Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 9/2008 - 98

- 98

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: X. Q., zast. Mgr. Lilianou Balašovou Vochalovou, advokátkou se sídlem v Praze, nám. I. P. Pavlova 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2004, č. j. OAM-3127/VL-20-2004, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 10. 2007, č. j. - 71,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně jako stěžovatelka brojí včas podanou kasační stížností proti shora označenému rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného, jímž bylo vysloveno, že se jí azyl neuděluje s odkazem na , , 2, , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Rovněž bylo rozhodnuto, že se na ni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu . Krajský soud nejprve správní rozhodnutí pro vady při zjišťování skutkového stavu zrušil rozsudkem ze dne 28. 11. 2005, č. j. - 30, avšak tento rozsudek byl zrušen rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2007, č. j. - 59, z něhož plyne, že skutková podstata byla zjištěna dostatečně, není třeba provádět další dokazování, přičemž je zároveň zřejmé, že skutkový stav neopravňuje stěžovatelku k získání azylu podle . V novém, nyní napadeném, rozsudku krajský soud žalobu zamítl, neboť vycházel ze závazného právního názoru vyšší instance. Vedle toho se v rozhodnutí krajského soudu uvádí, že na udělení humanitárního azylu podle není právní nárok.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, je-li kasační stížnost přípustná ve smyslu , (dále též „ “). Podle je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem. Stěžovatelčiny námitky ohledně toho, že jí měl být udělen azyl podle a že nebyl řádně zjištěn skutkový stav, nemohou být považovány za přípustné, neboť těmito námitkami se zdejší soud již zabýval v předchozím rozsudku v dané věci. V ostatním shledal zdejší soud kasační stížnost přípustnou.

Následně se Nejvyšší správní soud zabýval přijatelností kasační stížnosti podle , tedy otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle uvedeného ustanovení kasační stížnost odmítnuta jako nepřijatelná. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu zdejší soud pro stručnost odkazuje např. na svoje usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako č. 933/2006.

V projednávané věci konstatuje Nejvyšší správní soud, že stěžovatelka argumentuje kasačními důvody zakotvenými v , d)

Ve smyslu písm. a) uvedeného ustanovení stěžovatelka namítá, že byla nesprávně posouzena otázka tzv. humanitárního azylu podle . Ten jí totiž měl být udělen, neboť v případě stěžovatelky jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné. V Číně stěžovatelce hrozí pronásledování kvůli tzv. politice jednoho dítěte. Navíc se nemá kam vrátit, neboť jí byl zbořen dům. I ekonomické důvody přitom mohou někdy vést k udělení azylu z humanitárních důvodů. S ohledem na volnost, kterou má správní orgán při své úvaze, je nutné tuto úvahu tím více přezkoumávat soudně.

Ve smyslu písm. d) uvedeného ustanovení stěžovatelka namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu pro nedostatek důvodů, poněvadž se krajský soud nezabýval žalobním bodem stěžovatelky, v němž poukazovala na porušení několika ustanovení během správního řízení.

Z uvedených důvodů navrhuje stěžovatelka napadený rozsudek zrušit a vrátit věc krajskému soudu k dalšímu řízení.

Na tyto kasační námitky dává dostatečnou odpověď dosavadní judikatura správních soudů. Účelem humanitárního azylu a přezkumem výroků rozhodnutí o této formě azylové ochrany se Nejvyšší správní soud zabýval např. ve svém rozsudku ze dne 11. 3. 2004, č. j. - 55, www.nssoud.cz, či v rozsudku ze dne 15. 10. 2003, č. j. - 38, www.nssoud.cz, nebo v rozsudku ze dne 22. 1. 2004, č. j. - 48, www.nssoud.cz. Z nich plyne, že udělení humanitárního azylu je otázkou volné úvahy správního orgánu. Soudní přezkum této úvahy se může omezit toliko na to, zda úvaha nebyla vedena jen libovůlí správního orgánu.

K námitce formalizovaného řízení před krajský soudem a nedostatečného posouzení porušení několika ustanovení Nejvyšší správní soud poukazuje na obecně formulované žalobní body. S touto otázkou se Nejvyšší správní soud vypořádal např. ve svém rozsudku ze dne 28. 4. 2004, č. j. - 41, www.nssoud.cz, který se vztahuje k soudnímu přezkumu nekonkretizovaných žalobních námitek. Přitom námitka porušení , pokud neuvádí, v čem konkrétně jsou tato porušení spatřována, není způsobilá k bližšímu přezkoumání, jak Nejvyšší správní soud vyjádřil např. ve svém rozsudku ze dne 25. 4. 2006, č. j. - 54, www.nssoud.cz, nebo v rozsudku ze dne 4. 7. 2006, č. j. - 66, www.nssoud.cz.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na námitky podané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Shledal ji proto ve smyslu ustanovení nepřijatelnou a odmítl ji.

O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení , , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. dubna 2008

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu