Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 41/2008 - 94

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 96

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Petra Průchy, v právní věci žalobce: A. T., zastoupeného JUDr. Bohdanou Novákovou, advokátkou se sídlem Pod Terebkou 12, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2007, č. j. OAM-10-38/LE-C06-L07-R2-2007, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 3. 2008, č. j. – 44,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovené advokátce stěžovatele JUDr. Bohdaně Novákové s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 5712 Kč. Tato částka bude jmenované vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady právního zastoupení stěžovatele nese stát.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 11. 7. 2007, č. j. OAM-10-38/LE-C06-L07-R2-2007. Rozhodnutím správního orgánu nebyla stěžovateli k jeho žádosti udělena mezinárodní ochrana podle ust. , a , a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Krajský soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by byl stěžovatel v zemi původu pronásledován z azylově relevantních důvodů. Soud přisvědčil žalovanému, že ve výpovědích stěžovatele jsou zásadní rozpory, a neuvěřil proto tvrzení stěžovatele o jeho politických aktivitách a dále o účasti na generální stávce v červnu roku 2006 a ji provázející demonstraci studentů. Při posouzení důvodů udělení humanitárního azylu podle soud nezjistil překročení mezí správního uvážení nebo jeho zneužití. Dále se ztotožnil se závěrem žalovaného, že stěžovatel neuvedl žádné skutečnosti svědčící o hrozbě vážné újmy podle .

Kasační stížností napadl stěžovatel rozsudek krajského soudu z důvodů podle ust. , b) a d) , (dále jen „“). Namítl, že se soud ztotožnil s chybným výkladem práva žalovaného a nerespektoval ustálenou judikaturu. Stěžovatel se proto domnívá, že podaná kasační stížnost splňuje kritéria přijatelnosti ve smyslu V doplnění kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že mu měl být azyl udělen, neboť se zúčastnil mediálně známých a krvavě potlačených studentských demonstrací jako jeden z vůdců. Policie jej následně hledala a je velmi pravděpodobné, že by se stal v případě návratu do vlasti obětí pronásledování. Stěžovatel je přesvědčen, že v jeho případě nemá skutková podstata oporu ve spise. Má za to, že náležitě popsal násilně potlačené demonstrace, existují i zprávy o zabitých při této demonstraci. Nebylo tak spolehlivě vyvráceno jeho tvrzení o pronásledování kvůli účasti na zmíněných událostech. Žalovaný i soud si měly opatřit více informací o zemi původu, a zjistit, zda se např. část města Konakry nejmenuje Boké, a dále jakou ochranu poskytují osobě pronásledované kvůli účasti na demonstracích policie a soudy v Guinei. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Při rozhodování o kasační stížnosti žalobce musel nejprve Nejvyšší správní soud posoudit, zda jsou splněny podmínky řízení. Vzhledem k tomu, že napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové byl vynesen dne 3. 3. 2008, tedy po účinnosti novely azylového , zkoumal Nejvyšší správní soud nejprve otázku, zda je kasační stížnost přijatelná ve smyslu ust. , tedy zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Vycházel přitom z precedentního usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39. Podle tohoto usnesení je podstatným přesahem vlastních zájmů stěžovatele jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. Přesah vlastních zájmů stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Primárním úkolem Nejvyššího správního soudu v řízení o kasačních stížnostech ve věcech azylu je proto nejen ochrana individuálních veřejných subjektivních práv, nýbrž také výklad právního řádu a sjednocování rozhodovací činnosti krajských soudů. V zájmu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu je pak nejenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost opřít o některý z důvodu uvedených v ust. , nýbrž také uvést, v čem spatřuje – v mezích kritérií přijatelnosti – v konkrétním případě podstatný přesah svých vlastních zájmů a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou kasační stížnost věcně projednat.

Z hlediska výše uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že v daném případě stěžovatel neuvedl žádný konkrétní důvod, proč by měla podaná kasační stížnost svým významem přesahovat jeho vlastní zájmy. Důvod přijatelnosti nelze dovodit z pouze obecného tvrzení stěžovatele, že krajský soud chybně vyložil zákon a nerespektoval ustálenou judikaturu. Nejvyšší správní soud pak z úřední povinnosti nenalezl žádnou zásadní právní otázku, k níž by byl nucen se vyjádřit v rámci sjednocování výkladu právních předpisů a rozhodovací činnosti krajských soudů. Posuzováním žádosti o azyl, v níž žadatel uvádí nevěrohodné skutečnosti ve vztahu k azylově relevantním důvodům, se Nejvyšší správní soud již dostatečně zabýval např. v rozsudku ze dne 19. 8. 2004, č. j. - 36, publ. pod č. 903/2006 Sb. NSS, v rozsudku ze dne 18. 1. 2006, č. j. - 40, www.nssoud.cz, či v rozsudku ze dne 27. 3. 2008, č. j. - 63, www.nssoud.cz. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že podmínky přijatelnosti v daném případě nejsou splněny a kasační stížnost žalobce podle pro nepřijatelnost odmítl.

Podle ve spojení s nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Ustanovené zástupkyni stěžovatele náleží v souladu s a d) , o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), odměna za dva úkony právní služby učiněné v řízení o kasační stížnosti, tj. převzetí a přípravu zastoupení a písemné podání soudu, ve výši 4200 Kč, a dále náhrada hotových výdajů ve výši paušální částky 600 Kč za dva úkony právní služby podle cit. vyhlášky, celkem tedy 4800 Kč. Protože je ustanovená advokátka plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se tento nárok vůči státu o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je tato osoba povinna z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ). Částka daně z přidané hodnoty vypočtená dle a činí 912 Kč. Ustanovené zástupkyni se tedy přiznává náhrada nákladů v celkové výši 5712 Kč. Uvedená částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Náklady právního zastoupení stěžovatele nese dle ust. stát.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. srpna 2008

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu