Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 9/2008 - 6

Konf 9/2008 - 8

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr. Marie Žišková, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Pavel Pavlík a JUDr. Petr Příhoda, o návrhu senátu 35 C Krajského soudu v Brně na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi tímto senátem a senátem 30 Ca Krajského soudu v Brně, za další účasti: 1) Sitel, spol. s r. o., se sídlem v Praze 4, Baarova 957/15, zastoupené Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem v Praze 4, Zelený Pruh 95/97, 2) Ing. M. R., o zřízení věcného břemene ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. ,

t a k t o :

P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí Okresního úřadu Vyškov ze dne 12. 12. 2002, čj. RRRÚP 448/02-Kr, o zřízení věcného břemene, j e soud v občanském soudním řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem doručeným zvláštnímu senátu zřízenému podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, dne 12. 2. 2008 se senát 35 C Krajského soudu v Brně (dále též „civilní senát“) domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc, vzniklý ve smyslu mezi ním a senátem 30 Ca Krajského soudu v Brně (dále též „správní senát“) ve věci žaloby vedené u navrhovatele pod sp. zn. a týkající se zřízení věcného břemene.

Z návrhu a z předložených soudních spisů vyplynuly následující skutečnosti:

Městský úřad Vyškov rozhodnutím ze dne 8. 11. 2002, čj. SU-477(02/PO, zamítl návrh účastníka 1) na zřízení věcného břemene (neobratným výrokem „nevyvlastnil věcné břemeno“) podle , o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, pro stavbu „Tranzitní telekomunikační trasa, úsek Brno – Prostějov v okr. Vyškov“ v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu č. 1271-654/201A o celkové výměře 210,36 m2 na pozemcích parc. č. 2056/8 a 2056/9, zapsaných na LV č. 879 v katastrálním území Pustiměř, jejichž vlastníkem je účastník 2). Odvolání účastníka 1) proti tomuto rozhodnutí zamítl Okresní úřad Vyškov rozhodnutím ze dne 12. 12. 2002, čj. RRRÚP 448/02-Kr, a rozhodnutí vydané v I. stupni potvrdil.

Žalobu, kterou účastník 1) proti tomto rozhodnutí podal u správního soudu, odmítl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. 3. 2003, čj. - 13, s tím, že jde o věc soukromoprávní. Současně účastníka poučil o možnosti podat ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu, jednajícímu v občanském soudním řízení.

Žalobce následně podal žalobu u Okresního soudu ve Vyškově; ten řízení zastavil usnesením ze dne 11. 1. 2007, čj. - 17, a s ohledem na vývoj judikatury postoupil věc Krajskému soudu v Brně jako soudu správnímu. Krajský soud žalobu opět odmítl usnesením ze dne 5. 9. 2007, čj. - 25, s poukazem na novou zákonnou úpravu (, o vyvlastnění), která svěřila rozhodování ve věcech odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě soudům v občanském soudním řízení, a poučil žalobce o možnosti obrátit se na soud v občanském soudním řízení.

Žalobce tedy podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně; tam byla věc přidělena senátu 35 C, tj. senátu, který rozhoduje v občanském soudním řízení. Tento senát podal v úvodu označený návrh na řešení kompetenčního sporu, v němž tvrdil, že v daném případě nelze použít závěry, které zvláštní senát vyslovil v usnesení ze dne 8. 6. 2007, čj. Konf 4/2007 - 6, neboť zatímco ve věci, v níž rozhodoval zvláštní senát, k vyvlastnění skutečně došlo, v předkládaném případě byl návrh na vyvlastnění z formálních důvodů zamítnut, a k vyvlastnění tedy nedošlo. Za této situace nelze přenášet celé věcné projednávání a rozhodnutí až do občanského soudního řízení, neboť v případě kladného rozhodnutí, tj. vyvlastnění nemovitosti, by se věcí poprvé meritorně zabýval v rozporu s ústavními principy dělby moci až soud v občanském soudním řízení, a nikoli správní orgán. Ustanovení zákona o vyvlastnění je tak zapotřebí vykládat restriktivně, tedy že se vztahuje pouze na věci, kde k vyvlastnění před správním orgánem skutečně došlo; jen tehdy lze věc v občanském soudním řízení opětovně projednat (viz dikce ).

Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi obecným soudem a soudem ve správním soudnictví zvláštní senát vycházel z toho, že obdobný spor mezi dvěma senáty Krajského soudu v Brně týkající se zřízení věcného břemene ve prospěch účastníka 1) již řešil ve svém usnesení ze dne 21. 5. 2008, čj. Konf 34/2007 - 15. Jelikož sporná právní otázka je v obou věcech zcela totožná, odkazuje zvláštní senát pro stručnost na zmíněné usnesení a zdůrazňuje tyto argumenty:

Podle , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), je k řízení ve věci vyvlastnění, která má být projednána v občanském soudním řízení – s poznámkou, že jde o až 250l – v prvním stupni příslušný krajský soud. Toto pravidlo se přitom uplatní jak tam, kde bylo návrhu na zřízení věcného břemene vyhověno, tak tam, kde byl tento návrh zamítnut. Právě k zamítnutí návrhu došlo v této věci; takové rozhodnutí je navzdory tvrzení civilního senátu Krajského soudu v Brně rozhodnutím meritorním. Civilní senát správně vychází z toho, že pravomoc soudu v občanském soudním řízení bude založena až tehdy, kdy správní orgán rozhodne o sporu nebo o jiné právní věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů věcně – tj. zjistí, co je právem, nebo toto právo založí. Pokud naopak správní orgán z procesních důvodů věc neprojedná, má zákonnost jeho rozhodnutí přezkoumat správní soud (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 20. 9. 2007, čj. - 8, dostupné na www.nssoud.cz).

V projednávané věci ovšem správní orgán naložil s návrhem na omezení vlastnického práva ve formě zřízení věcného břemene tak, že jej zamítl věcně, a to pro nesplnění zákonem stanovených podmínek. Dospěl k závěru, že návrhu na vyvlastnění nelze vyhovět, pokud příslušná stavba (položení optických chrániček HDPE k vedení telekomunikační sítě) byla již zhotovena, neboť vyvlastňovat zpětně není možné. Správní orgán zkoumal naplnění podmínek pro omezení vlastnického práva, tj. rozhodoval o tom, zda má být vlastnické právo k pozemku ve prospěch zřizovatele stavby omezeno či nikoli. Nejde zde tedy o případ, kdy by soud v občanském soudním řízení řešil věc samu poprvé.

Ani znění § 28 zákona o vyvlastnění není s tímto závěrem v rozporu: „věcí vyvlastnění“ je třeba rozumět jak případy, kdy správní orgán návrhu na vyvlastnění vyhověl, tak případy, kdy je pro neplnění zákonných podmínek zamítl. Dvojkolejnost, k níž by vedl krajským soudem zastávaný výklad opačný – tj. že věci, kdy k vyvlastnění došlo, budou řešit soudy v občanském soudním řízení, a věci, v nichž k vyvlastnění nedošlo, budou řešit soudy správní, by totiž vedla k nežádoucím důsledkům, které zákonodárce jistě nezamýšlel. Nelze vyloučit situace, kdy by osoba domáhající se vyvlastnění poté, co správní orgán nevyhověl jejímu návrhu na vyvlastnění nemovitosti, uspěla u správního soudu, který by správnímu orgánu věc vrátil s tím, že za dané skutkové situace je zapotřebí příslušnou nemovitost vyvlastnit. Po vyvlastnění by se ale povinný mohl obrátit na soud v občanském soudním řízení, který by na rozdíl od soudu správního mohl dospět k závěru, že vyvlastnění nemovitosti nepřichází v úvahu, a nemovitost by nevyvlastnil. Rozpor s principem právní jistoty je tu více než zřejmý.

Vzhledem k výše uvedenému zvláštní senát proto vyslovil, že rozhodnout o věci je příslušný soud v občanském soudním řízení.

K postupu správního senátu Krajského soudu v Brně lze ještě podotknout, že tento senát nesprávně v dané věci žalobu odmítl (usnesením ze dne 5. 9. 2007). Obecná úprava v totiž nedopadá na případy, kdy spor o věcnou příslušnost vznikne mezi správním senátem krajského soudu a jiným (civilním) senátem téhož soudu. Byl-li adresátem žaloby soud, který je jak soudem věcně příslušným k projednání žaloby ve správním soudnictví, tak i soudem věcně příslušným k projednání žaloby podle části páté , tedy tentýž soud, měl správní senát Krajského soudu v Brně tuto věc bez procesního rozhodování předat přímo podle rozvrhu práce tomuto senátu. Ten pak, v případě nesouhlasu s takovým předáním, měl postupovat podle a podat návrh zvláštnímu senátu (srov. k tomu také zrcadlově opačné ustanovení ).

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [ ] i soudy. Krajský soud v Brně proto bude pokračovat v občanském soudním řízení v řízení o podané žalobě.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. září 2008

JUDr. Karel Podolka

předseda zvláštního senátu