Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 62/2008 - 32

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobkyně: JUDr. A. K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 6. 2007, č. j. - 15,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobkyně napadá včas podanou kasační stížností ze dne 28. 12. 2007 shora označené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým byla odmítnuta její žaloba ze dne 20. 6. 2007 směřující proti rozhodnutí žalované č. j. 3406/4613/0257/2006/JTU ze dne 23. 1. 2007, jímž žalovaná jako odvolací orgán změnila rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Labem č. j. 26291 - 020 - 04613 - 058461 - 06/AHL/PPI/187 ze dne 30. 10. 2006 tak, že bylo vysloveno, že žalobkyně není ani plně invalidní, ani částečně invalidní.

Žalobkyně se domáhala u krajského soudu, aby tento soud jednak uvedené rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2007, č. j. 3406/4613/0257/2006/JTU, zrušil a jednak, aby rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Labem ze dne 30. 10. 2006,

č. j. 26291 - 020 - 04613 - 058461 - 06/AHL/PPI/187, o částečné invaliditě žalobkyně v plném rozsahu potvrdil. Krajský soud v Ústí nad Labem podání žalobkyně ve věci žaloby proti rozhodnutí správního orgánu v souladu s ustanovením , (dále jen „ “), odmítl pro opožděnost, neboť žaloba proti rozhodnutí, jež žalobkyni bylo doručeno dne 25. 1. 2007, nebyla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě ve smyslu požadavku ust. , ale až dne 20. 6. 2007, tedy po marném uplynutí zákonné lhůty, jejíž zmeškání nelze podle prominout.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, v níž se obsáhle vyjadřuje ke svému zdravotnímu stavu, který je podle jejího mínění s odkazem na lékařská vyšetření dlouhodobě nepříznivý a způsobuje ztížené životní podmínky. Stěžovatelka je přesvědčena o tom, jak tvrdí v žalobě, že je invalidní, a rovněž je přesvědčena o tom, že žalobu podala k soudu včas. Podle jejího mínění nebylo možno proti rozhodnutí žalované podat do dvou měsíců ode dne doručení samostatnou žalobu, neboť žalobkyně čekala téměř 7 měsíců, a po přerušení řízení o částečný invalidní důchod 4 měsíce, na rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, v jehož poučení je uvedeno, že proti tomuto rozhodnutí lze podat žalobu k příslušnému krajskému soudu do dvou měsíců ode dne doručení, což žalobkyně podle svého přesvědčení učinila v zákonné lhůtě, když se na krajský soud obrátila se svojí žalobou ze dne 20. 6. 2007. Kasační stížnost stěžovatelka podává z důvodů uvedených v a navrhuje, aby rozhodnutí krajského soudu napadené kasační stížností bylo zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná uvedla, že se k obsahu kasační stížnosti nebude vyjadřovat.

Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu přezkoumal v souladu s ust. , 3 , vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila ve své kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

O kasační stížnosti Nejvyšší správní soud usoudil následovně:

Stěžovatelka svou námitku subsumuje pod ustanovení , Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka uplatňuje důvod podávaný z , tedy nesprávné právní posouzení ze strany krajského soudu a tedy nezákonnost usnesení o odmítnutí žaloby. Pokud krajský soud její podání odmítl, posoudil věc nesprávně; kasační stížnost založená na takovémto tvrzení může být úspěšná, pokud by soud aplikoval na správně a úplně zjištěný skutkový stav nesprávnou právní normu, anebo normu sice přiléhavou, ale podal by takový její výklad, jenž by Nejvyšší správní soud nemohl akceptovat. Stěžovatelka by tak mohla být úspěšná pouze v případě, že by její námitka ve vztahu k zákonnosti usnesení byla důvodná.

Podle žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podle odst. 4 citovaného ust. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle , nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.

V daném případě Krajský soud v Ústí nad Labem podání žalobkyně ve věci žaloby proti rozhodnutí správního orgánu v souladu s ustanovením odmítl pro opožděnost, neboť žaloba proti rozhodnutí, jež žalobkyni bylo doručeno dne 25. 1. 2007, nebyla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě ve smyslu požadavku ust. , ale až dne 20. 6. 2007, tedy po marném uplynutí zákonné lhůty, jejíž zmeškání nelze podle prominout. Nelze rovněž přisvědčit námitce stěžovatelky, že podle jejího mínění byla žaloba proti shora citovanému rozhodnutí žalované podána včas, neboť pokud se stěžovatelka domnívala, že rozhodnutí žalované č. j. 3406/4613/0257/2006/JTU ze dne 23. 1. 2007 je rozhodnutím správního orgánu, proti němuž lze podat žalobu, měla tak učinit a v zákonné lhůtě se se svojí žalobou na příslušný soud obrátit.

Nejvyšší správní soud vzhledem k výše uvedenému neshledal v postupu krajského soudu pochybení, když byly tímto soudem shledány důvody pro odmítnutí žaloby pro opožděnost.

Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že i kdyby v daném případě nebyl soudem shledán důvod pro odmítnutí žaloby pro opožděnost, tak hlavním důvodem pro odmítnutí žaloby by byla skutečnost, že podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, rozhodnutí podle a citovaného zákona, kterými byla zjištěna plná invalidita nebo částečná invalidita zaměstnance neschopného práce, jsou podkladem pro rozhodování o výplatě nemocenského a pro rozhodování o další výplatě nemocenského a pro rozhodování o přiznání plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu. Rozhodnutí podle a , která jsou podkladem pro rozhodnutí o výplatě nemocenského a pro rozhodnutí o přiznání plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, soud přezkoumává jen při rozhodování o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o těchto dávkách. Nejvyšší správní soud v tomto směru odkazuje na své rozhodnutí ze dne 7. 6. 2006, č. j. - 24, podle kterého rozhodnutí o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity podle až , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, nepodléhá samostatně přezkumu ve správním soudnictví. Takové rozhodnutí soud přezkoumá jen k žalobě proti rozhodnutí o zastavení výplaty dávky nemocenského pojištění či proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dávku důchodového pojištění ( věta druhá cit. zákona, ).

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle jako nedůvodnou zamítl.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle , 2 ve spojení s Stěžovatelka, která nebyla v řízení úspěšná, nemá právo na náhradu nákladů řízení, a právo žalované na náhradu nákladů řízení je v posuzované věci ze zákona vyloučeno.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. července 2008

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu