Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 32/2008 - 151

č. j. - 153

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: Ing. L. K., proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, odbor sociálních věcí, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2006, č. j. 71406/2006/SOC/4, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2007, č. j. - 60,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze byla zamítnuta žaloba směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 3. 7. 2006, č. j. 71406/2006/SOC/4, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Týnec nad Labem č. j. 674/04/31/06 ze dne 20. 4. 2006 ve věci snížení dávky sociální péče.

Proti rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost a požádala o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a o osvobození od soudních poplatků. Usnesením Městského soudu v Praze č. j. - 77 ze dne 25. 7. 2007 bylo o její žádosti rozhodnuto tak, že stěžovatelce zástupce nebyl ustanoven (pro neuvedení všech majetkových poměrů - vlastnictví pozemků). Toto usnesení bylo napadeno kasační stížností a Nejvyšší správní soud postup městského soudu potvrdil, když kasační stížnost zamítl. Přípisem městského soudu č. j. - 132 ze dne 17. 1. 2008 byla stěžovatelka vyzvána, aby doložila ve lhůtě 1 měsíce plnou moc pro advokáta, který ji bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatelka na tuto výzvu ve stanovené lhůtě reagovala pouze krátkým sdělením, že proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. - 127 ze dne 13. 12. 2008 byla podána ústavní stížnost a že v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku městského soudu ze dne 10. 5. 2007, č. j. - 60, bude pokračováno až po vyřízení ústavní stížnosti.

Protože výzva městského soudu ze dne 17. 1. 2008 zůstala ze strany stěžovatelky bez odezvy, byl spis po uplynutí stanovené lhůty v souladu s , (dále jen „“), předložen dne 14. 3. 2008 Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o podané kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2008 byla spolu s poučením o složení senátu stěžovatelka opětovně vyzvána k tomu, aby ve lhůtě 1 měsíce doložila plnou moc pro advokáta. Současně byla poučena, že pokud tak neučiní, bude její kasační stížnost odmítnuta.

Stěžovatelka na výzvu reagovala přípisem ze dne 21. 3. 2008, kde soudu sdělila, že ústavní stížnost proti rozsudku č. j. - 127 ze dne 13. 12. 2007 nebyla do současné doby vyřízena. Stěžovatelka požádala o přerušení řízení do doby rozhodnutí Ústavním soudem. Plnou moc pro advokát nedoložila.

Nejvyšší správní soud o věci uvážil následovně.

Podle ustanovení stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Podle ustanovení nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

Stěžovatelka nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, a proto musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem. Ostatně sama o toto zastoupení požádala. Protože však neodstranila nedostatek povinného zastoupení v řízení o kasační stížnosti, neboť nedoložila plnou moc, osvědčující zastoupení advokátem, a pro uvedený nedostatek podmínky řízení nelze v řízení pokračovat, musel Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítnout, aniž by se dále mohl zabývat dalšími náležitostmi kasační stížnosti.

Návrhu stěžovatelky na přerušení řízení do doby rozhodnutí Ústavního soudu ve věci podané ústavní stížnosti směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. - 127 ze dne 13. 12. 2008, Nejvyšší správní soud nevyhověl, když neshledal, že by byly naplněny podmínky pro obligatorní přerušení řízení dle a taktéž nebyl shledán důvod pro fakultativní přerušení řízení, neboť rozhodnutí v nyní projednávané věci nebrání žádná překážka. Ústavní stížností napadené rozhodnutí o neustanovení zástupce bylo přezkoumáno Nejvyšším správním soudem, a toto rozhodnutí rovněž nabylo právní moci. Navíc v době rozhodování Nejvyššího správního soudu v této věci již ústavní stížnost stěžovatelky proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2007, č. j. - 127 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2007, č. j. -77 byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2008, sp.zn. .

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu pokud stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ( ) a tato vada nebyla k výzvě soudu odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. - 19, www.nssoud.cz).

Nedostatek zastoupení stěžovatelky brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelky podle ve spojení s ustanovením téhož zákona odmítl.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo Nejvyšším správním soudem za použití ustanovení a rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. ledna 2009

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu