Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 As 40/2007 - 61

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudů JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: PhDr. H. P., zastoupena Mgr. Pavlem Baťkem, advokátem se sídlem Praha 7, Kamenická 656/56, proti žalovanému: Ministerstvo kultury, Praha 1, Maltézské nám. 471/1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2006, čj. 5783/2006, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2007, čj. – 32,

t a k t o :

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2007, čj. – 32 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Na základě žádosti Národního památkového úřadu zahájil Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor kultury a památkové péče, správní řízení o vydání závazného stanoviska týkajícího se hradu B.. Usnesením tohoto správního orgánu ze dne 3. 4. 2006, čj. , bylo podle , uloženo Národnímu památkovému u, který má ve správě národní kulturní památku hrad B., strpět ohledání na místě v prostorách 1. a 2. nadzemního podlaží pravé části předhradí hradu B. a žalobkyni, jakožto nájemkyni bytu ve 2. nadzemním podlaží v pravé části předhradí hradu B., strpět ohledání na místě ve všech prostorách tohoto bytu, a to dne 20. 4. 2006 od 11.00 hod do 12.30 hod.

K odvolání žalobkyně, rozhodnutím Ministerstva kultury ze dne 10. 8. 2006, čj. 5783/2006 bylo toto odvolání zamítnuto a citované rozhodnutí krajského úřadu bylo potvrzeno.

Žalobou podanou proti tomuto (posledně uvedenému) správnímu rozhodnutí se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení tohoto rozhodnutí.

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2007, čj. – 32 byla tato žaloba odmítnuta. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, městský soud dospěl k závěru, že žaloba směřuje proti rozhodnutí, které toliko slouží k zajištění důkazu pro rozhodnutí ve věci samé, tedy proti úkonu, jímž se upravuje vedení řízení před správním orgánem, a které je tedy dle ze soudního přezkumu vyloučeno. Proto byla žaloba dle odmítnuta.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně kasační stížnost. V doplnění této stížnosti (po ustanovení zástupce z řad advokátů) s poukazem na nález Ústavního soudu sp. zn. dovozuje, že pro posouzení podmínek přezkoumatelnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy je určující, zda rozhodnutí je způsobilé zasáhnout do sféry práv jednotlivce. Extrémně extenzivní výklad rozhodnutí dle , jaký použil městský soud v napadeném rozhodnutí, by ve své podstatě znamenal vyloučení základního práva ve smyslu článku 36 odst. 1 d (dále jen „ “). V daném případě bylo nepochybně zasaženo do práva stěžovatelky jakožto uživatelky obydlí – bytu v 2. nadzemním podlaží hradu B., a byla tak odňata možnost domáhat se práva přezkoumání dotyčného správního rozhodnutí. Městský soud se měl z důvodu přímého dotčení práv stěžovatelky zabývat žalobou meritorně. Neučinil-li tak, bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces, jak mimo jiné vyplývá i z článku 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. Ze všech těchto důvodů stěžovatelka navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena městskému soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu se zřetelem na důvody uplatněné v kasační stížnosti, přičemž vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.

Podle článku 36 odst. 2 y ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z tohoto ustanovení je zřejmé, že ústavodárce vycházel z generální přezkumné klauzule. To znamená, že není nutno stanovit zvláštními zákony, že to či ono rozhodnutí může být podrobeno soudnímu přezkumu. I když zákon o tom mlčí, je pravomoc soudu založena. Naopak výluka ze soudního přezkumu musí být v zákoně výslovně stanovena. Nutno je však vzít zřetel i na další část tohoto ustanovení y, dle kterého z pravomoci soudu nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle y. Mezi tyto základní práva a svobody patří i ochrana obydlí (článek 12 y).

Se zřetelem na tato ustanovení nelze z přezkoumání rozhodnutí soudem ve správním soudnictví vyloučit rozhodnutí správního orgánu o uložení povinnosti fyzické osobě strpět místní ohledání v bytě užívaném k bydlení touto osobou. Otázkou, zda je tomu tak i v daném případě, se městský soud v napadeném usnesení nezabýval, a neopatřil si k tomu ani potřebné podklady. Proto bylo toto usnesení zrušeno a věc byla vrácena Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení ( ). Městský soud je vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku ( ).

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne Městský soud v Praze v novém rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. dubna 2008

JUDr. Petr Příhoda

předseda senátu