povinnostem žalobkyně, nicméně nezpůsobuje jeho podjatost, jakkoli mohlo být pro žalobkyni nepříznivé. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost, a nesouhlas žalobkyně s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení žalobkyně o nesprávnosti jeho dřívějšího rozhodnutí, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti.

Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. března 2009

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu