Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 12/2008 - 9

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Podle čl. 1 odst. 1 a 2 Smlouvy o právní pomoci občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany svých osobních a majetkových práv jako vlastní občané. Občané jedné smluvní strany mají právo obracet se volně a bez překážek na soudy, prokuratury a státní notářství (dále jen "justiční orgány") a na jiné orgány druhé smluvní strany činné ve věcech občanských, pracovních, rodinných a trestních, mohou před nimi vystupovat, podávat žádosti a návrhy a činit jiné procesní úkony za stejných podmínek, jako občané druhé smluvní strany.

Podle čl. 27 odst. 1 cit. smlouvy je k rozvodu manželství v případě uvedeném v článku 26 odst. 1 je dána pravomoc orgánů té smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době podání návrhu. Mají-li oba manželé v době podání návrhu bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc také orgánů této smluvní strany.

K pojmu pravomoci v mezinárodním právu procesním je nutno uvést, že „pojmem pravomoci soudů se zabývá teorie občanského práva procesního. Touto pravomocí se rozumí souhrn oprávnění, která zákon přiznává soudům jako orgánům státu. Do této pravomoci patří také provádění řízení a rozhodování v soukromoprávních věcech (...). Stanovením rozsahu této pravomoci vymezuje ji také ve vztahu k pravomoci jiných tuzemských orgánů (zejména orgánů státní správy). Normy mezinárodního práva procesního vymezují tuto pravomoc ve vztahu k cizině. Odpovídají tak v konkrétních případech na otázku, zda určitá věc, která není čistě vnitrostátní povahy a má určitý vztah k cizímu státu (jde o vztah s mezinárodním prvkem), ještě spadá do pravomoci tuzemských soudů, či zda tyto orgány nejsou oprávněny konat řízení o této věci. Má-li se tuzemský soud zabývat určitým případem obsahujícím mezinárodní prvek (zejména protože došel návrh na zahájení řízení), musí nejdříve vyřešit otázku, zda vůbec jsou české orgány oprávněny jednat ve věci. S ohledem na mezinárodní prvek to zde znamená přezkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů podle ustanovení ZMPS. Jde o podmínku řízení, k níž je nutno přihlížet kdykoliv za řízení ( ), tzn. z důvodů procesněekonomických ihned po zahájení řízení. Teprve po kladném vyřešení této otázky a otázky příslušnosti konkrétního orgánu se přikročí k určení práva rozhodného pro věcné řešení případu na základě kolizní normy, pokud věc nespadá do předmětu úpravy přímých norem.“ [viz Zdeněk Kučera, Mezinárodní právo soukromé, Doplněk, Brno 2004, str. 379]

Vzhledem k tomu, že oba účastníci řízení o rozvod manželství mají bydliště na území České republiky, je v řízení o rozvod manželství občanů Ruské federace dána i pravomoc orgánů České republiky (čl. 27 odst. 1 smlouvy o právní pomoci).

Jde-li o kolizní normu obsaženou v čl. 26 odst. 1 cit. smlouvy, vztahuje se tato na otázky rozvodu manželství, přičemž určuje, který právní řád se pro jeho řešení použije. V řízení před českými orgány je tak nutno pro otázky rozvodu manželství občanů Ruské federace nutné použít ruské právo. Citovanou smlouvou se však nezakládá pravomoc jiných orgánů k rozhodování o otázkách rozvodu manželství, ta je v případě České republiky svěřena výhradně obecným soudům ( ). Kolizní úprava v citované smlouvě tedy přináší odpovědi na otázky, kterým právním řádem se konkrétní občanskoprávní vztah s mezinárodním prvkem řídí a zda tyto věci vůbec spadají do pravomoci zdejších orgánů. Dospěje-li soud k závěru, že předmětná věc spadá do pravomoci orgánů České republiky, byť s tím, že je nutné aplikovat cizí právo, toto cizí právo již dále nemění pravomoc a věcnou příslušnost domácích orgánů.

Jinak řečeno, podle čl. 27 odst. 1 cit. smlouvy je v daném případě dána také pravomoc českých orgánů. Smluvní strany zvolily obecný termín „pravomoc orgánů“. O tom, který z orgánů je věcně příslušný k rozhodnutí v dané věci je nutné použít právních norem lex fori. Pouze takový výklad je v souladu s veřejným pořádkem, na nějž pamatuje ustanovení § 36 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním. Proto zvláštní senát rozhodl, že věc týkající se rozvodu manželství občanů Ruské federace projedná a rozhodne soud.

Podle současně s rozhodnutím sporu zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 12. 2007, čj. - 31.

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [ ] i soudy.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. června 2008

JUDr. Karel Podolka

předseda zvláštního senátu