Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 33/2008 - 47

č. j. - 47

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky, JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce: I. K., zastoupen JUDr. Jiřím Benešem, advokátem se sídlem Vodičkova 699/30, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2006, č. j. OAM-1262/VL-10-11-2006, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 10. 2007, č. j. – 22,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobce advokátovi JUDr. Jiřímu Benešovi s e u r č u j e odměna za zastupování ve výši 2400 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem dne 16. 10. 2007, č. j. – 22, zamítl žalobu podanou žalobcem (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 15. 11. 2006, č. j. OAM-1262/VL-10-11-2006, kterým byla žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

V kasační stížností podané v zákonné lhůtě stěžovatel namítal, že má reálnou obavu z nuceného opuštění České republiky a následného odjezdu do Ukrajiny, kde stěžovateli hrozí vážné nebezpečí z politického důvodu. Soud podle stěžovatele nevzal dostatečně v úvahu, zda stěžovateli nenáleží doplňková ochrana podle . Stěžovatel v žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl, že byl ponížen a zastrašen ve svém domovském státě tzv. „vymahači“ natolik, že se obává o svůj život. Zaměstnavatel stěžovatele musel po stěžovatelem zaviněné autonehodě majiteli poškozeného auta uhradit škodu, požadoval po stěžovateli 2500 dolarů. Když stěžovatel nedokázal tuto částku zajistit, byl navštíven lidmi z ochranky, kteří mu vyhrožovali, nejprve slovně, poté jej i fyzicky napadli. Stěžovatel se pokusil obrátit na místní policii s písemnou stížností, avšak týž večer se objevili u stěžovatele lidé z ochranky a měli v rukou stížnost stěžovatele, načež jej donutili list papíru se stížností sníst. Stěžovatel se tak marně obracel na policejní orgán, aby byl ochráněn před vyděrači. Podle stěžovatele je obecně známé, že na Ukrajině působí gangsterské skupiny. Konstatoval, že účinnost policejní ochrany i při lépe fungujícím státním aparátu u nás než na Ukrajině nemusí být stoprocentní. Stěžovatel dále namítal, že soud neměl žádné konkrétní poznatky, které by vyvracely údaje stěžovatele o tom, co jej potkalo ve vlasti. Nelze pouze poukazovat na všeobecné informace, citované v odůvodnění rozsudku z informačních materiálů Ministerstva zahraničních věcí o možnostech ukrajinských občanů ohrazovat se proti postupu policejních orgánů. Ministerstvo zahraničních věcí nemůže ve své zprávě analyzovat nebezpečí hrozící z mafiánských praktik stěžovateli v jeho domovině. Na základě těchto důvodů, stěžovatel navrhuje, aby napadený rozsudek krajského soudu Nejvyšší správní soud zrušil. Stěžovatel rovněž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Stěžovatelova námitka konstatující, že stěžovateli hrozí vážné nebezpečí z politického důvodu, je nově uplatněná a podle k ní nelze přihlédnout. Podle stěžovatel v kasační stížnosti nemůže uplatnit důvody, jež neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Jak již Nejvyšší správní soud judikoval: „Důvody kasační stížnosti lze opřít jen o takové konkrétní právní či skutkové důvody, jež byly v řízení před krajským soudem přípustně uplatněny (viz věta třetí ), a tedy alespoň v základních rysech formulovány v žalobních bodech [ ] obsažených v žalobě či jejím včasném rozšíření, a případně dále (i po uplynutí lhůty k podání či rozšíření žaloby) upřesněny či podrobněji rozvedeny, aniž by tím byly rozšiřovány. To platí jen za předpokladu, že uvedené právní či skutkové důvody mohl stěžovatel v žalobě či jejím včasném rozšíření uplatnit.“ (Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2005, č. j. - 43, publikováno pod č. 685/2005 Sb. NSS).

Po vyloučení nepřípustných důvodů se Nejvyšší správní soud ve smyslu ustanovení zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle citovaného ustanovení kasační stížnost odmítnuta jako nepřijatelná.

Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do byl zaveden novelou č. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Pokud jde o jeho výklad, lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.

