Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 8/2008 - 4

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Konf 8/2008 - 6

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený dle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci: JUDr. Marie Žišková, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Pavel Pavlík a JUDr. Petr Příhoda, o návrhu Městského soudu v Praze na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi Městským soudem v Praze, Okresním soudem v Mladé Boleslavi a Krajským soudem v Praze, za účasti žalobce L. T., zastoupeného JUDr. Světlanou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 18, a žalovaných 1) P. N., a 2) Krajského úřadu Středočeského kraje, se sídlem v Praze 5, Zborovská 11, ve věci žaloby o poskytnutí ochrany pokojnému stavu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,

t a k t o :

I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o poskytnutí ochrany pokojnému stavu, j e s o u d v občanském soudním řízení.

II. Usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 10. 8. 2005, čj. - 25, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2005, čj. - 34, s e z r u š u j í .

O d ů v o d n ě n í :

Dne 8. 2. 2008 navrhl Městský soud v Praze zvláštnímu senátu rozhodnutí sporu o pravomoc (kompetenčního sporu) podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, který vznikl mezi ním, Okresním soudem v Mladé Boleslavi a Krajským soudem v Praze ve věci žalobce L. T., který se u uvedeného okresního soudu domáhal poskytnutí ochrany pokojnému stavu, resp. obnovení předešlého stavu, ve smyslu .

Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti:

Žaloba byla podána u Okresního soudu v Mladé Boleslavi dne 28. 6. 2005. Podle žalobního tvrzení je žalobce ve svém domě v K. setrvale obtěžován hlukem a osvětlením z přilehlé opravny zemědělských strojů provozovatele P. N. Jelikož byl žalobce opomenut v územním a stavebním řízení, a ani u specializovaných orgánů státní správy se nedomohl nápravy, obrátil se na Magistrát města Mladá Boleslav s návrhem na to, aby byl obnoven předešlý stav a aby se P. N. zdržel obtěžování hlukem z provozovny. Magistrát jeho návrhu nevyhověl rozhodnutím ze dne 7. 1. 2005, čj. P-27/04-SpO; k žalobcovu odvolání bylo toto rozhodnutí potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 20. 4. 2005, čj. 4870/2005/OVV, a rozhodnutí vydané v I. stupni bylo potvrzeno. Proto se žalobce u soudu domáhal, aby bylo P. N. zakázáno obtěžovat jej hlukem a světlem a aby tento účastník obnovil předešlý stav, tj. stav před dokončením výstavby opravny zemědělských strojů.

Okresní soud v Mladé Boleslavi usnesením ze dne 10. 8. 2005, čj. - 25, řízení o žalobě zastavil a poučil žalobce o možnosti podat novou žalobu u soudu ve správním soudnictví. Sám není k rozhodování věcně ani místně příslušný, neboť věci týkající se nesprávného úředního postupu při rozhodování podle spadají do pravomoci správních soudů.

Krajský soud v Praze k žalobcovu odvolání toto usnesení potvrdil usnesením ze dne 30. 9. 2005, čj. - 34. Uvedl, že rozhodnutí správního orgánu podle je rozhodnutím vrchnostenské povahy a správní orgán zde posuzuje návrh na poskytnutí ochrany pokojnému stavu z hlediska veřejného zájmu – např. s ohledem na podmínky vyplývající ze schváleného územního plánu.

Současně s podáním odvolání žalobce podal i novou žalobu u Městského soudu v Praze jako soudu ve správním soudnictví. Ten pak ve svém návrhu na řešení kompetenčního sporu vyjádřil přesvědčení, že o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, vydanému podle , jsou příslušné rozhodovat soudy v občanském soudním řízení; odkázal přitom na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu publikované pod č. 908/2006 Sb. NSS. Navrhl proto, aby zvláštní senát vyslovil, že k rozhodnutí o žalobě je příslušný Okresní soud v Mladé Boleslavi, a aby zároveň zrušil označená rozhodnutí tohoto soudu i Krajského soudu v Praze.

Při řešení vzniklého sporu o pravomoc se zvláštní senát řídil následujícími úvahami:

Ve věci je sporná otázka charakteru rozhodnutí vydaného podle k ochraně pokojného stavu, resp. charakteru práv a povinností, k nimž se takové rozhodnutí vyjadřuje. Okresní soud v Mladé Boleslavi odmítl o žalobě rozhodnout s tím, že je třeba zde posoudit „nesprávný úřední postup“ správních orgánů; Krajský soud v Praze pak zdůraznil hledisko veřejného zájmu a dovodil, že ve věci jde o rozhodnutí vrchnostenské povahy. Žádný z těchto závěrů však správně nepostihuje podstatu věci.

Argumentovat „nesprávným úředním postupem“ není v dané věci na místě. Tento pojem se zpravidla pojí s odpovědností za škodu způsobenou vykonavateli veřejné moci [srov. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)]; o nic takového tu ale nešlo. Žalobce tvrdil, že byl dotčen na svých právech rozhodnutími, jimiž správní orgány odmítly poskytnout ochranu pokojnému stavu z doby před výstavbou opravny zemědělských strojů; konkrétně namítal, že správní orgány řádně nezjistily skutkový stav věci, a jejich rozhodnutí je proto nesprávné. Námitky tohoto typu ale nejsou ze své povahy předurčeny k tomu, aby byly projednávány právě u soudu ve správním soudnictví (jak naznačuje okresní soud): stejně tak dobře se na jejich základě lze domáhat opětovného projednání věci v řízení podle části páté . Na soukromoprávní či veřejnoprávní povahu sporné věci není možno usuzovat podle obsahu žalobních námitek – ostatně jak v soudním řízení správním, tak v řízení podle části páté musí žalobce uplatňovat obdobné tvrzení, a sice že byl zkrácen (resp. dotčen) na svých právech. Kritériem pro určení pravomoci toho kterého typu soudu je to, zda ve věci jde o práva veřejná, nebo o práva soukromá; podstatné pro toto rozlišení je pak zodpovědět otázku, zda vztah, v němž byla žalobcova práva dotčena, je vztahem mezi ním a orgánem veřejné moci – nebo zda naopak jde o vztah mezi sobě rovnými subjekty, do nějž orgán veřejné moci vstoupil jako „nestranný třetí“, aby autoritativně rozhodl o právech a povinnostech účastníků vztahu.

Žalobcova věc je příkladem posledně uvedeného vztahu. Podhoubím, z něhož vzešly veškeré žalobcovy pokusy o zjednání nápravy, završené podáním návrhu na poskytnutí ochrany pokojnému stavu podle a následným podáním žaloby podle části páté , byl sousedský spor mezi žalobcem a provozovatelem opravny zemědělských strojů, sousedící s žalobcovou nemovitostí. Žalobce jako vlastník nemovitosti se domníval, že jej soused obtěžuje nad míru přiměřenou poměrům hlukem a světlem ( ), a zasahuje tak do jeho vlastnického práva, neboť žalobci brání v pokojném užívání jeho nemovitosti. Jedná se tedy o typický střet mezi dvěma soukromými právy, jichž oba vlastníci požívají nezávisle na veřejné moci. Těchto práv se může vlastník domáhat žalobou podle ; jde-li však o zřejmý zásah do pokojného výkonu vlastnického práva, který si žádá rychlé nápravy, má vlastník možnost obrátit se na příslušný orgán státní správy podle . Jak samotné toto ustanovení zdůrazňuje, jde tu o ochranu předběžnou; vlastník se nadále může domáhat ochrany svého vlastnického práva u soudu, který by měl svým rozhodnutí trvale upravit poměry mezi dotčenými osobami.

Již ze systematického zařazení ustanovení je patrné, že ochrany se zde má dostat právům z občanskoprávních vztahů ( ), nikoli veřejným subjektivním právům ve smyslu (srov. k tomu též č. 908/2006 Sb. NSS, nález Ústavního soudu ze dne 4. 6. 1998, sp. zn. , publikovaný pod č. ÚS, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 5. 2003, sp. zn. ). Zmiňuje-li se toto ustanovení o nedotčeném právu domáhat se ochrany u soudu, má se tím na mysli soud v občanském soudním řízení, jednající podle části třetí , jemuž pravidelně přísluší poskytovat ochranu soukromým právům ( ). Tento soud by pak v projednávané věci – stejně jako správní orgán poskytující předběžnou ochranu podle – posuzoval střet dvou soukromých práv, práv vlastnických. Pokud však již v soukromoprávní věci rozhodl na základě speciálního kompetenčního ustanovení správní orgán, může se žalobce obrátit na soud v občanském soudním řízení jednajícímu podle části páté , který pak znovu uváží, zda došlo k zásahu do pokojného stavu, a zda je na místě zásah zakázat nebo uložit obnovení předešlého stavu.

Argumentace Krajského soudu v Praze, podle níž správní orgán při takovém rozhodování posuzuje návrh na poskytnutí předběžné ochrany z hlediska veřejného zájmu, není přiléhavá; soud ostatně neupřesnil, v čem konkrétně by toto kritérium veřejného zájmu mělo spočívat. Magistrát města Mladá Boleslav a Krajský úřad Středočeského kraje se ve svých rozhodnutích zabývaly tím, zda a s jakými výsledky řešil otázku hlučnosti provozovny prvého žalovaného stavební úřad a orgány ochrany zdraví. Z toho, že tyto orgány v předchozích řízeních neshledaly porušení veřejnoprávních předpisů, však automaticky neplyne, že je tu pojmově vyloučen zásah do pokojného stavu: k zasažení do soukromých práv totiž může dojít i navzdory tomu, že veřejnoprávní normě bylo učiněno zadost (k tomu srov. již citované rozhodnutí č. 908/2006 Sb. NSS). Rovněž tak skutečnost, že magistrát a krajský úřad se věnovaly především určitým veřejnoprávním aspektům věci ještě neznamená, že tím vyčerpaly veškeré žalobcovy námitky a že se předmětu řízení věnovaly v šíři, jakou žalobce požadoval. Tuto otázku by však měl vyřešit právě soud v řízení podle části páté .

Rozhodování o ochraně před zásahem do pokojného stavu podle je tedy rozhodováním ve věcech soukromoprávních; proto zvláštní senát vyslovil, že rozhodnout o věci označené ve výroku přísluší soudu v občanském soudním řízení.

Zvláštní senát podle zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení okresního soudu i krajského soudu v rozsahu, který výroku, jímž byla pravomoc určena, odporuje.

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl pro správní orgány [ ] i soudy. Dále bude Okresní soud v Mladé Boleslavi pokračovat v původním řízení o podané žalobě.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. října 2008

JUDr. Karel Podolka

předseda zvláštního senátu