Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Afs 124/2008 - 42

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce J. Ž., zastoupeného JUDr. Janou Kudrnovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Na Hradbách 3, Ostrava, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, se sídlem Horova 17, Hradec Králové, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2007, č. j. 9509/07-1300-607589, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 6. 2008, č. j. - 19,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 25. 10. 2007, č. j. 9509/07-1300-607589, žalovaný podle § 55b daňového řádu nepovolil přezkoumání dodatečného platebního výměru, vydaného dne 24. 1. 2005 Finančním úřadem v Chrudimi pod č. j. 4636/05/233911, jímž byla žalobci dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2004 ve výši 0 Kč.

Žalobu, kterou žalobce brojil proti uvedenému rozhodnutí žalovaného, Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 6. 6. 2008 odmítl podle ve spojení s a V odůvodnění odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu vztahující se k problematice soudního přezkumu rozhodnutí o nepovolení přezkoumání daňových rozhodnutí dle daňového řádu a uzavřel, že napadené rozhodnutí postrádá materiální znaky „rozhodnutí“ dle , neboť se jím nezasahuje do subjektivních práv daňového subjektu.

Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost. Zrekapituloval skutkový stav věci a namítl, že vyloučení rozhodnutí dle § 55b daňového řádu ze soudního přezkumu je zásahem do práv žalobce. Rozhodnutím žalovaného došlo k tomu, že žalobcův případ již nebude přezkoumán a žalobce tak ztratil možnost uplatnit v dané věci nové skutečnosti. Přitom podmínky stanovené § 55b daňového řádu byly splněny, když rozhodnutí Finančního úřadu v Chrudimi bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, zejména s § 46 odst. 2 daňového řádu, a zároveň okolnosti nasvědčují tomu, že došlo ke stanovení daně v nesprávné výši, neboť žalobci byla stanovena daň ve výši 0 Kč, přičemž správně měla být daňová povinnost snížena o 440 000 Kč. Ze shora uvedených důvodů proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil se závěry krajského soudu.

Kasační stížnost není důvodná.

V daném případě učinil žalobce předmětem kasační stížnosti otázku, zda rozhodnutí správce daně o nepovolení přezkoumání daňových rozhodnutí dle § 55b daňového řádu podléhá soudnímu přezkumu.

Jak správně uvedl krajský soud, touto otázkou se již Nejvyšší správní soud opakovaně zabýval (srov. zejména usnesení ze dne 29. 4. 2003, č. j. - 18, publ. pod č. 14/2003 Sb. NSS, rozsudek ze dne 19. 10. 2006, č. j. - 52, www.nssoud.cz, či rozsudek ze dne 19. 12. 2006, č. j. - 114, publ. pod č. 1113/2007 Sb. NSS), přičemž dospěl k závěru, že přezkoumání daňových rozhodnutí podle daňového řádu je pouhým výkonem dozorčího práva správního orgánu a žádost o ně nezakládá právní nárok daňového subjektu na meritorní projednání; výrok, jímž nebylo přezkoumání povoleno, není tedy rozhodnutím ve smyslu , neboť se jím nezasahuje do subjektivních práv daňového subjektu, a není proto přezkoumatelný ve správním soudnictví podle a

Kasační soud nemá v souzené věci důvodu svůj závěr měnit. Ostatně shodný právní názor vyplývá i z rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. např. stanovisko pléna ze dne 19. 12. 2000, sp. zn. , a dále usnesení ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. , ze dne 29. 4. 2004, sp. zn. , ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. , či ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. , vše na http://nalus.usoud.cz).

Jelikož žalobcově žádosti ze dne 15. 3. 2007 o přezkoumání rozhodnutí Finančního úřadu v Chrudimi ze dne 24. 1. 2005, č. j. 4636/05/233911, nebylo předmětným rozhodnutím žalovaného podle § 55b daňového řádu vyhověno (přezkoumání nebylo povoleno), krajský soud napadeným usnesením v souladu se zákonem ze shora uvedených důvodů odmítl žalobu, která právě proti tomuto rozhodnutí žalovaného směřovala.

V zájmu úplnosti je třeba i poznamenat, že žalobce nijak nebyl zkrácen na svém právu domoci se přezkoumání dodatečného platebního výměru využitím řádných opravných prostředků (podáním odvolání) a dále pak popřípadě podáním žaloby proti konečnému rozhodnutí ve věci. Žalobce tuto možnost měl, ale nevyužil ji, aniž by tvrdil existenci mimořádných okolností, které mu v tom bránily. Ani z tohoto dalšího hlediska tak nelze mít rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí žaloby za nesprávné.

Nejvyšší správní soud tedy shledal námitky žalobce nedůvodnými. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí kasační soud přihlížet z úřední povinnosti ( ), zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou ( věta druhá ).

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle za použití Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladu řízení příslušelo, náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. srpna 2008

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu