Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 7/2008 - 132

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Věry Šimůnkové v právní věci žalobce: S. M., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 10. 2003, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2007, č. j. - 90,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se u Krajského soudu v Ostravě žalobou ze dne 31. 10. 2003 domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 27. 10. 2003, č.X, jímž mu byla zastavena výplata částečného invalidního důchodu z důvodu, že se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ač byl předem o této možnosti poučen. Stěžovatel se domáhal uvolnění výplaty částečného invalidního důchodu a zároveň přípisem ze dne 23. 2. 2004 požádal o ustanovení advokáta pro řízení o žalobě.

O stěžovatelově žádosti ze dne 23. 2. 2004 o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě bylo rozhodnuto až usnesením blíže uvedeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, jelikož řízení bylo přerušeno z důvodu, že u Okresního soudu v Šumperku probíhalo řízení o omezení způsobilosti stěžovatele k právním úkonům, případně o jeho zbavení způsobilosti k právním úkonům. Rozsudkem tohoto soudu ze dne 15. 2. 2007 o zastavení řízení o omezení způsobilosti stěžovatele k právním úkonům překážka, pro kterou nebylo možné v řízení pokračovat, odpadla. Bylo však ponecháno omezení způsobilosti stěžovatele k právním úkonům v oblasti pracovně právních vztahů stanovené předchozím rozhodnutím. Krajský soud v Ostravě proto v souladu s , (dále jen „ “), rozhodl o pokračování v řízení.

Kasační stížností napadeným rozhodnutím byl stěžovateli pro řízení o žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 27. 10. 2003 ustanoven zástupce, JUDr. Josef Hasala, advokát, se sídlem Šumperk, Radniční 13.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel kasační stížnost, přičemž se odvolal na , tj. na zmatečnost řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce. Konkrétně namítl, že napadené usnesení bylo vydáno vyloučenou soudkyní, která rozhodovala v předchozím řízení, přičemž se dle stěžovatele nejedná o nárok na částečný invalidní důchod, ale o rozhodnutí státní správy „zákonná zvýšení částečného invalidního důchodu.“ Dále žádá soud, aby zrušil ustanovení zástupce JUDr. Josefa Hasaly, jelikož jej považuje za největšího „zločince a vraha“, který jej za použití StB zavřel do blázince, čímž porušil veškeré zákony komunistického státu ČSSR. Stěžovatel požaduje ustanovení advokáta JUDr. Tomáše Sokola pro řízení o kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného usnesení ( ), a je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo ( ). Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že v kasačním sporu o rozhodnutí o ustanovení či neustanovení zástupce soudem stěžovatel nemusí být zastoupen advokátem. Z obsahu kasační stížnosti Nejvyšší správní soud vyvodil, že se stěžovatel dovolává kasačních důvodů dle

Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů, neshledal přitom vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( , 3 ), a dospěl k závěru, že tato kasační stížnost není důvodná.

Ve vztahu k námitce, že napadené usnesení vydala z rozhodování vyloučená soudkyně, Nejvyšší správní soud pouze uvádí, že o námitce podjatosti ve vztahu k JUDr. Bohuslavě Drahošové již usnesením ze dne 24. 11. 2004, č. j. - 51, rozhodl, přičemž konstatoval, že jmenovaná soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci, a proto se zdejší soud touto námitkou nebude již dále zabývat, jelikož není důvodná.

K žádosti o zrušení ustanovení JUDr. Hasaly zástupcem stěžovatele a ustanovení JUDr. Tomáše Sokola zástupcem stěžovatele, která byla uplatněna v kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud uvádí následující. Z přípisu ze dne 10. 12. 2007, jakož i ze dne 23. 12. 2007, který JUDr. Hasala zaslal krajskému soudu, je zřejmé, že stěžovatel odmítl zástupci spolupráci, přičemž jej slovně napadl, že jej poslal jako soudce do blázince, a proto se ustanovený zástupce cítí být k dalšímu zastupování stěžovatele podjatý. V souvislosti s námitkami vůči osobě zástupce, které stěžovatel v kasační stížnosti uplatnil, a s ohledem na vyjádření právního zástupce, že se cítí ve vztahu k osobě stěžovatele podjatý, měl krajský soud tuto skutečnost posoudit ve smyslu § 20 odst. 2 zákona o advokacii, a pokud by dospěl k závěru, že jde o zjevné narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem, rozhodnout o zrušení ustanovení JUDr. Hasaly právním zástupcem stěžovatele a určit stěžovateli zástupce jiného. Nejvyšší správní soud jakožto vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených , , jakož i v dalších případech stanovených zvláštním zákonem. Jelikož však stěžovatelovy námitky týkající se požadavku na ustanovení jiného zástupce nelze podřadit pod žádný z důvodů kasační stížnosti uvedený v , jsou tyto námitky ve smyslu nepřípustné.

Nejvyšší správní soud se k této otázce již mnohokráte ve svých rozhodnutích vyslovil; viz rozhodnutí NSS ze dne 3. 6. 2003, sp. zn. (dostupné na www.nssoud.cz), v němž je konstatováno, že neuvádí-li kasační stížnost proti usnesení, jímž předseda senátu rozhodl o návrhu účastníka řízení na ustanovení zástupce podle , žádný z důvodů uvedených v , je dle taková kasační stížnost nepřípustná.

Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji dle zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto za použití , 2 ve vztahu k tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Stěžovatel totiž neměl v řízení úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo a žalovaná takové právo nemá v důsledku zákonné úpravy.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. května 2008

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu