Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 45/2007 - 93

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: O. N., zast. JUDr. Josefem Prokešem, advokátem, se sídlem nám. Dr. E. Beneše 13, Liberec, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 19. 9. 2006, č. j. – 48,

takto:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna zástupci žalobce JUDr. Josefu Prokešovi, advokátovi, s e s t a n o v í ve výši 1600 Kč a bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Dne 27. 6. 2000 žalobce podal u České správy sociálního zabezpečení opravný prostředek proti rozhodnutí žalované o odnětí plného invalidního důchodu. Přestože žalobce své podání adresoval Okresnímu soudu v Liberci, žalovaná je zaslala Krajskému soudu v Plzni. Krajský soud v Plzni proto opravný prostředek dále zaslal Okresnímu soudu v Liberci. Ten usnesením ze dne 10. 8. 2000, č. j. , vyslovil svoji nepříslušnost a věc postoupil Krajskému soudu v Plzni jako soudu věcně i místně příslušnému. Krajský soud v Plzni vyslovil s postoupením věci nesouhlas, neboť žalobce má trvalé bydliště v Liberci, tedy v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem, a jeho dočasný pobyt ve věznici nacházející se v obvodu Krajského soudu v Plzni nemá na místní příslušnost vliv. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. 10. 2000, č. j. Nad 115/2000 – 12, rozhodl, že nesouhlas Krajského soudu v Plzni s postoupením věci je důvodný. Okresní soud v Liberci poté usnesením ze dne 19. 4. 2006, č. j. – 30, vyslovil svou věcnou nepříslušnost a věc postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, jako soudu věcně a místně příslušnému.

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, usnesením ze dne 22. 8. 2006, č. j. – 45, vyzval žalobce k odstranění vad žaloby. V reakci na toto usnesení učinil žalobce písemné podání, v němž uvedl: „Nyní už pro neúčelnost celého případu a pro odstup času jsem se rozhodl stáhnout svou žalobu.“

Poté Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, usnesením ze dne 19. 9. 2006, č. j. – 48, řízení o žalobě zastavil a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění tohoto usnesení soud konstatoval, že předmětným podáním žalobce byly naplněny zákonné podmínky pro zastavení řízení podle , (dále jen „ “), neboť tímto podáním žalobce vzal svou žalobu zpět.

Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl toto usnesení kasační stížností, ve které (respektive v jejím doplnění) uvádí, že ji podává z důvodu podle Konstatuje, že je třeba, aby jeho zdravotní stav byl přezkoumán soudním znalcem z oboru onkologie. Jiné důvody podání kasační stížnosti netvrdí.

Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení z hledisek uvedených v ustanovení a 3 , vázán rozsahem a důvody uvedenými v kasační stížnosti a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Stěžovatel tvrdí, že kasační stížnost podává důvodů z podle Je-li však kasační stížností napadeno usnesení o zastavení řízení, přicházejí pro stěžovatele v úvahu z povahy věci pouze kasační důvody dle , spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení (analogicky srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. - 98, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 625/2005). Nejvyšší správní soud proto považoval za důvod podání kasační stížnosti důvod uvedený v

Kasační stížnost jako mimořádný opravný prostředek je podle ustanovení koncipována na principu nutného konkrétního tvrzení stěžovatele, v čem krajský soud, který jeho věc projednával a rozhodl, ve svém rozhodnutí pochybil. Výčet možných tvrzení a tedy důvodů, pro které stěžovatel kasační stížnost podává, je obsažen pod písm. a) až e) zmíněného ustanovení. Směřuje-li kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu o zastavení řízení, jak je tomu i v daném případě, je podřaditelná – jak již bylo řečeno – pod V kasační stížnosti podané z tohoto důvodu je především třeba, aby stěžovatel uvedl, v čem nezákonnost rozhodnutí soudu spatřuje. Omezí-li se však stěžovatel v kasační stížnosti (jejím doplňku sepsaném advokátem) pouze na výtky směřující proti rozhodnutí správního orgánu, aniž by jakkoli zpochybnil rozhodnutí soudu o zastavení řízení a argumentačně podložil, v čem nezákonnost rozhodnutí soudu spočívá, nelze než konstatovat nedůvodnost takové kasační stížnosti, neboť výtky v ní obsažené jdou mimo rámec rozhodnutí soudu, který rozhodnutím o zastavení soudního řízení nikterak neposuzoval věc samu, tedy zákonnost rozhodnutí správního orgánu, ale rozhodl o tom, že v soudním řízení nebude pokračováno v důsledku zpětvzetí žaloby stěžovatelem. Pro úplnost však zdejší soud dodává, že o správnosti postupu krajského soudu při zastavení řízení nemá žádné pochybnosti. Stěžovatel jasně a srozumitelně projevil vůli „stáhnout svou žalobu“, neboli očividně vzal svou žalobu zpět a podmínky pro zastavení řízení, jak konstatoval již krajský soud, byly splněny.

V návaznosti na uvedené Nejvyšší správní soud konstatuje, že není dán žádný z důvodů uvedených v ustanovení , pro které by bylo třeba napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze zrušit. Proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná a v souladu s ji zamítl.

Pro úplnost nutno dodat, že pokud v mezidobí od vydání napadeného rozhodnutí došlo snad ke zhoršení zdravotního stavu stěžovatele (uvádí, že trpí onkologickou chorobou), stěžovateli nic nebrání, aby si požádal znovu o přiznání dávky důchodového pojištění (zde plného invalidního důchodu), o níž bude žalovaná povinna rozhodnout.

O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu ve spojení s , neboť stěžovatel, který neměl v tomto řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení; žalovaná žádné náklady neuplatňovala a Nejvyšší správní soud ani žádné jí vzniklé náklady ze spisu nezjistil.

Odměna zástupci stěžovatele byla stanovena za dva úkony právní služby, tj. převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu ve věci samé podle a d) (dále jen „ “). Za tyto úkony náleží zástupci stěžovatele odměna ve výši 2 x 1000 Kč podle a advokátního tarifu a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle advokátního tarifu. Zástupci stěžovatele tak bude vyplacena částka 1600 Kč, a to z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2008

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu