Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 63/2007 - 46

- 47

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Zdeňka Kühna, Mgr. Daniely Zemanové a Mgr. Bc. Radovana Havelce v právní věci žalobce: V. M., zastoupeného Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, 602 00 Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 25. 5. 2006, č. j. OAM-598/VL-10-08-2006, o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 8. 2007, č. j. - 22,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 25. 5. 2006 zamítl žalovaný žalobcovu žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu.

Žalobu, kterou žalobce toto rozhodnutí napadl, zamítl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. 1. 2007.

Žalobce podal proti rozsudku kasační stížnost; v ní žalovanému vytkl, že zamítl jeho žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou jen proto, že žalobce ji podal kvůli hrozícímu správnímu vyhoštění, a nezkoumal, zda u něj nejsou dány důvody pro udělení azylu. Smysl ustanovení zákona o azylu je pochybný, protože umožňuje správnímu orgánu vyhnout se v určitých případech věcnému posouzení žádosti; to je ovšem v rozporu s d. Tento nezákonný postup je usnadňován i tím, že žalovaný vyhledává jen takové důkazy, které vedou k zamítnutí žádosti. Ustanovení je podle žalobce rovněž v rozporu s zákona o azylu a jeho aplikace porušuje základní práva účastníků řízení; žalobce proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud buď přerušil řízení a předložil věc ve smyslu y Ústavnímu soudu, nebo aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Zároveň navrhl, aby jeho kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek.

Žalovaný navrhl zamítnout kasační stížnost jako nedůvodnou.

Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti jednat a odmítl ji jako nepřípustnou; návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se nezabýval, protože kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany (dříve azylu) má odkladný účinek ze zákona (§ 32 odst. 5 zákona o azylu, ve znění účinném od 13. 10. 2005).

Podle není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Právě tyto posledně uvedené nové důvody, a žádné jiné, obsahuje žalobcova kasační stížnost. V žalobě žalobce namítal pouze to, že je u něj dán důvod pro udělení azylu, protože ve vlasti po něm požadují peníze a jeho život je tam ohrožen; snášel tedy tvrzení pro některý z důvodů udělení azylu, případně pro vyslovení překážky vycestování, ačkoli žalovaný o ničem takovém nerozhodoval. Krajský soud se tedy zabýval tím, zda jsou u žalobce dány důvody pro udělení azylu, případně zda mu po návratu do země původu hrozí nějaká sankce. Naproti tomu v kasační stížnosti argumentuje žalobce tím, že ustanovení zákona o azylu, podle nějž žalovaný rozhodoval v jeho případě, nelze použít už z jeho podstaty, protože se tím vylučuje možnost věcného přezkoumání žádosti o udělení azylu, a namítá rozpor tohoto ustanovení s ústavním pořádkem. Takové důvody ovšem, jak je vidno z provedené rekapitulace, žalobce v žalobě nepředestřel, a neumožnil tak krajskému soudu, aby se k nim vyjádřil. V řízení o kasační stížnosti přitom žalobce nemůže krajskému soudu vytýkat nesprávný náhled na otázky, které mu vůbec nepředložil k posouzení.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle ve spojení s

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. února 2008

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu