Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Afs 91/2008 - 48

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: R. K., zastoupen JUDr. Václavem Hodanem, advokátem se sídlem Wenzigova 5, Praha 2, proti žalovanému: Celní ředitelství Praha, se sídlem Washingtonova 11, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2008, č. j. – 25,

t a k t o :

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2008, č. j. – 25, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 5. 2008, č. j. – 25, zamítl návrh podaný stěžovatelem ze dne 29. 2. 2008, kterým se domáhal pokračování v soudním přezkumu rozhodnutí Celního ředitelství Praha (dále jen „celní ředitelství“) ze dne 24. 10. 2007, č. j. 6146/07-21. Městský soud při svém rozhodování vyšel z toho, že řízení o žalobě stěžovatele proti předmětnému správnímu rozhodnutí bylo zastaveno usnesením ze dne 26. 2. 2008 pro nezaplacení soudního poplatku, a že nemohl vyhovět ani návrhu stěžovatele na pokračování v řízení, neboť nebyly splněny zákonné podmínky pro aplikaci ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Stěžovatel sice zaslal na adresu soudu částku 2000 Kč, ale použil typ poštovní poukázky určené k výplatě v hotovosti. Stěžovatel tedy postupoval v rozporu s ustanovením zákona o soudních poplatcích, které stanoví, že soudní poplatky do výše 5000 Kč lze hradit kolkovými známkami a ostatní na účet státního rozpočtu zřízený u České národní banky pro jednotlivé soudy (dále jen „účet soudu“). Je tedy zřejmé, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek způsobem stanoveným v , a ani na účet soudu ve smyslu ustanovení zákona o soudních poplatcích. K zaslané částce 2000 Kč poštovní poukázkou z těchto důvodů nebylo možno přihlédnout a tuto platbu považovat za zaplacení soudního poplatku. Městský soud proto nemohl ani postupovat podle ustanovení zákona o soudních poplatcích, podle něhož usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve než usnesení nabylo právní moci.

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu podle ustanovení , resp. e) Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že uznává, že k zastavení řízení došlo v důsledku jeho nejednání, když opomněl uhradit soudní poplatek ve výši 2000 Kč při podání správní žaloby. Toto pochybení se ovšem bezprostředně poté, co mu bylo doručeno usnesení Městského soudu v Praze o zastavení řízení, snažil napravit. Má za to, že soudní poplatek byl nakonec zaplacen „na poslední chvíli“, neboť ho uhradil v nočních hodinách v den doručení uvedeného usnesení na pobočce České pošty, s. p. v Praze v Jindřišské ulici. Konečně i judikatura Ústavního soudu uznává, že soudní poplatek je zaplacen včas, pokud k jeho úhradě dojde nejpozději v den, kdy rozhodnutí o zastavení řízení nabude právní moci. Tak tomu mělo být i v předmětné věci, když soudní poplatek byl uhrazen osobně stěžovatelem, a to prostřednictvím poštovní poukázky, v níž uvedl (pro účely identifikace platby) i spisovou značku předmětné věci. Pokud jde o závěr městského soudu týkající se formy úhrady soudního poplatku, má stěžovatel zato, že je ústavně nekonformní, přehnaně formalistický a ve svém důsledku k jeho újmě jako účastníka řízení. Proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud vydal rozsudek, kterým napadené usnesení městského soudu zruší a věc vrátí k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek v souladu s ust. a 3 v rozsahu a z důvodů, které uplatnil stěžovatel v kasační stížnosti, a přitom shledal vadu uvedenou v odst. 3 citovaného ustanovení, k níž musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Z obsahu plné moci stěžovatele připojené k žalobě, datované dnem 2. 11. 2006, vyplývá, že se jedná (pro účely správního soudnictví) o zvláštní plnou moc, kterou byl advokát JUDr. Václav Hodan zmocněn pouze k sepisu a podání správní žaloby. Za situace, kdy pro řízení o správních žalobách není vyžadováno obligatorně zastoupení advokátem, nelze a priori, a nad rámec předložené plné moci, bez jakýchkoliv pochybností dovozovat, že zmocněný advokát byl oprávněn dále zastupovat stěžovatele v řízení o žalobě (např. být účasten jednání, přebírat soudní písemnosti apod.). Je tomu tak proto, že plná moc ze dne 2. 11. 2006 byla výslovně udělena v rozsahu práv a povinností podle trestního řádu, , a . Pro oblast správního soudnictví pak byla omezena jen na podání správních žalob. Městský soud proto pochybil, pokud za daného stavu doručoval výzvu k úhradě soudního poplatku pouze advokátovi JUDr. Václavu Hodanovi, místo, aby ji zaslal žalobci (srov. i nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2003, sp. zn. IV. US 647/02, příp. nález ze dne 11. 6. 2002, sp. zn. ).

Uvedené pochybení se posléze promítlo i v dalších úkonech městského soudu, konkrétně ve vydání usnesení ze dne 26. 2. 2008, č. j. – 13, o zastavení řízení, které městský soud opět doručil pouze advokátovi. Tímto pochybením městský soud jednoznačně zasáhl do práv stěžovatele, neboť mu neumožnil, aby odstranil nedostatek podmínek řízení o podané žalobě.

Za této situace by bylo nadbytečné, aby se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda lze soudní poplatek uhradit jiným než zákonem stanoveným způsobem.

Z výše uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( věta první před středníkem ). Ve věci rozhodl v souladu s ustanovením , podle něhož rozhoduje o kasační stížnosti zpravidla bez jednání, když neshledal důvody pro jeho nařízení.

V dalším řízení je městský soud podle ustanovení vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí ve věci ( , věta první ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. října 2008

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu