Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 106/2008 - 76

č. j. - 76

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Magistrát města České Budějovice, se sídlem nám. Přemysla Otakara II. č. 1 a 2, České Budějovice, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 8. 2008, č. j. - 62, o námitce podjatosti,

t a k t o :

Soudci třetího senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Součková, JUDr. Jaroslav Vlašín a JUDr. Milan Kamlach n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 28. 8. 2008, č. j. - 62, nepřiznal žalobci (dále jen „stěžovatel“) osvobození od soudních poplatků. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost. Nejvyšší správní soud poučil účastníky řízení o složení senátu s tím, že v dané věci bude podle rozvrhu práce rozhodovat třetí senát Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Marie Součková, JUDr. Jaroslav Vlašín a JUDr. Milan Kamlach. V případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze členů uvedeného senátu bude senát doplněn některým ze soudců podle aktuálního rozvrhu práce. Pokud dojde ke změně rozvrhu práce, jsou o těchto změnách aktuálně podávány informace na webových stránkách Nejvyššího správního soudu (www.nssoud.cz). Současně je poučil o tom, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců je vyloučen z projednávání a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, mohou namítnout jeho podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne od tohoto vyrozumění.

Na toto poučení reagoval stěžovatel podáním, v němž mimo jiné uvedl, „že se namítá podjatost soudcovského sboru 3. senátu, kteří se podílejí na rozhodování nejen ve věci takovým způsobem, že je ohrožena nezávislost soudnictví i vymahatelnost práva (…). Členové senátu se ztotožňují s názorem podřízeného soudu, při svém rozhodování zaměňují doložení nedostatku prostředků s prokázáním poměrů.“

Věc byla v souladu s postoupena jinému senátu Nejvyššího správního soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2003, č. j. - 5, publikováno pod č. NSS).

K námitce podjatosti se shodně vyjádřili JUDr. Jaroslav Vlašín a JUDr. Milan Kamlach tak, že k této věci nemají žádný vztah a rovněž nemají žádný vztah ani k účastníkům řízení a nikoho z nich neznají. JUDr. Marie Součková se k námitce nevyjádřila, neboť je v dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním stavu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. Proto důvodem vyloučení soudce je soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, přičemž zákon dále vylučuje soudce, který věc již projednával anebo o ní rozhodoval v jiném stupni, v předchozím soudním řízení nebo v řízení u správního orgánu. Poměr k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech, např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem. Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při řízení, např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským či naopak zjevně nepřátelským. V postupu soudce při projednávání konkrétní věci se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti samy o sobě nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a ze závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani ke konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.

Stěžovatel spatřuje podjatost soudců ve způsobu jejich rozhodování ve skutkově a právně obdobných věcech. Z ustanovení plyne, že jedním z důvodů pro vyloučení soudců je, že se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení, musí jít však o totožnou věc. Podílem na předcházejícím soudním řízení je například situace, kdy soudce působil ve věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu, popřípadě naopak (kdy by jako člen senátu Nejvyššího správního soudu věc vrátil krajskému soudu, kde by zasedal jako člen senátu nebo jako specializovaný samosoudce a měl by ji znovu projednávat). Taková situace však v dané věci nenastala a není ani namítána. V této souvislosti lze plně odkázat na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, publikované pod č. NSS, kde Nejvyšší správní soud uvedl, že podíl soudce na rozhodování v „předchozím soudním řízení“ ve smyslu , který zakládá důvod pro jeho vyloučení, se týká rozhodování ve stejné věci u soudu nižšího stupně; „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků.

Vzhledem ke shora uvedenému není návrh stěžovatele na vyloučení soudců třetího senátu z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. důvodný.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. prosince 2008

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu