Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 19/2009 - 83

č. j. - 83

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: P. P., zastoupen JUDr. Jaroslavem Širmerem, advokátem se sídlem Královský Vršek 25, Jihlava, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2008, č. j. - 56,

t a k t o:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 12. 2008, č. j. - 56, zamítl žalobu podanou žalobcem P. P. proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 2. 1. 2008, č. j. 560/3484/07, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí ze dne 2. 11. 2007, č. j. ČIŽP/46/OOP/PRO1/0705113.021/07/HPK a současně potvrzeno toto prvostupňové rozhodnutí, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ustanovení , o obchodování s ohroženými druhy, jehož se dopustil tím, že ve dnech 5. 2. 2007 a 13. 2. 2007 neumožnil České inspekci životního prostředí provedení kontroly podle , a za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 80 000,- Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč.

Proti tomuto rozsudku městského soudu podal žalobce jako stěžovatel (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodů uvedeného v ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Stěžovatel především namítl, že Česká inspekce životního prostředí své právo podle ustanovení , neuplatnila a ani uplatnit nemohla, neboť v rozhodné době již předmět kontroly neexistoval (papoušci uhynuli). Z tohoto důvodu se proto nemohl dopustit přestupku neumožnění kontroly inspekci podle ustanovení citovaného zákona.. Spáchání přestupku nesplnění povinnosti registrace ( ) a přestupku spočívajícím v neprokázání původu exempláře ( téhož zákona), mu rovněž nebylo prokázáno. Jelikož mu nemohlo být prokázáno ani držení ohrožených exemplářů papoušků, nebylo ani v pravomoci České inspekce životního prostředí provést kontrolu. Nezákonná je i uložená sankce. Při stanovení pokuty byla zejména porušena zásada zákazu změny k horšímu a při rozhodování o výši pokuty nebyla zohledněna ani jeho ekonomická situace. Z tohoto důvodu má pak uložená pokuta pro něho likvidační charakter. Stěžovatel proto požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil, a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě mohla být kasační stížnost meritorně projednána.

Podle ustanovení lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.

Podle ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Podle ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Podle ustanovení první věty kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení.

Napadený rozsudek městského soudu ze dne 3. 12. 2008, č. j. - 56, byl v této věci doručen zástupci stěžovatele, JUDr. Jaroslavu Širmerovi, advokátovi, ve čtvrtek dne 4. 12. 2008. Lhůta k podání kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí městského soudu podle výše uvedených zákonných ustanovení proto skončila uplynutím čtvrtku dne 18. 12. 2008. Jelikož stěžovatel, resp. jeho zástupce předal kasační stížnost proti uvedenému rozsudku městského soudu k přepravě držiteli poštovní licence v pátek dne 19. 12. 2008 (viz razítko pošty na podané obálce, č.l. 71), stalo se tak až po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, jejíž zmeškání nelze prominout ( věta poslední ).

Nejvyšší správní soud proto z uvedeného důvodu usnesením odmítl stěžovatelovu kasační stížnost proti napadenému rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2008, č. j. - 56, jako opožděně podanou ( , za použití ustanovení ), aniž by se kasační stížností zabýval meritorně.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , ve spojení s ustanovením , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. března 2009

JUDr. Jaroslav Hubáček

předseda senátu