Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 33/2008 - 133

- 133

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce: BENET a.s., se sídlem Sokolovská 25, Praha 8, zastoupeného Jakubem Hajdučíkem, daňovým poradcem se sídlem Vodičkova 41, Praha 1, proti žalovanému: Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu, se sídlem Štěpánská 28, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2004, č. j. FŘ-12701/13/03, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudkyním Městského soudu v Praze Mgr. Janě Brothánkové, JUDr. Marcele Rouskové a JUDr. Ludmile Sandnerové, ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudkyně správního úseku Městského soudu v Praze Mgr. Jana Brothánková, JUDr. Marcela Rousková a JUDr. Ludmila Sandnerová n e j s o u v y l o u č e n y z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále i „městský soud“) napadl žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2004, č. j. FŘ-12701/13/03, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Prahu 8 ze dne 19. 11. 2002, č. j. 204084/02/008512/7864, na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2000, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty v částce 294 232 Kč.

Městským soudem byla tato žaloba usnesením ze dne 13. 9. 2005, č. j. – 52, odmítnuta a žalobce jej napadl kasační stížností. Nejvyšší správní soud napadené usnesení městského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení rozsudkem ze dne 20. 3. 2007, č. j. - 82.

Žalobce poté, kdy se dozvěděl o nařízeném jednání, dne 28. 1. 2008 elektronickým podáním vznesl námitku podjatosti proti soudkyním Městského soudu Praze Mgr. Janě Brothánkové, JUDr. Marcele Rouskové a JUDr. Ludmile Sandnerové. Pochybnosti o nepodjatosti výše uvedených soudkyň spatřuje žalobce ve skutečnosti, že v této věci již zmíněné soudkyně jednou rozhodovaly a po zrušení a vrácení věci Nejvyšším správním soudem budou tuto věc znovu projednávat a v ní rozhodovat. Žalobce ve své námitce podjatosti dále uvádí, že městský soud mu svými nezákonnými usneseními způsobil škodu spočívající ve vynaložení soudního poplatku a nákladech na advokáta, o kterých budou tyto soudkyně rozhodovat. Žalobce je názoru, že nikdo nemůže být soudcem ve své věci a jestliže mají soudkyně rozhodovat o náhradě nákladů řízení, jde částečně o rozhodování o škodě, kterou svými nezákonnými usneseními způsobily, rozhodování o své věci je však vyloučeno a podle žalobce soudce tak nemůže dostát své povinnosti rozhodovat nestranně. Současně uvedl, že soudkyně vyložily v jeho neprospěch tak intenzivně negativně, že považovaly za správné odepřít mu právo na soudní ochranu chráněné d. Včasnost své námitky podjatosti odvozuje žalobce od skutečnosti, že zatím neproběhlo v druhé fázi řízení, tedy po vrácení věci od kasačního soudu, ve věci žádné jednání, při kterém by se složení senátu dozvěděl, pouze z předvolání k jednání je patrné, že předsedkyní senátu je Mgr. Jana Brothánková.

K podané námitce podjatosti se vyjádřily dotčené soudkyně Městského soudu v Praze (č. l. 125 a 130 spisu). Soudkyně Mgr. Jana Brothánková a JUDr. Ludmila Sandnerová shodně uvedly, že nemají žádný poměr k věci samé ani k jejím účastníkům nebo jejich zástupcům a ve věci se necítí být podjaty. Předsedkyně senátu Mgr. Jana Brothánková ve svém vyjádření k námitce podjatosti dále uvedla, že senát 10 Ca podle rozvrhu práce na rok 2008 v této věci je v obsazení předsedkyně senátu Mgr. Jana Brothánková a soudci JUDr. Ludmila Sandnerová a JUDr. Jan Ryba. JUDr. Jan Ryba nebyl dosud účasten rozhodování v této věci a JUDr. Marcela Rousková již není členem senátu 10 Ca a není ani členem zastupujícího senátu 9 Ca a 12 Ca. Soudkyně JUDr. Marcela Rousková uvedla, že nemá žádný poměr k dané věci, ani k účastníkům nebo jejich zástupcům a nezná žádné okolnosti způsobující důvod pochybovat o její nepodjatosti. Současně uvedla, že podle platného rozvrhu práce již není členkou senátu, který bude věc rozhodovat, ani členkou zastupujícího senátu.

Námitka podjatosti byla postupem podle , , v platném znění (dále jen „ “), předložena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.

Podle soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl.

Součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát ( y). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům), o které je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně nález Ústavního soudu sp. zn. ).

Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Námitku podjatosti v dané věci odůvodňuje žalobce tím, že věc budou projednávat a rozhodovat po zrušení předchozího rozhodnutí opakovaně shora uvedené soudkyně správního úseku. Jedním z důvodů pro vyloučení soudců je dle ustanovení sice skutečnost, že se tito podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení, to však pouze za předpokladu, že jde o totožnou věc, kdy podílem na předcházejícím soudním řízení bude například situace, kdy soudce působil ve věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu, popřípadě naopak, kdy jako člen senátu Nejvyššího správního soudu by věc vrátil krajskému soudu, kde by zasedal jako člen senátu, nebo jako specializovaný samosoudce, a měl by ji znovu projednávat. Taková situace však v posuzovaném případě nenastala a výslovně není ani namítána. Postup, kdy soudce rozhoduje znovu ve věci po jejím zrušení a vrácení zpět Nejvyšším správním soudem, je zcela standardní a nemůže ve svém důsledku způsobit podjatost soudce. Zcela mylné je rovněž ničím neodůvodněné tvrzení žalobce, že soudkyně budou samy rozhodovat o škodě, kterou nezákonným rozhodnutím způsobily, neboť soud v novém rozhodnutí rozhodne kromě věci samé o náhradě nákladů řízení i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti, nikoliv však o žádné náhradě škody.

K poslední námitce, že soud v předchozím řízení odepřel žalobci právo na soudní ochranu, je nutno uvést, že zákon vylučuje, aby důvodem pochybnosti o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V postupu soudu při projednávání konkrétní věci se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti samy o sobě nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.

Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní a ničím nepodložené přesvědčení účastníka řízení. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze. K tomu však slouží opravné prostředky a nikoli ničím neodůvodněná námitka podjatosti soudců.

S ohledem na vše shora uvedené, zejména na skutečnost, že rozhodování v téže věci po zrušení rozhodnutí Nejvyšším správním soudem není důvodem způsobilým vyvolat pochybnosti o nepodjatosti soudkyň Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Ludmily Sandnerové, které v dané věci mají znovu rozhodovat, a dále vzhledem k tomu, že samy tyto soudkyně se necítí být z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeny, neshledal Nejvyšší správní soud návrh žalobce na vyloučení uvedených soudkyň z projednávání a rozhodování posuzované věci důvodným. Pokud jde o soudkyni JUDr. Marcelu Rouskovou, tato již dle platného rozvrhu práce pro rok 2008, jakož i obsahu svého vyjádření, není členkou senátu, který bude danou věc rozhodovat, a ani členkou zastupujícího senátu, takže její podjatost v dané věci nepřichází v úvahu, proto soud neshledal důvody, o které žalobce opřel svoji námitku podjatosti, za schopné způsobit vyloučení ani jedné ze shora uvedených soudkyň v projednávané věci.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. března 2008

JUDr. Radan Malík

předseda senátu