Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 57/2008 - 32

- 32

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce S. M., proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 21007, č. j. , v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2007, č. j. - 7, o námitce podjatosti vznesené ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. vůči soudcům JUDr. Bohuslavu Hnízdilovi, JUDr. Miladě Tomkové a JUDr. Brigitě Chrastilové,

t a k t o :

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Brigita Chrastilová n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování právní věci vedené pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 26. 1. 2007 přerušil Krajský soud v Ostravě řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného, neboť ze spisu Okresního soudu v Šumperku zjistil, že usnesením tohoto soudu ze dne 7. 6. 1994, č. j. - 101, bylo zahájeno řízení o zbavení nebo omezení způsobilosti žalobce k právním úkonům, a toto řízení není doposud ukončeno. Proti usnesení krajského soudu podal žalobce kasační stížnost, která byla Nejvyššímu správnímu soudu předložena k rozhodnutí dne 17. 3. 2008.

Dne 19. 3. 2008 zaslal Nejvyšší správní soud žalobci poučení o složení senátu, který bude zmíněnou kasační stížnost posuzovat. Na to žalobce v obtížně čitelném podání doručeném zdejšímu soudu dne 1. 4. 2008 vznesl námitku podjatosti vůči soudcům JUDr. Bohuslavu Hnízdilovi, JUDr. Miladě Tomkové a JUDr. Brigitě Chrastilové. Tvrzenou podjatost spatřuje žalobce v tom, že ve stejné věci a ve věci samé na Městském soudě v Praze a na Krajském soudě v Ostravě dle d opakovaně jednají všichni vyloučení soudci Nejvyššího správního soudu v čele s Baxou dle a Ve stejné věci už vydali na 400 rozhodnutí, pouze se opakují. Tyto soudce vyloučila vláda ČR, Parlament ČR svým zákonem, proto nemohou jednat o svém vyloučení. Dále žalobce uvedl, že soud doposud nerozhodl o vyloučení JUDr. Vítězslava Nováka, zločince a vraha komunistického režimu, bývalého soudce Okresního soudu v Šumperku, který se podílel na zločinech na osobě žalobce.

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Brigita Chrastilová ve svém vyjádření ze dne 4. 4. 2008 uvedli, že nemají žádný poměr k věci, účastníkům ani k jejich zástupcům.

Věc byla poté postoupena jinému senátu Nejvyššího správního soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti ( in fine).

Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení soudců JUDr. Hnízdila, JUDr. Tomkové a JUDr. Chrastilové z projednávání a rozhodování dané věci, a to z následujících důvodů:

Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům - kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů - mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán. Jmenovaní soudci se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného správního orgánu ani v předchozím soudním řízení. „Předchozí soudní řízení“ je přitom třeba chápat nikoli časově (tedy jako jakékoliv soudní řízení, jehož byl žalobce účastníkem, resp. které by se týkalo stejného předmětu) nýbrž instančně: vyloučen by tak byl soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve v řízení u krajského soudu a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního soudu. O tento případ se tu však nejedná.

Žalobce vytýká soudcům JUDr. Hnízdilovi, JUDr. Tomkové a JUDr. Chrastilové, že ve stejné věci a ve věci samé na Městském soudě v Praze a na Krajském soudě v Ostravě dle d opakovaně jednají všichni vyloučení soudci Nejvyššího správního soudu a že ve stejné věci už vydali na 400 rozhodnutí, pouze se opakují. Ačkoliv je námitka formulována velmi obecně, bezpochyby se týká postupu uvedených soudců v projednávané věci (resp. jejich rozhodování ve věcech skutkově obdobných). Taková námitka však není důvodná, neboť podle ustanovení poslední věty nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Na závěr o nepodjatosti uvedených soudců nemůže mít vliv ani neurčitá zmínka žalobce o podjatosti předsedy Nejvyššího správního soudu, JUDr. Josefa Baxy, neboť ten v dané věci nijak nerozhoduje.

Pokud žalobce zastává názor, že soudci JUDr. Hnízdil, JUDr. Tomková a JUDr. Chrastilová nemohou rozhodovat o své podjatosti, má zcela jistě pravdu. Nicméně v právě projednávané věci tito soudci o své podjatosti nerozhodovali a věc byla předána k rozhodnutí jinému senátu Nejvyššího správního soudu v souladu se ( ), jehož se žalobce dovolává.

Konečně za zcela irelevantní k posouzení podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu lze označit námitku žalobce, že soud doposud nerozhodl o vyloučení JUDr. Vítězslava Nováka. Z dokumentů předložených žalobcem vyplývá, že JUDr. Novák byl ustanoven jako zástupce žalobce v jiném soudním řízení, s čímž žalobce zřejmě nesouhlasil. Tato skutečnost však nemůže být důvodem pro vyloučení uvedených soudců, neboť nemá s podjatostí těchto soudců nic společného. Má-li žalobce vážné důvody k tomu, aby mu byl ustanoven jiný zástupce, může se toho domáhat u příslušného soudu (Krajského soudu v Ostravě); námitka podjatosti vůči soudcům Nejvyššího správního soudu však k řešení takové situace neslouží.

Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. dubna 2008

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu