Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 69/2007 - 59

č. j. - 59

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobkyně: L. T. H., zastoupena Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2007, č. j. - 31,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 9. 2007, č. j. - 31, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ze dne 8. 3. 2006, č. j. SCPP-5063/C-213-2005, kterým bylo změněno rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Brno, oddělení cizinecké policie Zlín, č. j. SCPP-01005/BR/-XII-CI-2005 ze dne 11. 10. 2005, tak, že se podle ve spojení s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) zamítá žádost stěžovatelky o udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání a povolení k dlouhodobému pobytu se neuděluje. Městský soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že neakceptoval žalobní námitku nesprávného vyhodnocení sdělení Komerční banky a. s., protože závěr odvolacího orgánu, že stěžovatelka nikdy nebyla klientem této banky má dostatečnou oporu ve skutkových zjištěních a byl z nich vyvozen v souladu s pravidly logického rozvažování. Dále městský soud odmítl žalobní námitku ohledně nesprávné aplikace a zákona o pobytu cizinců, protože argumentace stěžovatelky se s obsahem výroku napadeného rozhodnutí zcela míjí. Městský soud se též neztotožnil s názorem stěžovatelky, že ji nebylo možno postihovat za předložení y s nepravdivým údajem, jestliže nezná český jazyk a nemohla nepravost dokladu sama rozpoznat. Tuto námitku shledal zcela nesrozumitelnou a logicky pochybenou. Konečně městský soud nepřisvědčil ani námitce, že by napadenému správnímu rozhodnutí mělo předcházet pravomocné rozhodnutí o přestupku podle až m) zákona o pobytu cizinců.

V kasační stížnosti podané v zákonné lhůtě se stěžovatelka dovolává důvodů podle ustanovení a d) Podle jejího názoru není z výroku rozhodnutí odvolacího orgánu zřejmé, z jakého důvodu byla její žádost zamítnuta. To se dá dovodit až z odůvodnění rozhodnutí. Stěžovatelka v této souvislosti odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. . Výrok odvolacího orgánu je nepřezkoumatelný, neboť není zřejmé, kterou skutečnost správní orgán zjistil, resp. která je významná pro postup podle ustanovení zákona o pobytu cizinců. Podle stěžovatelky je napadené správní rozhodnutí rovněž nezákonné, neboť odvolací správní orgán uvádí, že podle zákona o pobytu cizinců policie odepře cizinci vstup na území, jestliže je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit výkon soudních či správních rozhodnutí, ale ke dni vydání správního rozhodnutí uvedené ustanovení neexistovalo. Skutečnosti zde obsažené byly uvedeny v zákona o pobytu cizinců. Tyto skutečnosti však byly pro postup správního orgánu podle v zákona o pobytu cizinců zcela bezvýznamné, neboť toto ustanovení na zákona o pobytu cizinců neodkazuje. Svá skutková zjištění spočívající v hrozbě důvodného nebezpečí ze závažného narušení veřejného pořádku pobytem stěžovatelky odůvodňuje odvolací správní orgán nepřezkoumatelnými skutečnostmi. Jednání stěžovatelky, které navíc nezavinila, je hodnoceno s odkazem na blíže nepopsaný masově rozšířený stav, který blíže nepopsaně ovlivňuje výkon státní správy v oblasti pobytu cizinců na území České republiky. Tvrzení spočívající v tom, že předložením padělaného dokladu by mohlo dojít k naplnění blíže nepopsaného paragrafu, nelze považovat za relevantní odůvodnění skutkového zjištění. Odvolací správní orgán hovoří o hrozbě narušení veřejného pořádku pobytem stěžovatelky v budoucnu, ale přitom uvádí, že tato hrozba by mohla být naplněna jednáním, které se stalo v minulosti. Takové odůvodnění je zcela zmatečné a nepřezkoumatelné. Stěžovatelka proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z toho hlediska, zda je přípustná, protože pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.

Důvody nepřípustnosti kasační stížnosti jsou upraveny v ustanovení Podle odst. 4 tohoto ustanovení je nepřípustná kasační stížnost, opírá-li se jen o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. usnesení ze dne 28. 7. 2005, č. j. - 43, publikováno pod č. 685/2005 Sb. NSS) lze důvody kasační stížnosti opřít jen o takové konkrétní právní či skutkové důvody, jež byly v řízení před krajským soudem přípustně uplatněny ( věta třetí ), a tedy alespoň v základních rysech v žalobních bodech formulovány, ovšem jen za předpokladu, že uvedené právní či skutkové důvody stěžovatel mohl v žalobě či v jejím včasném rozšíření uplatnit.

Stěžovatelka teprve v kasační stížnosti tvrdila, že rozhodnutí odvolacího orgánu je nepřezkoumatelné, neboť z výroku není zřejmé, kterou skutečnost správní orgán zjistil, resp. která je významná pro postup podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Rovněž tak teprve v kasační stížnosti namítala, že její jednání, jež podle správního orgánu vyvolávalo hrozbu důvodného nebezpečí ze závažného narušení veřejného pořádku jejím pobytem na území, není způsobilé k tomu, aby pro ně správní orgán rozhodl o zamítnutí žádosti podle § 56 odst. 1 písm. g) zákona o pobytu cizinců. Stěžovatelce však nic nebránilo v tom, aby tuto argumentaci použila již v žalobě. Žádné jiné stížní námitky stěžovatelka neuvedla.

V této souvislosti Nejvyšší správní soud uvádí, že v dané věci nebylo možno postupovat podle V řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí, kterým krajský soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ( a násl. ) totiž Nejvyšší správní soud může, a musí, přihlédnout pouze k nicotnosti napadeného správního rozhodnutí, ne však k jeho nepřezkoumatelnosti. Nepřezkoumatelnost je povinen zohlednit jen u napadeného rozhodnutí krajského soudu, ne však již u napadeného správního rozhodnutí, jak vyplývá z ustanovení

Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle , ve spojení s jako nepřípustnou.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením ve spojení s , podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. srpna 2008

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu