Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 43/2008 - 57

- 57

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: S. M., zastoupen JUDr. Vítem Vohánkou, advokátem, se sídlem Na Zámecké 457/5, Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. 2. 2007, č. j. 2007/14480-212, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu na vyloučení soudců Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodování této věci,

t a k t o :

Soudci Městského soudu v Praze Mgr. Dana Černovská, JUDr. Miroslava Hrehorová a Mgr. Jiří Tichý n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce podal dne 28. 2. 2007 žalobu u Městského soudu v Praze, v níž se domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen žalovaný) ze dne 21. 2. 2007, č. j. 2007/14480-212, neboť rozhodnutí žalovaného považuje za nezákonné. Ve shora uvedeném rozhodnutí žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, kterým nebyla povolena obnova řízení ve věci nepřiznání dávky sociální péče a toto rozhodnutí potvrdil.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. 3. 2007, č. j. – 7, žalobce vyzval, aby ve lhůtě 21 dnů odstranil vady žaloby a poučil jej, že pokud tak ve lhůtě stanovené soudem neučiní, žalobu odmítne.

Na uvedené usnesení Městského soudu v Praze žalobce reagoval přípisem ze dne 10. 5. 2007, ve kterém požádal o ustanovení zástupce, a to JUDr. Víta Vohánky, advokáta, který mu byl ustanoven již v předcházejících řízeních.

S ohledem na žádost žalobce o ustanovení zástupce zaslal Městský soud v Praze žalobci vzor 060 - potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, který žalobce vyplnil a zaslal zpět Městskému soudu v Praze. Na základě žalobcových majetkových poměrů dospěl soud k závěru, že žalobce splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle , (dále jen „ ”), a proto k ochraně jeho zájmů ustanovil mu usnesením ze dne 2. 7. 2007, č. j. – 34, zástupce, JUDr. Víta Vohánku, advokáta.

Dne 13. 2. 2008 bylo zástupci stěžovatele osobně doručeno poučení účastníků podle ustanovení , 2 a 5 a výzva - poučení podle ustanovení Žalobce byl tedy informován o možnosti namítnout podjatost soudců, jakož i dalších soudních osob, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout a o možnosti rozhodnout o věci samé bez jednání.

V podání ze dne 15. 2. 2008 žalobce konstatoval, že „nedává souhlas k neveřejnému jednání” a namítal, že ve věci jednají vyloučení soudci Městského soudu v Praze, kteří v téže věci již opakovaně v předchozích řízeních rozhodli a pouze by se opakovali, přičemž poukázal na

Městský soud v Praze poté spis s námitkou podjatosti dne 3. 3. 2008 předložil Nejvyššímu správnímu soudu podle k rozhodnutí o ní. Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Miroslava Hrehorová, Mgr. Jiří Tichý a Mgr. Dana Černovská ve svém vyjádření ze dne 21. 2. 2008 sdělili, že věci, které dle ustanovení projednávají a rozhodují jako samosoudci, jsou u Městského soudu v Praze zapisovány do senátů 1 Cad, kde věci tam napadlé projednává a rozhoduje JUDr. Miroslava Hrehorová, 2 Cad, kde věci tam napadlé projednává a rozhoduje Mgr. Jiří Tichý a 4 Cad, kde věci tam napadlé rozhoduje a projednává Mgr. Dana Černovská. Konstatovali, že nikomu z nich nejsou známé žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednání a rozhodnutí ve věcech žalobce. Shodně prohlásili, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení, jejich zástupcům ani k projednávané věci. Zároveň odkázali na věta třetí , dle které nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Jak již bylo předesláno v uvedeném vyjádření soudců Městského soudu v Praze, podle , (dále jen „ “) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle téhož zákona soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát ( y ČR). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu sp. zn. ).

Z návrhu žalobce na vyloučení soudců Městského soudu v Praze, podaného žalobcem dne 18. 2. 2008, vyplývá, že námitku podjatosti odůvodňuje skutečnostmi, které v minulosti nastaly v jiných (dřívějších) soudních řízení. S ohledem na skutečnost, že v daném případě se jedná o věc ve smyslu (rozhoduje ji specializovaný samosoudce), která napadla do senátu 2 Cad, kde tyto věci rozhoduje Mgr. Jiří Tichý, je třeba námitku žalobce chápat tak, že Mgr. Jiří Tichý, ale ani soudkyně Mgr. Dana Černovská a JUDr. Miroslava Hrehorová, které též vyřizovaly věci téhož žalobce, nepostupovaly nestranně při projednávání a rozhodování v jiných věcech. Jak plyne ze shora uvedeného ustanovení , věty třetí, důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech, tedy v tomto případě v rozhodování soudců Mgr. Jiřího Tichého, Mgr. Dany Černovské a JUDr. Miroslavy Hrehorové v jiných věcech, které však žalobce blíže neoznačil. Nejvyšší správní soud konstatuje, že v posuzované věci ze soudního spisu nevyplývá jakýkoliv poměr uvedených soudců k věci či k účastníkovi a jeho zástupci. Jmenovaní soudci se rovněž nepodíleli na rozhodování věci v řízení u správního orgánu.

Se zřetelem k tomu, že důvod uplatňovaný stěžovatelem, tj. vyloučení samosoudců pro okolnost, ke které došlo v jiném soudním řízení, není důvodem způsobilým vyvolat pochybnosti o nepodjatosti samosoudců, kteří v dané věci mají rozhodovat, a dále vzhledem k tomu, že sami samosoudci se necítí být z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni, neshledal čtvrtý senát Nejvyššího správního soudu návrh žalobce na vyloučení samosoudců z projednávání a rozhodování této věci důvodným, a rozhodl proto tak, že výše jmenovaní samosoudci nejsou z projednávání a rozhodování věci, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , vyloučeni.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. března 2008

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu