Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Na 50/2009 - 13

- 14

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci navrhovatele: J. S. zastoupeného JUDr. Marií Karasovou, advokátkou se sídlem Úvoz 39, Brno, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Brně, se sídlem nám. Svobody 4, Brno, ve věci návrhů na obnovu řízení původně vedených u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. a sp. zn. ,

t a k t o :

I. Věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. a sp. zn. s e s p o j u j í ke společnému projednání a rozhodnutí. Věc bude nadále vedena pod sp. zn. .

II. Návrhy s e o d m í t a j í .

III. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 14. 3. 2008, čj. - 69, odmítl pro opožděnost [ ] kasační stížnost navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2007, čj. - 45, jímž krajský soud zamítl žalobu navrhovatele proti rozhodnutí odpůrce ze dne 10. 1. 2003, čj. FŘ-110/163a/02-0107. Navrhovatel napadl usnesení Nejvyššího správního soudu ústavní stížností, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 1. 7. 2008, sp. zn. , odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 24. 6. 2006, čj. - 160, zamítl [ ] kasační stížnost navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2005, čj. - 83, jímž krajský soud zamítl žalobu navrhovatele proti rozhodnutí odpůrce ze dne 10. 1. 2003, čj. FŘ-110/163c/02-0107. Navrhovatel napadl rozsudek Nejvyššího správního soudu ústavní stížnosti, o níž Ústavní soud dosud nerozhodl.

Navrhovatel podal u Nejvyššího správního soudu dne 23. 2. 2009 a dne 25. 2. 2009 návrhy na obnovu řízení u Nejvyššího správního soudu, skončených usnesením ze dne 14. 3. 2008, čj. - 69, a rozsudkem ze dne 24. 6. 2006, čj. - 160.

Návrhy odůvodnil tím, že Ústavní soud nálezem ze dne 1. 12. 2008, sp. zn. , zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2006, čj. - 160, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2005, čj. - 85 a rozhodnutí odpůrce ze dne 10. 1. 2003, čj. FŘ-110/163b/02-0107. Ústavní soud konstatoval, že těmito rozhodnutími bylo porušeno základní právo navrhovatele garantované článkem 11 odst. 1 d, a současně vyslovil, že se daňová kontrola, předcházející vydání napadeného rozhodnutí odpůrce, uskutečnila v rozporu se zákonem, resp. přinejmenším některé skutečnosti byly zjištěny v rozporu se zákonem.

Navrhovatel v návrzích na obnovu řízení zdůraznil, že předmětem daňové kontroly, zmíněné Ústavním soudem, byla zdaňovací období let 1994 až 1997. Jednotlivé platební výměry, vydané v rámci tohoto daňového řízení, byly vydány na základě stejných indicií a ve svých závěrech se vzájemně prolínají. Nález Ústavního soudu je podle navrhovatele novým aspektem, který se vztahuje k celému daňovému řízení, a navrhovatel jej nemohl v řízení před krajským soudem uplatnit. Potenciál příznivějšího výsledku obnovených řízení navrhovatel dovozoval ze skutečnosti, že Ústavní soud zaujal stanovisko k nezákonnosti celé daňové kontroly. Z těchto důvodů se navrhovatel domáhal povolení obnovy řízení a navrhl, aby Nejvyšší správní soud po jejím povolení zrušil rozsudek krajského soudu ze dne 26. 7. 2007, čj. - 45 a ze dne 6. 6. 2005, čj. 83, a rozhodnutí odpůrce ze dne 10. 1. 2003, čj. FŘ-110/163a/02-0107 a ze dne 10. 1. 2003, čj. FŘ-110/163c/02-0107.

Nejvyšší správní soud, s ohledem na souvislost obou návrhů na obnovu řízení, spojil věci ke společnému projednání a rozhodnutí ( za použití ).

Nejvyšší správní soud se před samotným posouzením návrhů zabýval jejich přípustností. Návrhy nejsou přípustné.

Institut obnovy řízení je upraven v a násl. V nyní posuzované věci je relevantní především , obsahující taxativní výčet věcí, v nichž lze podat návrh na obnovu řízení. Podle a písm. b) je obnova řízení přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a politických hnutí. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení není obnova řízení přípustná proti rozhodnutí o kasační stížnosti. Je tedy zřejmé, že obnova řízení není přípustná ani v nyní posuzovaných věcech (srov. také usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2005, čj. - 25, č. 1316/2007 Sb. NSS). Pouze na okraj Nejvyšší správní soud poznamenává, že racionalita této úpravy se opírá o subsidiaritu soudní ochrany. Objeví-li se nové skutečnosti, odůvodňující obnovu řízení, je na místě využít tohoto institutu především v rámci správního řízení.

Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů návrhy na obnovu řízení odmítl [ za použití ].

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ve spojení s , podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byly-li návrhy odmítnuty.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. března 2009

JUDr. Petr Příhoda

předseda senátu