Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 39/2008 - 202

- 202

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: A. D., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 3. 2004, č. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2006, č. j. - 115,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Shora uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze byla žaloba směřující proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 3. 2004, č. X, zamítnuta a o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku kasační stížnost.

Městský soud v Praze po podání kasační stížnosti proti předmětnému rozsudku postupoval ve smyslu , (dále jen „ “), a předložil kasační stížnost s příslušnými spisy Nejvyššímu správnímu soudu.

Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadený rozsudek byl zástupci ustanovenému žalobci pro toto řízení doručen dne 9. 1. 2007. Dále ze spisu vyplývá, že kasační stížnost byla stěžovatelem podána k poštovní přepravě dne 22. 2. 2008. Podle ustanovení musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Kasační stížnost tedy nebyla podána v zákonné lhůtě a je zjevně opožděná. Podle věty třetí citovaného ustanovení zmeškání lhůty nelze prominout.

K tomu se dodává následující: Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo ( ), nicméně kasační stížnost nepodal včas ( ).

Podle má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. (Jen má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení něco osobně vykonat, doručí se i jim, což není daný případ.) V obdobné otázce již bylo judikováno např. v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2004, č. j. - 33: Ustanovil-li soud žalobci opatrovníka dle ve spojení s a jemu doručil rozsudek, počíná lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti běžet ode dne doručení rozsudku opatrovníkovi. (Poznámka: Ustanovení opatrovníka podle a násl. spadá v do rubriky „Zástupci účastníků“. Pro tento druh zastoupení platí ustanovení , podle kterého ustanovený zástupce má stejné postavení jako zástupce na základě procesní plné moci - viz nález Ústavního soudu ze dne 25. 9. 2002, sp. zn. , č. 111). Pro běh lhůty k podání kasační stížnosti je právně bezvýznamné, i pokud by si žalobce později - po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti - rozsudek u soudu sám vyzvedl. Kasační stížnost, která byla podána po lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy zástupce žalobce rozsudek soudu převzal, je třeba odmítnout jako opožděnou ( ).

Jak již bylo výše uvedeno, napadený rozsudek byl ustanovenému zástupci žalobce doručen dne 9. 1. 2007. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti tedy skončila dne 23. 1. 2007. Stěžovatel tudíž kasační stížnost podal až po uplynutí zákonné lhůty, když tato byla podána k poštovní přepravě až dne 22. 02. 2008. Ze spisového materiálu přitom vyplývá, že v říjnu 2007 učinil žalobce na soud dotaz, ze kterého vyplynulo, že nebyl s rozsudkem prostřednictvím svého zástupce seznámen. Ohledně podobné otázky již bylo Nejvyšším správním soudem rovněž judikováno: „Skutečnost, že zástupce stěžovatelky - advokát s procesní plnou mocí nepostupoval v řízení před krajským soudem podle jejích představ (zůstal nečinný), nemůže založit relevantní důvod kasační stížnosti.“ (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2005, č. j. - 77).

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze odmítl podle ustanovení za použití jako opožděně podanou. Za této procesní situace se již Nejvyšší správní soud samostatně nezabýval okolností, že stěžovatel v tomto řízení není zastoupen advokátem.

Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (v tomto případě kasační stížnost) odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. dubna 2008

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu