Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
1 Azs 44/2008 - 48.pdf
PDF · 0 B
No categories available
1 Azs 44/2008 - 48
K rozsahu dokazování v rámci azylového řízení se zdejší soud vyjádřil již opakovaně, když uvedl, že správní orgán není povinen provádět dokazování ve vztahu k existenci důvodů pro udělení mezinárodní ochrany, jestliže žadatel žádné důvody dle § 12 zákona o azylu netvrdí (např. rozsudek NSS ze dne 16. 5. 2004, č. j. 1 Azs 45/2004 - 47, dále též rozsudek ze dne 18. 12. 2003, č. j. 5 Azs 22/2003 - 41, oba dostupné na www.nssoud.cz). Žalovaný vycházel ze zprávy nevládní organizace a Ministerstva zahraničních věcí, aby posoudil naplnění důvodů pro udělení doplňkové ochrany dle § 14a zákona o azylu v daném případě. Jelikož stěžovatelka žádný z těchto důvodů netvrdila, omezil se žalovaný na obecné konstatování situace v zemi původu z hledisek relevantních pro případné udělení doplňkové ochrany, učiněné na podkladě těchto zpráv. Stěžovatelka nikterak nenapadá správnost těchto skutkových zjištění. Pouhé obavy z návratu do země původu spočívající ve strachu z pronásledování ze strany věřitele (tj. soukromé osoby), nejsou důvodem udělení doplňkové ochrany (viz rozsudek NSS ze dne 27. 11. 2003, č. j. 4 Azs 26/2003 - 44, dostupný na www.nssoud.cz). Ačkoliv se právní názor vyjádřený v citovaném rozsudku vztahuje k překážkám vycestování, lze jej v tomto případě plně vztáhnout i na institut doplňkové ochrany (srov. k tomu rozsudek NSS ze dne 26. 7. 2007, č. j. 2 Azs 30/2007 - 69, přístupný na www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud dále uvádí, že ačkoliv stěžovatelka netvrdila, že by měla být po návratu do země původu pronásledována za podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v ČR, zabýval se žalovaný touto otázkou z důvodu posouzení, není-li dán důvod pro udělení doplňkové ochrany dle § 14a zákona o azylu. Dokazování provedené žalovaným tak mohlo být jen k prospěchu stěžovatelky.
Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky, neboť ustálená a vnitřně jednotná judikatura poskytuje odpověď na posuzované námitky. S ohledem na výše uvedené shledal Nejvyšší správní soud kasační stížnost nepřijatelnou, a proto ji podle ustanovení § 104a s. ř. s. s. ř. s. odmítl.
Nejvyšší správní soud doplňuje, že žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je bezpředmětná, neboť dle § 32 odst. 5 zákona o azylu je kasační stížnosti podané ve věci mezinárodní ochrany přiznán odkladný účinek ze zákona.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s. , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. června 2008
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu