Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 6/2007 - 44

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: B. Ž., zastoupeného JUDr. Jáchymem Kanarkem, advokátem, se sídlem Smetanova 17, Brno, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 6. 2006, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2006, č. j. - 26,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2006, č. j. - 26, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalované ze dne 16. 6. 2006, č. X, byla žalobcova (dále jen „stěžovatel“) žádost o poskytnutí zvláštního příspěvku k důchodu podle a c) , o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů (dále jen „ “), ve výši 2500 Kč zamítnuta. V odůvodnění svého rozhodnutí žalovaná uvedla, že stěžovatel dle prokázaných skutečností v táboře nucených prací strávil dobu od 7. 11. 1950 do 2. 11. 1951, což je méně než 12 měsíců, jak to vyžaduje citovaného zákona, a proto nárok na zvláštní příplatek k důchodu stěžovateli nevznikl.

Proti rozhodnutí žalované podal stěžovatel žalobu ke Krajskému soudu v Brně, v níž především namítal, že byl zařazen do tábora nucených prací výměrem Krajského národního výboru v Brně ze dne 31. 7. 1950, č. 21232/50, a to na dobu 24 měsíců. Tento trest vykonával v době od 7. 11. 1950 do 2. 11. 1951. Propuštěn byl na základě výměru Krajského národního výboru v Brně ze dne 20. 10. 1951, č. III/3 - 256 - 10.10.51, v němž mu byla do doby pobytu v táboře nucených prací započtena doba výkonu vazby od 22. 5. 1950 do 7. 8. 1950, přičemž je z tohoto rozhodnutí zřejmé, že uvedené období bylo považováno za dobu pobytu v táboře nucených prací. Ministerstvo vnitra dne 29. 1. 1992 dopisem č. j. VSC/1 - 2913/91 stěžovateli sdělilo, že jeho nárok na odškodnění podle , o mimosoudních rehabilitacích, je oprávněný a přiznalo mu finanční náhradu v celkové výši 29 667 Kč. Z těchto skutečností stěžovatel dovodil, že splnil veškeré podmínky stanovené a c)

Krajský soud stěžovatelovu žalobu rozsudkem ze dne 27. 9. 2006 zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že z dikce bodu 2 vyplývá nezbytnost kumulativního naplnění podmínek pro vznik nároku na zvláštní příplatek a není-li splněna jedna z nich, ke vzniku nároku nedochází. Stěžovatelův neoprávněný pobyt v táboře nucených prací byl kratší 12 měsíců a neobsahuje ustanovení o odstranění tvrdosti zákona, pročež žaloba musela být zamítnuta.

Tento rozsudek napadl stěžovatel kasační stížností, v níž argumentoval obdobně jako v žalobě ke krajskému soudu (z předložených písemných dokladů vyplývá, že podmínky citovaného ustanovení splňuje). Dále stěžovatel namítl, že krajský soud nijak neposoudil obsah výměru ze dne 20. 10. 1950, jímž mu byla započtena doba vazby, a nijak se nevypořádal s právním posouzením otázky započítání doby vazby do doby pobytu v táboře nucených prací. Tím došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci. Z těchto důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

Žalovaná ve svém vyjádření ke kasační stížnosti odkázala na podání učiněná v žalobním řízení a na odůvodnění napadeného rozsudku, s nímž se ztotožňuje. Navrhla proto zamítnutí kasační stížnosti.

Kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného rozsudku ( , /dále jen „ “/), je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo ( ), stěžovatel je zastoupen advokátem ( ) a kasační stížnost je přípustná, neboť z jejího obsahu je zřejmé, že stěžovatel uplatňuje kasační důvod podle a d)

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu dle a 3 a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, neboť řízení před soudem trpělo takovou vadou řízení, jež mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé ( ).

Nejvyšší správní soud konstatoval například v rozsudku publikovaném pod č. 787/2006 Sb. NSS: „Opomene-li krajský soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu přezkoumat jednu ze žalobních námitek, je jeho rozhodnutí, jímž žalobu zamítl, nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [ ]“. Právě k takovému pochybení došlo i v nyní posuzovaném případě, neboť se krajský soud vůbec nijak nevyjádřil ke stěžovatelovým námitkám týkajícím se možnosti kumulace doby vazby a doby pobytu v táboře nucených prací a z toho vyplývajícími důsledky pro zákonnost rozhodnutí žalované a správnosti skutkových zjištění k tomu se upínajících. To platí tím spíše, že se zde jednalo o námitku stěžejní, ovlivňující samou podstatu sporu.

Krajský soud tedy pochybil v tom, že pominul námitku týkající se skutkových zjištění ve vztahu k tvrzené době vazby. V dalším řízení bude třeba posoudit, zda žalovaná v tomto ohledu (z hlediska rozsahu zjišťování a dokazování skutkových okolností) pochybila, a to ve vztahu k obsahu žádosti a důkazních prostředků, jež měla žalovaná k dispozici ve svých evidencích, případně ve vztahu k její povinnosti podle

Z hlediska právního hodnocení věci pak lze poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2008, č. j. - 45 (dostupný na www.nssoud.cz), v němž bylo konstatováno, že nárok na zvláštní příspěvek k důchodu podle , o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, vznikne i tehdy, činí-li součet doby neoprávněného výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody uvedené v . a doby zařazení v táborech nucených prací nebo pracovním útvaru a nebo centralizačním klášteře s režimem obdobným táborům nucených prací podle . celkem nejméně 12 měsíců.

Ze všech výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dle napadený rozsudek Krajského soudu v Brně pro naplnění stížního důvodu dle zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm je krajský soud právním názorem vysloveným v tomto rozsudku vázán ( ).

Krajský soud v novém rozhodnutí rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3

).

V Brně dne 5. června 2008

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu