Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Azs 48/2008 - 46

- 48

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: P. V. P., zastoupeného opatrovníkem Organizací pro pomoc uprchlíkům, se sídlem Kovářská 4, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2007, č. j. OAM-10-249/LE-BE01-BE01-2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2007, č. j. – 19,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Praze (dále též „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2007, č. j. OAM-10-249/LE-BE01-BE01-2007, o zamítnutí jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatel při podání kasační stížnosti požádal o ustanovení zástupce, krajský soud jej proto usnesením ze dne 3. 12. 2007, č. j. – 27, vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení této výzvy předložil soudu řádně vyplněný formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“. Při doručování této výzvy nebyl stěžovatel na adrese, kterou uvedl v kasační stížnosti, zastižen. Zásilka byla vrácena s poznámkou doručovatele, že adresát se odstěhoval (č. l. 28 spisu).

Krajský soud z databáze žalovaného ověřil, že stěžovatel byl naposledy hlášen k pobytu na adrese Zařízení pro zajištění cizinců, odkud dne 5. 12. 2007 odešel, jeho další pobyt dle této evidence není znám (č. l. 29 spisu). Odbor azylové a migrační politiky žalovaného sdělil přípisem dne 2. 12. 2007 k dotazu krajského soudu, že informace o pobytu stěžovatele mu není dostupná a krajský soud odkázal na příslušné oddělení cizinecké policie.

Krajský soud následně požádal Policii České republiky - evidenční odbor Ředitelství služby cizinecké policie, Praha 3, o sdělení místa pobytu stěžovatele. Dle odpovědi ze dne 10. 1. 2008 (č. l. 31 spisu) měl stěžovatel vydané výjezdní vízum platné do 3. 1. 2008, dne 5. 12. 2007 byl propuštěn ze záchytného zařízení pro cizince, doklad o legálním odjezdu stěžovatele z území ČR na uvedené vízum není evidován a jeho současný pobyt není cizinecké policii znám. Krajský soud na základě uvedených zjištění ustanovil stěžovateli usnesením ze dne 18. 1. 2008, č. j. – 33, z důvodu neznámého pobytu v souladu s ustanovením , , v platném znění, opatrovníka pro řízení o kasační stížnosti, a to Organizaci pro pomoc uprchlíkům.

Usnesením ze dne 6. 3. 2008, č. j. – 36, krajský soud opatrovníku uložil, aby ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto usnesení zaslal soudu řádně vyplněný a doložený formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“. Po marném uplynutí lhůty k předložení vyplněného formuláře krajský soud usnesením ze dne 23. 5. 2008, č. j. – 38, zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce. Usnesení bylo doručeno opatrovníku stěžovatele dne 28. 5. 2008. Poté krajský soud předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.

Podle ustanovení , , v platném znění (dále jen „ “), ve spojení s zákona o azylu, soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že stěžovatel se nezdržuje v místě, které soudu udal jako místo svého pobytu, toto místo se krajskému soudu nepodařilo zjistit ani ve spolupráci s žalovaným (který je dle zákona o azylu povinen vést evidenci o pobytu uchazečů o mezinárodní ochranu) či s oddělením cizinecké policie České republiky. Krajský soud svým postupem vyčerpal všechny standardní možnosti, kterými bylo možno místo pobytu stěžovatele zjistit, Nejvyšší správní soud považuje za prokázané, že pobyt stěžovatele není znám. Tuto skutečnost spojuje zákona o azylu s důvodem pro zastavení řízení o žalobě či o kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud proto řízení dle zastavil.

V daném případě nutno uvést, že nebyla též splněna podmínka řízení spočívající v zastoupení advokátem, což by byl důvod pro odmítnutí kasační stížnosti. Povinné zastoupení stěžovatele advokátem představuje v řízení o kasační stížnosti podmínku, která musí být splněna, aby Nejvyšší správní soud mohl o kasační stížnosti jednat a rozhodnout ( ). Nejvyšší správní soud zde odkazuje na své usnesení ze dne 14. 2. 2008, č. j. – 66, publikované na www.nssoud.cz, dle něhož: „Pokud však v azylové věci nastane situace, kdy u stěžovatele, který je žadatelem o azyl, nelze zjistit místo jeho pobytu, je na místě upřednostnit postup podle ustanovení zákona o azylu a řízení o kasační stížnosti zastavit, bez ohledu na to, zda kasační stížnost má všechny zákonné náležitosti a zda jsou splněny všechny podmínky řízení, včetně povinného zastoupení advokátem, či nikoliv. Udělení státního občanství České republiky stěžovateli, úmrtí stěžovatele, neznámé místo jeho pobytu či další podmínky uvedené v ustanovení zákona o azylu jsou totiž natolik významné, že jejich naplnění znamená faktickou nemožnost pokračovat v soudním přezkumu. Ostatně současné znění zákona o azylu ani další prostor pro jiný způsob rozhodnutí soudu nevytváří.“

Výrok o nákladech řízení se opírá o , ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. července 2008

JUDr. Radan Malík

předseda senátu