Pokud jde o námitku, že nebylo zohledněno, že stěžovatel byl v zemi původu pronásledován věřitelem při vymáhání dluhu a státní orgány toto tolerovaly, Nejvyšší správní soud v podrobnostech odkazuje na argumentaci např. v rozsudku ze dne 27. 8. 2003, č. j. – 60 či v rozsudku ze dne 18. 12. 2003, č. j. - 49, www.nssoud.cz. Žádost o azyl, jejímiž jedinými důvody jsou toliko potíže se soukromými osobami (s tzv. mafií) v domovském státě je podle , a 2 a zřejmě bezdůvodná a to tím spíše, pokud žadatel podal žádost o azyl až po delším pobytu v České republice a po policejní kontrole, což svědčí tomu, že důvodem žádosti nebyly problémy žalobce se státními orgány domovského státu, ale toliko snaha o legalizaci pobytu v České republice. Na žadatele se v tomto případě nevztahuje ani překážka vycestování ve smyslu , ve znění Rovněž podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. - 80, www.nssoud.cz, obava z policejního pronásledování pro obvinění z vraždy, o níž žadatel tvrdí, že ji nespáchal a že obvinění je vykonstruováno mukačevskou mafií ve spojení s Nacionálně osvobozeneckou armádou Ukrajiny a policií Ukrajiny, a obava z toho, jaké nebezpečí žadateli hrozí jak ze strany podsvětí, tak ze strany ukrajinské policie, bude-li na Ukrajinu vydán, nepředstavují důvody pro udělení azylu podle . Z těchto tvrzení samotných bez dalšího neplyne ani překážka vycestování ve smyslu . V daném případě rovněž nelze přehlédnout, že stěžovatel nepožádal při příjezdu do České republiky, ale až po nějaké době, kdy zde nezákonně pracoval. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 1. 2007, č. j. – 50, www.nssoud.cz, žádost o udělení azylu podaná až po určité době strávené v České republice za situace, kdy jiné možnosti úpravy a obnovy legálnosti pobytu na tomto území jsou vyčerpány, ztíženy nebo omezeny, znamená přinejmenším nepřímý důkaz toho, že stěžovatel situaci ve své domovské zemi, pokud jde o důvody, pro něž lze azyl udělit, ve skutečnosti nepociťoval natolik palčivě.

Stěžovatel rovněž namítal, že soud nevzal dostatečně v úvahu, zda stěžovateli nenáleží doplňková ochrana podle . Jakkoli nelze shledat úplnou shodu mezi zněním bývalého a nynějšího , o azylu, tak v těch částech, kde takovou shodu shledat lze, je možno i po účinnosti aplikovat právní názory vyslovené Nejvyšším správním soudem ve vztahu k onomu dříve účinnému (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2007, č. j. - 69). Obava z toho, že věřitelé budou po žadateli o azyl vymáhat své pohledávky, není azylově relevantním důvodem ( ), ani důvodem pro vyslovení překážky vycestování podle tohoto zákona (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2003, č. j. – 44, www.nssoud).

Rovněž zjišťováním skutkového stavu a objektivností zpráv o zemi původu týkajících se ukrajinské mafie se zdejší soud dostatečně zabýval např. v rozsudku ze dne 4. 2. 2004, č. j. - 74, www.nssoud.cz.

Z výše uvedeného je zřejmé, že ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje dostatečnou odpověď na všechny přípustné námitky podávané v kasační stížnosti. Za situace, kdy stěžovatel sám žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti netvrdil, Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele.

Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nepřijatelnou, proto ji podle odmítl.

O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek podle ustanovení Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Dospěl totiž k závěru, že o něm není třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo ze zákona ( ).

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

Krajský soud stěžovateli k jeho žádosti ustanovil zástupcem advokáta pro řízení o kasační stížnosti; náklady řízení v tomto případě hradí stát. Náklady spočívají v odměně za jeden úkon právní služby v částce 2100 Kč [, a , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů v částce 300 Kč ( téže vyhlášky). Celková částka 2400 Kč bude zaplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce do 2 měsíců od právní moci rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. května 2008

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu