Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 123/2007 - 60

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobkyně: A. P., zastoupené advokátem JUDr. Vladislavem Bujokem se sídlem Karola Sliwky 129/12, Karviná-Fryštát, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2006 č. X, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 5. 2007 č.j. - 39,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně podala včas kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 5. 2007 č. j. - 39, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalované č. X ze dne 29. 3. 2006, kterým byla zamítnuta její žádost o přiznání plného invalidního důchodu.

Ze soudního spisu vyplývá, že žalovaná shora uvedeným rozhodnutím zamítla žádost žalobkyně o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. , o důchodovém pojištění, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 14. 3. 2006 není plně invalidní, neboť při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 30 %. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně byl hodnocen podle kap. IX., oddílu A, pol. 8, písm. b) přílohy č. 2 k

V žalobě proti tomuto rozhodnutí žalobkyně požadovala přiznání plného invalidního důchodu, zdůrazňovala, že trpí velmi závažným onemocněním a není schopna vykonávat prakticky žádnou práci.

Krajský soud vyžádal odborný lékařský posudek posudkové komise MPSV Ostrava. Z posudku zjistil, že komise vycházela ze spisové dokumentace obsažené v posudkovém spisu žalobkyně a dále ze zdravotní dokumentace od ošetřujícího lékaře. Měla rovněž k dispozici nálezy odborných lékařů – kardiologů, revmatologů, ortopedů a psychiatrů. V posudkovém zhodnocení komise uvedla, že u žalobkyně šlo k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Z interního hlediska šlo o stav po infarktu myokardu v květnu 2004, poté následovala operace v listopadu 2004, kdy byl proveden aortokoronární by pass. Podle kardiologického vyšetření je plně kardiopulmonálně kompenzována, vyšetření vykazují nízkou tělesnou zdatnost. Echokardiologické vyšetření neprokázalo poruchy kinetiky levé komory. Z revmatologického hlediska je nález fyziologický, v normě. U žalobkyně se dále jednalo o bolestivý syndrom páteře bez známek kořenové symptomatologie. Podle psychiatrického vyšetření jde u žalobkyně o dlouhodobě sledovanou depresivní poruchu, IQ je v normě s diskrepancí mezi verbální a performační složkou. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byla podle závěru posudkové komise chronická ischemická choroba srdeční se stavem po infarktu myokardu v květnu 2004 a s následným provedením aortokoronárního by passu v listopadu 2004 s normální funkcí levé komory (s nízkou tělesnou zdatností, ale klinicky a graficky negativním testem). Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti byl hodnocen 30 % podle stejných ukazatelů jako posudek lékaře OSSZ Karviná. Na základě kardiologického vyšetření komise hodnotila míru poklesu soustavné výdělečné činnosti na dolní hranici, kterou vzhledem k dalším potížím již dále nesnížila.

Proti tomuto posudku vznesla žalobkyně námitky spočívající v tom, že už jen z psychiatrického hlediska podle nálezu ošetřující lékařky MUDr. W. není schopna žádné soustavné výdělečné činnosti. Žalobkyně uvedla, že trpí celou řadou dalších chorob, které nebyly vzaty v úvahu. Označila posudek posudkové komise za nesprávný a argumentačně nepřesvědčivý a navrhla, aby její zdravotní stav byl posouzen znalcem z oboru vnitřního lékařství a psychiatrie.

K námitkám žalobkyně proti tomuto posudku požádal krajský soud posudkovou komisi o doplnění původního posudku, zejména o vyjádření ke zprávě MUDr. W., že žalobkyně z psychiatrického hlediska není schopna soustavné výdělečné činnosti. Posudkovou komisí byl proto dne 6. 3. 2007 vypracován doplňující posudek, a to za účasti odborného psychiatra. Posudková komise měla k dispozici stejné nálezy jako při vypracování původního posudku, zhodnotila i nález gastroentorogické ambulance a vyjádřila se k lékařské zprávě psychiatrů. Posudková komise setrvala na předchozím posudkovém hodnocení s tím, že žádné lékařské zprávy neprokázaly, že by u žalobkyně šlo o jinou míru poklesu soustavné výdělečné činnosti. V posudkovém zhodnocení bylo konkrétně uvedeno, že v rámci rozmezí poklesu soustavné výdělečné činnosti podle kapitoly IX, oddíl A, pol. 8, písm. b), tj. 30-45 %, komise tento pokles hodnotí celkově 30 %, a to vzhledem k normální funkci levé komory. Komise rovněž upřesnila, že dle kardiologického vyšetření jsou uvedeny parametry oběhové kompenzace mezi NYHA I-II, proto žalobkyni hodnotí pod písm. b) – dolní hranicí, kterou vzhledem k ostatním obtížím dále nesnižuje.

Krajský soud dospěl k závěru, že datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla plně invalidní. Podle ust. je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. U žalobkyně nebylo prokázáno, že by její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsoboval pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti alespoň o 66 %, a to ani poté, co byly vyhodnoceny závěry psychiatrických vyšetření MUDr. W. Žalobkyně není ani částečně invalidní podle ust. Krajský soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou.

V kasační stížnosti žalobkyně uvádí, že krajský soud vyšel z nesprávného posudkového zhodnocení jejího zdravotního stavu, a to jak OSSZ v Karviné, tak především z tendenčního posudku posudkové komise MPSV Ostrava. Posudky zlehčují, ba přímo naprosto ignorují ve zdravotnické dokumentaci doloženou patogenní psychickou poruchu, která žalobkyni v převážné míře nedovoluje, aby mohla vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, jak zhodnotila lékařka MUDr. W. v lékařské zprávě ze dne 20. 2. 2006. Podle názoru žalobkyně ona sama trpí úzkostně depresivní poruchou, takže na míru poklesu soustavné výdělečné činnosti by se měly vztahovat položky 3, 4 a 5 kapitoly V. přílohy k Tyto položky „udávají hodnoty 40 až 60 a i více.“ Po připočtení 10 % za další nemoci podle uvedené vyhlášky žalobkyně měla být uznána plně, přinejmenším částečně invalidní.

Žalobkyně namítá, že krajský soud neprovedl jí navrhovaný důkaz znalcem z oboru psychiatrie, který jediný mohl rozptýlit pochybnosti o nestrannosti a odborné způsobilosti členů posudkové komise. Tato komise tuto otázku vyhodnotila nedostatečně psychiatrem MUDr. K. tím, že oné lékařce vůbec nepřísluší způsobilost žalobkyně k výkonu práce z hlediska psychiatrického vůbec posuzovat. Tato lékařka však pro soudy vypracovává znalecké posudky.

Žalobkyně navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud, vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti ( a 3 , – dále jen „ “), posoudil kasační stížnost takto:

Krajský soud postupoval v souladu se zákonem, když zdravotní stav žalobkyně a její pracovní schopnost nechal přezkoumat posudkovou komisí MPSV. Podle ust. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, Ministerstvo práce a sociálních věcí posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a za tím účelem jako své orgány zřizuje posudkové komise. Podrobnější úpravu složení a činnosti těchto posudkových komisí zakotvuje , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. Posudková komise kontroluje správnost a úplnost zdravotnické dokumentace a při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů přihlédne k výsledkům vlastních vyšetření a musí vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů ( ).

Podle pro stanovení procentní výměry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají. V tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení, a to se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.

Ust. § 6 odst. 4 této vyhlášky poskytuje možnost za podmínek v něm uvedených zvýšit horní hranici míry poklesu soustavné výdělečné činnosti až o 10 procentních bodů; odstavec 5 tohoto ustanovení naopak poskytuje možnost za podmínek v něm uvedených snížit dolní hranici poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti až o 10 procentních bodů.

Doplňujícímu posudku posudkové komise MPSV je třeba vytknout, že komise v něm nesplnila zadání krajského soudu, tedy posoudit konkrétní námitky žalobkyně, které vznesla při jednání u krajského soudu. Komise pouze zopakovala ty posudkové závěry, které již uvedla v prvém posudku.

Vzhledem k ostatním zdravotním postižením žalobkyně, jak jsou v posudcích konkretizovány, se bez dalšího nelze ztotožnit s tím, že komise stanovila pokles schopnosti výdělečné činnosti na dolní hranici rozpětí (od 30 do 45 %), tedy na 30 %. Komise tedy bez náležitých důvodů nepřihlédla k Lze se jen domnívat, že komise tak učinila proto, že podle kardiologického vyšetření jsou parametry oběhové kompenzace mezi NYHA I-II, přičemž pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti se posuzuje i podle údaje NYHA. Jde-li o NYHA I, pak se jedná o kapitolu IX, odd. A, pol. 8, písm. a), kde je stanoven pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti v rozmezí 10-15 %; jde-li o NYHA II, pak se jedná o písmeno b) tohoto ustanovení, kde je stanoven pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti v rozmezí 30-45 %. Komise neměla k dispozici jednoznačný závěr o stupni NYHA a proto se pro bono žalobkyně přiklonila k ustanovení pro ni příznivějšímu, avšak na dolní hranici rozpětí. Tvrzení komise, že tuto „dolní hranici vzhledem k ostatním potížím dále nesnižuje“ je patrně míněno jako „kompenzace“ ve vztahu §

I přes shora uvedené nedostatky posudku PK MPSV však Nejvyšší správní soud neshledal důvody pro zrušení napadeného rozsudku.

Žalobkyně totiž požádala žalovanou o plný invalidní důchod, tuto žádost žalovaná zamítla a proti tomuto výroku rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu ke krajskému soudu. Předmětem řízení ve správním soudnictví je tedy přezkoumání rozhodnutí žalované o nepřiznání plného invalidního důchodu. Z tohoto hlediska je vypracovaný posudek PK MPSV dostatečně přesvědčivý, neboť i když zůstane sporné, zda žalobkyně splňuje podmínky částečné invalidity, je nepochybně prokázáno, že její pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nedosahuje 66% a nesplňuje tedy podmínky invalidity plné. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost zamítl.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle a 2 Neúspěšné žalobkyni náhrada nákladů nepřísluší a žalované nelze tuto náhradu přiznat ze zákona.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. srpna 2008

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu