Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 50/2008 - 64

- 66

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Zdeňka Kühna a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: A. S., , zastoupeného Mgr. Bohdanou Novákovou, advokátkou se sídlem Pod Terebkou 12, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2007, č. j. OAM-1-50/VL-20-12-2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2007, č. j. - 21,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna advokátce Mgr. Bohdaně Novákové s e n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce jako stěžovatel brojí včas podanou kasační stížností proti shora označenému usnesení krajského soudu, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2007. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl stěžovatelovu žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu). Krajský soud jeho žalobu odmítl podle , (dále jen „ “), neboť neobsahovala žádný žalobní bod a ani po výzvě soudu k doplnění nebyla žaloba způsobilá k věcnému projednání.

Nejprve se Nejvyšší správní soud musel zabývat tím, zda jsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti. V případě, že by shledal kasační stížnost přípustnou, rozhodoval by následně o její přijatelnosti podle Kasační stížnost však byla shledána nepřípustnou, neboť se opírá jen o jiné důvody než o ty, které jsou uvedeny v

Podle je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Podle je možno kasační stížnost podat pouze z vymezených důvodů, přičemž důvod, o který kasační stížnost opírá, musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést ( ). Z podstaty věci (jde o návrh na zrušení pravomocného rozhodnutí soudu) vyplývá, že důvody kasační stížnosti směřují vůči postupu soudu: stěžovatel tak může napadat nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem (písm. a/ ), popřípadě může tvrdit, že správní řízení trpělo takovými vadami, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a proto měl soud takové rozhodnutí zrušit [písm. b) citovaného ustanovení], dále považuje za důvody kasační stížnosti zmatečnost řízení před soudem [písm. c) citovaného ustanovení], vady soudního řízení, pokud mohly mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé [písm. d) citovaného ustanovení] a konečně může být důvodem kasační stížnosti též tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby nebo o zastavení řízení [písm. e) citovaného ustanovení].

Podle ustanovení kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v

V posuzované věci stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že správní orgán nezjistil přesně a úplně skutkový stav věci před vydáním rozhodnutí, důkazy, které si opatřil nebyly úplné a rozhodnutí nevyplývá ze zjištěných podkladů. Rovněž uvedl příslušná ustanovení z roku 1967 (pozn. soudu: podle něhož však žalovaný v dané věci nepostupoval). Stěžovatel poukázal na to, že je v zemi původu ohrožen na životě kvůli svojí příslušnosti k určité sociální skupině. Zdůraznil také, že je na něho v zemi původu vyvíjen nepředstavitelný psychický nátlak, přičemž mu stát není schopen odpovídajícím způsobem zajistit ochranu. Domnívá se tak, že mu měl být udělen azyl podle zákona o azylu.

Stěžovatel tedy v kasační stížnosti namítá – navíc nekonkrétně – vady řízení před správním orgánem a nesouhlasí s tím, že jeho žádost o mezinárodní ochranu byla zamítnuta; pokud by se krajský soud zabýval správním rozhodnutím věcně a stěžovatel by svoje námitky řádně konkretizoval, byly by podřaditelné pod důvody uvedené v a b) O takový případ však nejde, neboť krajský soud napadeným rozhodnutím odmítl žalobu pro nedostatek podmínek řízení a věcí samou se vůbec nezabýval. Stěžovatel tak v kasační stížnosti uvádí důvod, který nesměřuje proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí; neuvádí, v čem spočívalo pochybení soudu, které by mělo být důvodem, jehož oprávněnost by měl Nejvyšší správní soud posuzovat. Takovým důvodem by v posuzované věci mohla být tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby, pokud by stěžovatel zpochybnil závěr soudu o tom, že jeho žaloba neobsahuje žalobní body ve smyslu , neboť to byla jediná otázka, kterou krajský soud v daném řízení posuzoval. Jen k tomu lze upínat důvody kasační stížnosti, neboť ty vždy musejí odrážet rozhodnutí soudu. Jestliže stěžovatel napadá postup soudu týkající se věcného přezkumu správního rozhodnutí (tvrdí, že mu měl být humanitární azyl udělen a že žalovaný ve správním řízení chyboval), který vůbec neproběhl, uvádí jiné důvody, než které připouští , a zatěžuje tak kasační stížnost vadou, která způsobuje její nepřípustnost podle

Nad rámec uvedeného považuje Nejvyšší správní soud za vhodné uvést, že předmětná kasační stížnost by nebyla schopna věcného projednání, ani kdyby směřovala proti zamítavému rozsudku krajského soudu, který by rozhodnutí žalovaného přezkoumával věcně. Tvrzení v ní obsažená jsou totiž natolik nekonkrétní, že není možné se jimi zabývat, přičemž nebyla konkretizována ani k výzvě soudu (k tomu viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č. j. -58, zveřejněn ve Sb. NSS pod č. 835/2006).

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud nezjistil žádné důvody, které by měly vést k užití , jenž upravuje situace, kdy soud není vázán důvody kasační stížnosti (nicotnost rozhodnutí správního orgánu, zmatečnost řízení soudního, nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu), odmítl kasační stížnost jako nepřípustnou podle , ,

Podle , nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Pro řízení o kasační stížnosti byla stěžovateli ustanovena zástupcem advokátka, jejíž výdaje a odměnu za zastupování přísluší hradit státu ( , ). V projednávané věci však z obsahu soudního spisu vyplývá, že ustanovená advokátka nevykonala žádný úkon právní služby, za který odměna náleží ( , advokátního tarifu); proto jí soud odměnu za zastupování nepřiznal. V daném případě sice advokátka požádala o 2400 Kč za přípravu a převzetí zastoupení podle , , advokátního tarifu, avšak nijak nedoložila, že proběhla první porada s klientem, která je nedílnou součástí právního úkonu přípravy a převzetí věci, je-li advokát ustanoven soudem.

V daném případě nemá soud pochyb o tom, že tato porada neproběhla a advokátka ani neprovedla žádný úkon, kterým by poradu nahradila (např. nahlédnutí do soudního spisu). Pokud by totiž poradu s klientem vykonala, případně by do soudního spisu byť jen nahlédla, jistě by v souladu se základní zásadou advokáta obsaženou v , o advokacii (tj. chránit a prosazovat oprávněné zájmy svého klienta) doplnila kasační stížnost tak, aby byla projednatelná. Navíc byla advokátka usnesením krajského soudu, kterým byla ustanovena (ze dne 21. 4. 2008, č. j. - 50), zároveň vyzvána k doplnění kasační stížnosti mj. o konkrétní důvody podle ve lhůtě jednoho měsíce. Toto usnesení jí bylo řádně doručeno dne 29. 4. 2008, avšak kasační stížnost doplněna nebyla. Advokátka tak vůbec nesplnila svůj úkol, pro který byla soudem ustanovena, a odměnu jí tak přiznat nelze.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. července 2008

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu