Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 52/2008 - 61

- 61

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové, soudkyň JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Marie Turkové a JUDr. Brigity Chrastilové a soudce JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: N. S., zast. advokátkou JUDr. Evou Poláčkovou, se sídlem Starobrněnská 13, 602 00, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, poštovní přihrádka 21/OAM, 170 34, Praha 7, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 12. 2007, č. j. - 30,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Zástupkyni žalobce s e n e p ř i z n á v á odměna za zastupování.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále jen stěžovatel) včas podanou kasační stížností brojí proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen krajský soud), kterým byla zamítnuta jeho žaloba na přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2007, č. j. OAM-1-155/VL-07-ZA09-2007, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ustanovení , , , a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu).

Kasační stížnost stěžovatel podal z důvodů specifikovaných v ustanovení , b) a d) , (dále jen ). Navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu k dalšímu projednání. Současně požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce.

K žádosti stěžovatele o ustanovení bezplatného právního zástupce mu krajský soud dne 13. 3. 2008 usnesením č. j. - 49 ustanovil pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů, JUDr. Evu Poláčkovou.

Usnesením ze dne 13. 3. 2008, č. j. - 50, vyzval krajský soud advokátku, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení opravila a doplnila kasační stížnost tak, že uvede v jakém rozsahu a z jakých důvodů je kasační stížnost podána a kdy bylo napadené správní rozhodnutí doručeno. Advokátce byla soudní písemnost řádně doručena dne 25. 3. 2008, ve stanovené lhůtě, ale ani později do vydání tohoto usnesení, kasační stížnost nedoplnila.

Nejvyšší správní soud nemohl kasační stížnost věcně projednat a odmítl ji z následujících důvodů:

Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Jelikož se jí zpochybňuje pravomocné rozhodnutí krajského soudu, stanoví zákon poměrně přísně její obsahové náležitosti. Jednou ze zvláštních náležitostí kasační stížnosti (ustanovení ) je i označení důvodů, pro něž stěžovatel napadá rozhodnutí krajského soudu – tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní důvody, pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu za nezákonné. Důvody uvedené v ustanovení jsou však jen obecně vymezenými kategoriemi, které musí stěžovatel v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným obsahem, tedy vylíčit, k jakým konkrétním vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem či před soudem, jakými blíže určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně spatřuje stěžovatel nesprávné posouzení právní otázky soudem apod. Důvody uvedenými v kasační stížnosti je pak Nejvyšší správní soud vázán (ustanovení ).

Požadavek na uplatnění některého z důvodů taxativně vypočtených v ustanovení je přitom třeba vykládat v souladu se zásadou, že procesní právní úkon účastníka řízení (zde: kasační stížnost) se posuzuje podle jeho obsahu. Na jedné straně tedy sice postačí, že ze znění kasační stížnosti jsou seznatelné důvody, které zákonným kasačním důvodům odpovídají a není rozhodující, že sám stěžovatel tyto důvody jednotlivým ustanovením nepodřadil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2004, č. j. - 50, publikovaný pod č. NSS). Na straně druhé ale nepostačí, jestliže stěžovatel v kasační stížnosti pouze ocituje některé z písmen , ale nekonkretizuje vady v řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud podle stěžovatele dopustil.

V daném případě stěžovatel pouze označil jako důvody pro podání kasační stížnosti , b) a d) Takové tvrzení bez uvedení konkrétních skutečností, tedy jakou právní otázku soud v předcházejícím řízení nesprávně posoudil, resp. jakých vad řízení, které mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé se soud dopustil, nebo jakých vad řízení se dopustil žalovaný, je však stiženo nemožností jejich přezkoumání kasačním soudem. Jde o námitky jen formální, bez věcného obsahu. Obecně namítané vady nemůže ani Nejvyšší správní soud namísto stěžovatele sám aktivně vyhledávat, protože vymezení rozsahu kasační stížnosti a specifikace jejích důvodů leží na stěžovateli v důsledku dispoziční zásady, která ovládá i řízení o kasační stížnosti.

Kasační stížnost stěžovatele zákonné náležitosti neobsahovala a krajský soud proto správně vyzval stěžovatele k odstranění vad a stanovil k tomu lhůtu. Stěžovatel kasační stížnost nedoplnil ani po lhůtě stanovené krajským soudem.

Neodstranění vad podání (chybějící kasační důvody) brání věcnému projednání kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn a v řízení proto nelze pokračovat.

Pro řízení o kasační stížnosti byla stěžovateli ustanovena advokátka, jejíž výdaje a odměnu za zastupování přísluší hradit státu (ustanovení ve spojení s ustanovením ). V projednávané věci však z obsahu soudního spisu vyplývá, že ustanovená advokátka nevykonala žádný úkon právní služby, za který odměna náleží (ustanovení , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů); proto jí soud odměnu za zastupování nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. července 2008

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu