Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 66/2008 - 55

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: Ing. M. Č., zastoupeného obecným zmocněncem Ing. J. Č., proti žalovaným: 1) Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, 2) Městský soud v Praze, se sídlem Slezská 9, Praha 2, o žalobě na ochranu proti nečinnosti, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2008, č. j. - 38,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá v záhlaví označené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým bylo zastaveno řízení o kasační stížnosti proti usnesení téhož soudu ze dne 18. 7. 2006, č. j. - 7. Tímto rozhodnutím městský odmítl žalobu stěžovatele, jíž se tento domáhal na žalovaných „splnění povinnosti v přiměřené lhůtě doručit platné usnesení zástupci žalobce ve věci ochrany osobnosti č. j. “.

Stěžovatel v podané kasační stížnosti zpochybňuje zákonnost napadeného rozhodnutí městského soudu a poukazuje na skutečnost, že celé řízení před městským soudem je zatíženo procesními vadami. Byť stěžovatel důvody kasační stížnosti výslovně nepodřazuje pod konkrétní ustanovení , , v platném znění (dále jen „ “), je zřejmé, že jako důvody kasační stížnosti uplatňuje skutečnosti dle ustanovení

Z obsahu předloženého soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení důvodnosti kasační stížnosti:

V projednávané věci bylo dne 18. 7. 2006 vydáno usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby, proti němuž stěžovatel podal dne 14. 8. 2006 kasační stížnost. Výzvou ze dne 20. 3. 2008, č. j. - 39, ve spojení s vyrozuměním ze dne 25. 3. 2008, č. j. - 44, byl stěžovatel zdejším soudem vyzván, aby ve stanovené lhůtě od doručení výzvy zaplatil soudní poplatek ve výši 3000 Kč za řízení o kasační stížnosti a zároveň byl poučen, že nebude-li soudní poplatek v této lhůtě zaplacen, bude soudní řízení zastaveno. Uvedená výzva a vyrozumění byly stěžovateli doručeny uložením dne 31. 3. 2008. Stěžovatel si zásilky obsahující obě uvedené písemnosti vyzvedl na poště dne 4. 4. 2008.

S ohledem na skutečnost, že stěžovatel na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval a soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, městský soud po vrácení spisu zdejším soudem usnesením ze dne 23. 5. 2008, č. j. - 38, řízení o kasační stížnosti zastavil. V odůvodnění usnesení zdůraznil, že stěžovatel neuhradil ve stanovené lhůtě soudní poplatek, ačkoli k tomu byl řádně vyzván a byl rovněž poučen o následcích nesplnění výzvy k zaplacení poplatku dle , o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „ “). Městský soud dále uvedl, že postupoval v souladu se zákonem, když z ohledem na marné uplynutí lhůty k zaplacení poplatku řízení zastavil.

Kasační stížnost je podle a násl. přípustná a podle jejího obsahu jsou v ní namítány důvody dle ustanovení spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí soudu o zastavení řízení. Rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud podle ustanovení a odst. 3 vázán.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu stížních bodů a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Při posuzování důvodnosti kasační stížnosti Nejvyšší správní soud vycházel z následujících úvah:

Předně Nejvyšší správní soud považuje za vhodné v úvodu připomenout, že v usnesení ze dne 23. 5. 2008, které je napadeno kasační stížností v tomto řízení, se městský soud musel v odůvodnění vypořádat se splněním podmínek pro zastavení řízení. Pouze skutečnosti relevantní pro důvody k zastavení řízení mohly být v kasační stížnosti ze strany stěžovatele úspěšně namítány. Nejvyšší správní soud uvádí, že kasační stížnost ve vztahu k důvodům uvedeným v tomto napadeném usnesení neobsahuje kromě obecného nesouhlasu stěžovatele se zastavením řízení jiné konkrétní námitky, proto se Nejvyšší správní soud vzhledem k vázanosti uplatněnými stížními body ( ) mohl k zákonnosti rozhodnutí městského soudu o zastavení řízení vyjádřit též pouze obecně.

Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a), ve spojení s § 7 odst. 1, zákona o soudních poplatcích, je soudní poplatek za řízení splatný vznikem poplatkové povinnosti, tedy podáním návrhu na zahájení řízení. V souladu s položkou 15 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, činí soudní poplatek v posuzované věci 3000 Kč. Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty pak soud řízení zastaví ( zákona o soudních poplatcích). Soud řízení zastaví rovněž ve smyslu ustanovení , stanoví-li tak nebo zvláštní zákon.

nepostihuje navrhovatele za nezaplacení soudního poplatku v okamžiku podání návrhu (přestože je již v této chvíli splatný), dává mu možnost zaplatit poplatek až na základě výzvy soudu ve lhůtě soudem stanovené podle ustanovení a 2 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek lze případně zaplatit i po uplynutí této lhůty, dokonce i po vydání usnesení o zastavení řízení, až do okamžiku, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci (ustanovení téhož zákona). Zákon pro tyto případy jednoznačně stanoví, že usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. V okamžiku nabytí právní moci usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zaniká vůči předmětnému podání poplatková povinnost. Z jazykového i logického výkladu předmětného ustanovení tedy jasně vyplývá, že ve věcech správního soudnictví je nejpozdějším termínem pro úhradu soudního poplatku den nabytí právní moci rozhodnutí.

V přezkoumávaném případě byl stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku výzvou ze dne 20. 3. 2008, ve spojení s vyrozuměním ze dne 25. 3. 2008, a to ve lhůtě 1 týdne od doručení, a zároveň poučen o následcích pro případ, že jí nebude ve stanovené lhůtě vyhověno. Výzva a vyrozumění byly stěžovateli doručeny uložením dne 31. 3. 2008; stěžovatel si je fyzicky na poště vyzvedl dne 4. 4. 2008. Vzhledem k tomu, že stěžovatel zůstal nečinný a soudní poplatek ve lhůtě stanovené soudem nezaplatil, městský soud vydal dne 23. 5. 2008 usnesení o zastavení řízení, které nabylo právní moci dnem doručení poslednímu účastníku řízení, tj. 28. 6. 2008. Ani do tohoto dne nebyl stěžovatelem soudní poplatek zaplacen a stěžovatel tuto skutečnost v kasační stížnosti nepopírá, proto podle citovaného ustanovení § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, věta druhá in fine, poplatková povinnost za podanou kasační stížnost zanikla, neboť řízení bylo pravomocně zastaveno.

V dané souvislosti Nejvyšší správní soud poukazuje na svou dosavadní judikaturu, kdy např. v rozhodnutí ze dne 26. 1. 2006, č. j. - 87, publikovaném na www.nssoud.cz, uvedl: „Předpokladem zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku ( zákona ČNR č. , o soudních poplatcích) je nejen to, že poplatek nebyl zaplacen, ale také to, že účastník byl k jeho zaplacení vyzván a poučen o následcích nesplnění výzvy (odst. 3 tamtéž) a že marně uplynula lhůta k zaplacení.“

Nejvyšší správní soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že městský soud se ve svém rozhodování nedopustil nezákonnosti, zastavil-li řízení o kasační stížnosti z důvodu nezaplacení soudního poplatku, neboť v řízení postupoval zcela v souladu se zákonem. Stěžovateli byla dána příležitost soudní poplatek uhradit a bylo vyčkáno dostatečně dlouhou dobu k ověření, zda stěžovatel tuto svou povinnost splnil či nikoli. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou podle ustanovení zamítl.

Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona ( , ve spojení s ) a ani žádnému z žalovaných náklady řízení nevznikly. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. září 2008

Mgr. Daniela Zemanová

předsedkyně senátu