Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 82/2008 - 61

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: CH. A. A., zastoupeného JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem Washingtonova 17, 110 00, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, poštovní přihrádka 21/OAM, 170 34, Praha 7, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2008, č. j. – 41,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2008, č. j. – 41 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se kasační stížností domáhá zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě (dále jen krajský soud), kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2007, č. j. OAM-1-546/VL-20-VL02-2007; tímto byla žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná dle ustanovení , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

Stěžovatel ve své kasační stížnosti namítá, že došlo na straně soudu k pochybením, která jsou podřaditelná pod ustanovení , když uvádí, že rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany je nezákonné, když uváděl odůvodněný strach o vlastní život, tedy strach z pronásledování a zabití z důvodu příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů. Dále uvádí, že státní orgány nejsou schopné poskytnout stěžovateli ochranu jeho práv před rebelující skupinou, která vyvraždila ze msty jeho rodinu. Pokud by se vrátil do země původu, ocitl by se v bezprostředním ohrožení života.

Ministerstvo vnitra ve svém rozhodnutí, ve kterém zamítlo stěžovatelovu žádost, dospělo k závěru, že jím uváděné skutečnosti nelze důvodům pro udělení mezinárodní ochrany formou azylu podřadit. Tím jsou naplněny podmínky ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu v tehdy platném znění, tedy že stěžovatel neuvádí skutečnost svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo § 14a zákona o azylu.

Dle ustanovení § 12 se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec je buď pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

Dle ustanovení § 14a se doplňková ochrana udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje uložení nebo vykonání trestu smrti, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

Skutečností, zda by mohl být stěžovatel vystaven nebezpečí z důvodů uvedených v ustanovení § 14a, tedy, zda byly v jeho případě obavy, že pokud bude navrácen zpět, hrozilo by mu skutečné nebezpečí vážné újmy, zde zejména vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu v zemi původu se žalovaný ani krajský soud nezabývali, resp. tato skutečnost není ze spisového materiálu přezkoumatelná.V rámci protokolu o pohovoru k žádosti o udělení azylu, na který správní orgán ve svém rozhodnutí odkazuje, sice správní orgán uvádí zdroje informací, které mu pomohly zhodnotit situaci v zemi stěžovatelova původu, tyto však nejsou obsahem správního spisu. Není proto ani zřejmé, jak dospěl krajský soud v této otázce k závěru shodnému se žalovaným, totiž, že nebyly splněny podmínky pro udělení doplňkové ochrany podle zákona o azylu.

V projednávané věci je tak evidentně naplněn důvod dle ustanovení , totiž že byl při zjišťování skutkových okolností porušen zákon v ustanovení o řízení před správním orgánem. Řízení bylo z tohoto důvodu zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Pro tuto vadu měl již krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušit; pokud tak neučinil, zatížil své rozhodnutí vadou ve smyslu ust. K tomuto pochybení musí Nejvyšší správní soud přihlédnout v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů, i za situace, kdy tuto skutečnost sám stěžovatel nenamítá.

Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, se v odůvodnění rozhodnutí uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

Správní orgán musí zajistit, aby doklady, o které se při svém rozhodování opírá, byly v úplnosti založeny ve správním spise, aby bylo možné, jak účastníkům řízení, tak později soudu se s nimi seznámit, přezkoumat je a teprve poté dovozovat, zda správní orgán vyhodnotil relevantní údaje správně. Úvaha, která správní orgán k vyslovenému závěru vedla, musí být soudem přezkoumatelná.

Z důvodů výše uvedených proto také kasačnímu soudu nezbylo, než rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě zrušit a vrátit mu k dalšímu řízení (ustanovení ).

V dalším řízení se krajský soud zaměří na nápravu vytýkaného pochybení, přitom volba prostředků bude záviset na úvaze soudu s ohledem na další vývoj procesní situace.

V novém rozhodnutí rozhodne krajský soud i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (ustanovení ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné (ustanovení , ustanovení )

V Brně dne 31. října 2008

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu