Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 54/2008 - 87

č. j. - 87

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce J. H., zastoupeného Ing. Ladislavem Kubicou, advokátem se sídlem Rokycanova 1929, Sokolov I., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,

t a k t o :

I. Soudci Městského soudu v Praze Mgr. Jiří Tichý a Mgr. Dana Černovská n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

II. Námitka podjatosti proti JUDr. Jitřence Kopecké s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) napadl žalobce rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 9. 2005, č. j. X, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzen platební výměr Pražské správy sociálního zabezpečení č. 472/2005 ze dne 19. 7. 2005, č. j. 21078/020-9004/1-19.7.05/1223/HA-PV 472.

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. - 27 byla žaloba zamítnuta a následně rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2008, č. j. - 59 byl ke kasační stížnosti žalobce tento rozsudek městského soudu zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobce po doručení předmětného rozsudku Nejvyššího správního soudu vznesl námitku podjatosti proti soudcům Městského soudu v Praze Mgr. Jiřímu Tichému, Mgr. Daně Černovské a JUDr. Jitřence Kopecké. Pochybnosti o nepodjatosti výše uvedených soudců spatřuje v tom, že v této věci již tito soudci jednou rozhodovali a po zrušení a vrácení věci Nejvyšším správním soudem budou tuto věc znovu projednávat a v ní rozhodovat. Městský soud žalobci svým nezákonným rozsudkem způsobil škodu spočívající ve vynaložení soudního poplatku a v nákladech na advokáta, o níž budou tito soudci rozhodovat. Nikdo však nemůže být soudcem ve své věci. Jestliže tedy mají soudci znovu rozhodovat o náhradě nákladů řízení, jde částečně o rozhodování o škodě, kterou svým nezákonným rozsudkem způsobili. Rozhodování o své věci je u uvedených soudců proto vyloučeno, neboť nemohou dostát své povinnosti rozhodovat nestranně. V uvedeném směru je mu sice známa rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu, vyjádřená např. v usneseních sp. zn. a Nao 25-27/2008, nicméně žalobce nemůže souhlasit s obecnými a nekonkrétními úvahami o povaze podjatosti soudce. Věta „zcela mylné je rovněž ničím neodůvodněné tvrzení žalobce, že soudci budou sami rozhodovat o škodě, kterou nezákonným rozhodnutím způsobili, neboť soud v novém rozhodnutí rozhodne kromě věci samé o náhradě nákladů řízení i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti, nikoliv však o žádné náhradě škody“, proto svědčí o obecnosti úvah Nejvyššího správního soudu.

K podané námitce podjatosti se vyjádřili soudci zařazení podle rozvrhu práce městského soudu pro rok 2008 na správním úseku, kteří budou o žalobě rozhodovat. Soudci Mgr. Jiří Tichý a Mgr. Dana Černovská shodně uvedli, že jim nejsou známé žádné důvody, které by odůvodňovaly jejich podjatost v této věci ve smyslu JUDr. Jitřenka Kopecká se k námitce podjatosti nevyjádřila, protože od 1. 4. 2008 již není soudkyní Městského soudu v Praze.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl.

Součástí práva na spravedlivý proces ( d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát ( y). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům), o které je schopen relativně přesně referovat pouze soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. ).

Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Jedním z důvodů pro vyloučení soudců je podle ustanovení sice skutečnost, že se tito podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení, to však pouze za předpokladu, že jde o totožnou věc, kdy podílem na předcházejícím soudním řízení bude například situace, kdy by soudce působil ve věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu, popřípadě naopak, kdy jako člen senátu Nejvyššího správního soudu by věc vrátil krajskému soudu, kde by zasedal jako člen senátu nebo jako specializovaný samosoudce, a měl by ji znovu projednávat (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, které bylo uveřejněno pod č. 53/2004 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Taková situace však v posuzovaném případě nenastala. Postup, kdy soudce rozhoduje znovu ve věci po jejím zrušení a vrácení zpět Nejvyšším správním soudem, je zcela standardní a nemůže ve svém důsledku způsobit podjatost soudce. Zcela mylné je rovněž ničím neodůvodněné tvrzení žalobce, že soudci budou sami rozhodovat o škodě, kterou nezákonným rozhodnutím způsobili. Městský soud v novém rozhodnutí rozhodne kromě věci samé i o náhradě nákladů řízení a náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti, nikoliv však o náhradě škody. Soudní poplatky, odměna zástupce a jeho hotové výdaje jsou totiž náklady řízení ( ), a kriteriem práva účastníka řízení na náhradu nákladů řízení je zásadně úspěch ve věci ( ). Podle posledně uvedeného ustanovení, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů.

Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní a ničím nepodložené přesvědčení účastníka řízení. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze. K tomu však slouží opravné prostředky a nikoli ničím neodůvodněná námitka podjatosti soudců.

S ohledem na vše shora uvedené, zejména na skutečnost, že rozhodování v téže věci po zrušení rozhodnutí Nejvyšším správním soudem není způsobilé vyvolat pochybnosti o podjatosti soudců, kteří v dané věci mají rozhodovat, a dále vzhledem k tomu, že sami tito soudci se necítí být z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni, neshledal Nejvyšší správní soud návrh žalobce na vyloučení uvedených soudců z projednávání a rozhodování posuzované věci důvodným.

Námitka podjatosti vznesená proti JUDr. Jitřence Kopecké byla odmítnuta pro nedostatek podmínek řízení ( ), neboť JUDr. Jitřenka Kopecká již od 1. 4. 2008 není soudkyní Městského soudu v Praze, a z tohoto důvodu nebude o věci rozhodovat.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. května 2008

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu