Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 56/2008 - 27

- 27

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Petra Průchy, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: Y. S., zast. Mgr. Umarem Switatem, advokátem, se sídlem Kloknerova 2212/10, Praha 4 - Chodov, adresa pro doručování: V Tůních 11, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2008, č. j. – 16,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 3. 2007, č. j. – 73, pro nezákonnost zrušil rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-1157/LE-03-07-2006, ze dne 3. 10. 2006, kterým žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas kasační stížnost na základě které Nejvyšší správní soud zrušil výše uvedený rozsudek krajského soudu pro nepřezkoumatelnost spočívající v jeho nesrozumitelnosti.

Po vrácení věci Nejvyšším správní soudem krajský soud usnesením ze dne 26. 3. 2008, č. j. – 12, ustanovil žalobci opatrovníkem pro řízení Z. V., administrativní pracovnici Krajského soudu v Praze, s odůvodněním, že mu pobyt žalobce není znám.

Krajský soud v Praze poté usnesením ze dne 14. 4. 2008, č. j. – 16, řízení zastavil a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě ani o kasační stížnosti. V odůvodnění usnesení uvedl, že z databáze Ministerstva vnitra České republiky zjistil, že žalobce byl naposledy hlášen k pobytu v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí, odkud dne 10. 9. 2007 svévolně odešel a jeho další pobyt podle této evidence není znám. Rovněž ze sdělení Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, evidenčního odboru ze dne 17. 3. 2008, č. j. CPR-20-1729/č.j. , vyplynulo, že žalobce měl poslední adresu pobytu Pobytové středisku Kostelec nad Orlicí, které dne 10. 9. 2007 svévolně opustil a jeho současné místo pobytu není známé. Místo pobytu žalobce tak nelze zjistit a krajskému soudu proto nezbylo, než řízení o žalobě proti shora citovanému rozhodnutí žalovaného podle zastavit.

Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále též jen „stěžovatel”) v zastoupení advokátem včas kasační stížnost, v níž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a uvedl, že ji odůvodní do 30 dnů.

Usnesením ze dne 13. 5. 2008, č. j. – 20, vyzval krajský soud zástupce žalobce, aby do 1 měsíce od dne doručení této výzvy doplnil kasační stížnost o důvody uvedené v ustanovení , (dále jen „ ”), tj. aby uvedl konkrétní skutkové a právní důvody podání této kasační stížnosti. Současně zástupce žalobce poučil v tom směru, že nebude-li přes tuto výzvu kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud kasační stížnost odmítne podle

Zástupce žalobce na tuto výzvu krajského soudu nereagoval. Poté byla věc dne 4. 8. 2008 krajským soudem předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti s tím, že zástupce žalobce nedoplnil k výzvě soudu kasační stížnost a podle názoru krajského soudu jsou proto splněny podmínky pro její odmítnutí.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že za situace, kdy nebylo reagováno na výzvu Krajského soudu v Praze k doplnění kasační stížnosti, kasační stížnost nesplňuje náležitosti předepsané ustanovením ve spojení s ustanovením

Podle ustanovení musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení platí obdobně. Podle ustanovení předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

Z výše uvedeného plyne, že kasační stížnost podaná stěžovatelem zůstává neurčitá a nekonkrétní. Nelze totiž odhlédnout od skutečnosti, že stěžovatel je v souladu s ustanovením povinen nejen poukázat na to, pod jaké ustanovení podřazuje důvod kasační stížnosti, který namítá, ale je povinen tento důvod i obsahově popsat či formulovat, tedy uvést konkrétní skutečnosti, které k naplnění označeného důvodu kasační stížnosti v dosavadním řízení vedly. Důvody kasační stížnosti by pak měly korespondovat se způsobem rozhodnutí krajského soudu.

V daném případě však kasační stížnost neobsahuje žádná tvrzení či vyjádření stěžovatele, z nichž by, byť i jen v nejhrubších obrysech, bylo možné dovodit, proč má stěžovatel napadené soudní rozhodnutí z určitého důvodu za nezákonné. Stěžovatel v kasační stížnosti pouze uvádí kdo je žalovaným, jaké rozhodnutí žalovaný vydal a označuje napadené rozhodnutí krajského soudu avšak krajskému soudu nic nevytýká, pouze žádá o přiznání odkladného účinku, a konstatuje, že kasační stížnost doplní ve lhůtě třiceti dnů. Kasační stížnost tak neobsahuje žádné kasační námitky, kterými by se Nejvyšší správní soud mohl zabývat.

Na výzvu krajského soudu k odstranění nedostatků kasační stížnosti stěžovatel nijak nereagoval, ačkoliv byl poučen o tom, že nebude-li kasační stížnost ve lhůtě soudem stanovené doplněna nebo opravena a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o této kasační stížnosti usnesením odmítne. Nezbývá tak než konstatovat, že v posuzované věci jsou splněny všechny podmínky pro odmítnutí kasační stížnosti kvůli nedostatku jejích náležitostí. Chybějící náležitosti (zejména rozsah napadení a kasační důvody) totiž brání pokračování v řízení, neboť v něm je Nejvyšší správní soud vázán rozsahem kasační stížnosti a jejími důvody. Nejvyšší správní soud k tomu dodává, že není přípustné, aby za stěžovatele domýšlel, které skutečnosti a z jakých konkrétních pohnutek měl pro potřeby kasační stížnosti na mysli.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel byl řádně vyzván k odstranění vytýkaných vad kasační stížnosti a byl současně poučen o následcích nerespektování takového požadavku. Vytýkané vady však v zákonné lhůtě neodstranil. V posuzované věci se tak jedná o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a proto za této situace nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost podle ustanovení odmítnout.

Stěžovatel rovněž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V situaci, kdy byla kasační stížnost odmítnuta, se Nejvyšší správní soud tímto návrhem již nezabýval.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení a tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. září 2008

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu